Kolem sněžnické Carrary

V Evropě není místo s proslulejší těžbou dekoračního a sochařského kamene než severoitalská Carrara. Leštitelný mramor ze svahů Apuánských Alp se využívá už od antiky. Není divu, že se její jméno dostalo daleko za italské hranice. Například označení slezská Carrara se dříve užívalo pro okolí obce Supíkovice v podhůří Jeseníků známé těžbou mramoru. Označení sněžnická Carrara lze s trochou nadsázky použít i pro některé partie hlubokého údolí horního toku Moravy v oblasti Králického Sněžníku. Také tam se uprostřed lesnatého údolí nad obcí Velkou Moravou skrývá nevelký areál kamenolomu, kde se těží sněhově bílý nebo různě mramorovaný krystalický vápenec, mramor.

Mramor se vozí ke zpracování do dílny v nedalekých Králíkách. K mramorovému lomu vede cesta z horního okraje Velké Moravy. Do útrob vápencového svahu lze nahlédnout i ve směru od vydatné krasové vyvěračky nazvané Mléčný pramen. K ní směřuje odbočka ze žlutě značené údolní cesty zvolna stoupající proti bystřině Moravy. I tam turisté minou některé další zajímavosti sněžnického krasu - vyvěračky i ponory podzemních toků a uzavřený vchod do jeskyně Tvarožné díry.

Odtud je už pokračování horské vycházky nebo běžkařské vyjížďky náročnější. Žlutě značená cesta je dále výrazně strmější, v úzkém úžlabí Ve strži přechází mladičkou Moravu a stoupá ke Sněžné chatě. V úžlabině po vydatném sněžení někdy hrozí lavinové nebezpečí.

Nad srubem horské služby cesta navazuje na moravskou trasu od Podlesí či ze Starého Města pod Sněžníkem a Stříbrnice. Ve vrcholové části Králického Sněžníku bývá první zastávkou soška slůněte při někdejší horské boudě. Zvláště za zimní inverze se odtud otevírá krásný pohled na Jeseníky a Rychlebské hory. Odtud to už není daleko kolem pramene Moravy na vrchol celého pohoří.
 Autor: JAN VÍTEK, Autor vyučuje na Univerzitě Hradec Králové