Kolem Horské Kvildy na běžkách

  • 19
Krajina kolem Horské Kvildy na Šumavě patří v Česku k nejkrásnějším. Navíc sluncem nasvícené bílé pláně jsou ideálním terénem pro rodinné běžkařské vyjížďky – nemáte se kam ztratit, žádné kopce, jen pohled na kus romantické přírody, zachumelené chalupy a ideální stopa.

Filmařský ráj
Pokud chceme vidět přece jen o trochu víc, pak se můžeme vypravit na asi 16 km dlouhý výlet – tam už přece jenom občas bude i nějaký ten výstup a sjezd, vyžadující trochu šikovnosti.

Začínáme na Kvildě, jedné z nejvýše položených šumavských obcí (1065 m) – jezdí sem autobus, dá se tu i dobře zaparkovat. Drobné pahorky jsou vlastně hromady propraného materiálu, sejpy po rýžování zlata. Stojí tu pseudogotický kostel sv. Štěpána z let 1891–1894, je pokrytý šindelem, což je pro Šumavu dost typické.

Pokud se tady ocitnete poprvé, bude vám i tak Kvilda možná dost povědomá – právě tady se natáčel film Král Šumavy nebo "mladší" filmy, Pod Jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem.

Z Kvildy vyrazíme po cestě z dolní části obce (sleduje ji i letní žlutá turistická značka) přes místní část Vilémov, mírně stoupáme Kvildským lesem a opatrně sjedeme do údolí Olšovky – to je náročnější úsek. Stopa se tady trochu odchyluje od značky, ale brzy se vracíme. Vystoupáme lesem a pak pohodlně pokračujeme k okraji porostu na rozcestí U Starých Hutí.

Louka pod námi se svažuje k Novým Hutím, je tu několik vleků a terénů různých stupňů obtížnosti. Do východní stráně se dopoledne opírá slunce, dopřejeme si chvilku odpočinku – pak z rozcestí pokračujeme vyjetou stopou (a po zelené turistické značce) k severu, po okraji lesa, nakonec krátce sjíždíme a prakticky po rovině dorazíme k rozcestí Pláně – je tu křižovatka silnic a parkoviště.

Mapku trasy výletu (MF DNES, repro: SHOCART) si stáhněte ZDE

Zastávka u Vydřího mostu
Otočíme se vlevo a stoupáme po červené značce (a cestě využívané lyžaři) k rozcestí u Zlaté studny. Je tu informační tabule, odpočívadlo. Od roku 1799 zde byla v provozu sklářská huť produkující duté sklo a pateříky (kuličky do růženců). Sklo se tady nejen foukalo, ale i malovalo. Ve zdejší huti se mj. vyučil Andreas Hartauer, lidový muzikant, autor skladby Tam v krásné Šumavě. Huť se udržela až do roku 1880, nejdéle v oblasti.

Z rozcestí zatočíme vlevo – naši další stopu sleduje i modrá značka. Pohodlně projíždíme lesem (pod námi je vlastně  silnička), v závěru již otevřeným terénem klesáme k Vydřímu mostu, tradičnímu odpočinkovému a občerstvovacímu místu na lyžařské magistrále.

S šumavskýmni pláněmi kolem Kvildy je spojeno spousta zajímavých a smutných příběhů.

V bývalém Polaufově hostinci (dnes ubytovací zařízení) na Horské Kvildě začíná děj Klostermannova románu V ráji šumavském. V povídce Bílý samum pak můžeme číst o skutečné události – na cestě mezi Kvildou a Horskou Kvildou zahynulo ve sněhové vánici 26 dětí, povídka Zmizela pak vypráví o staré léčitelce Apoleně, kterou pohltila Jezerní slať.

Odtud se můžeme pustit vpravo k Horské Kvildě nebo přejet silnici a dát se některou ze stop vlevo ke Kvildě. Přidržíme-li se silnice, pak dospějeme k informační tabuli u Jezerní slati (stopy však vedou i podél "odvrácené" strany cenné lokality).

Jezerní slať patří k nejvýznamnějším na Šumavě, je typickým rozvodnicovým rašeliništěm v mělkém sedle. Rašelina, která se těžila až do roku 1934, dosahuje hloubky 8 m. Roste tu kleč, bříza zakrslá, borovice blatka. Od roku 1974 je v provozu naučná ministezka se 120 m dlouhým povalovým chodníkem a vyhlídkovou věží – v zimě je ovšem lokalita nepřístupná.

Od Jezerní slati pokračujeme po rovině a v závěru otevřeným terénem mírně z kopce, před námi zasněžené panoráma Kvildy, cíl putování.

Běžkaři na Horské Kvildě

,