Kokosová palma, dárkyně života

aktualizováno 
-
V mnoha tropických oblastech si lidé nedovedou představit svoji existenci bez kokosové palmy. Příkladně obyvatelé Srí Lanky ji považují za opravdový "strom života". Není to nadsázka. Těžko byste někde na planetě hledali druhý takový strom, který by byl k člověku tak mnohostranně štědrý.

Zatímco turistům tento půvabně štíhlý strom s vějířovitou korunou symbolizuje představu tropického ráje, místním pěstitelům přináší užitek každičkou svou částí, nic z ní nepřijde nazmar. Poskytuje jim domov i lože, živí je, dává jim světlo i teplo. Její mimořádný význam pro Srí Lanku nejlépe napoví pár čísel: při počtu zhruba 80 milionů kokosových palem na celém ostrově, z nichž každá rodí v průměru šedesát až osmdesát ořechů ročně, vychází závratných šest miliard ořechů celkové úrody. Tedy zhruba tři sta na hlavu. Není však kokos jako kokos. Domorodci rozlišují jednotlivé druhy podle barvy i tvaru, značnou důležitost přikládají rovněž stáří ořechu. Koupě na tržišti před pyramidou kokosů je proto obřadem plným kouzlení, do něhož se zapojují všechny smysly. Ovšem jen skutečný znalec odhadne kvalitu dužiny a množství kokosové vody podle šplouchání uvnitř. Nejvíce ceněný je zlatavě žlutý King coconut, ořech královský. Hlavní pozornost se tradičně věnuje šťavnaté dužině uvnitř plodu, bohaté na olej, bílkoviny, sacharidy i vitamin B. Z čerstvé nastrouhané dužiny se vymačkáním získává mléko, hustá mastná tekutina, bez níž se místní kuchyně neobejde, neboť je základem mnoha omáček. Čirá tekutina, jíž je v ořechu tím více, čím je mladší, je kokosová voda, která se u nás často zaměňuje s pojmem kokosové mléko. Lahodný mok, i v nejparnějších dnech chladný, je spásou v odlehlých krajích, kde bývá nouze o nezávadnou pitnou vodu. K chuti přijde i ve vlaku. "Kurumba, kurumba," pokřikují prodavači procházející vagony s ořechy zavěšenými za stopky. Mačetou odseknou vršek, do otvoru vloží brčko a nápoj je k dispozici. V dozrálém kokosu již nikdo vodu na pití nehledá. Ta se vylévá, neboť je mdlá a působí žaludeční potíže. Ořech sám však poslouží jinak, a navíc mnohem výnosněji. Takový kokos se rozetne napůl a nechá se vysušit. Jádro pak za pár dnů na slunci ztvrdne na kost. Vznikne tak ve světě žádaná kopra, surovina pro výrobu pokrmových tuků, vysoce ceněných potravinářských olejů a kvalitních mýdel. Co se zbylými miliony kokosových skořápek? Ani ty nepřijdou nazmar. V první fázi se speciálním dlátem od vlastní skořápky odštěpí vláknitá slupka. Zatímco ze skořápek bude kuchyňské nádobí, "skalpy" je třeba máčet tak dlouho, až změknou, aby se vlákno oddělilo od dřeně. Vlastní usušené vláknité oplodí kokosu, známé jako koir, se pak užívá k výrobě provazů, lan, pytlů, rybářských sítí či koberců - legendárních kokosáků. To není zdaleka všechno. Kokosová palma dokáže rovněž dodat dobrou náladu, a to v podobě oblíbeného alkoholického moku. Klíč k němu se nazývá tádí, sladká šťáva, která se čepuje z květních pupenů palmy. Zkvašená šťáva představuje opojné palmové víno, perlící jako šampaňské, a zároveň surovinu, jejíž destilací vzniká populární lihovina arak. Kokosová palma je však na Srí Lance také přímo znakem obydleného místa. Sinhálci dokonce věří, že neroste tam, kde neslyší lidské hlasy. Vidíte-li nad zdejším listnatým pralesem čnít jen jedinou kokosovou palmu, můžete si být jisti, že pod ní naleznete lidský příbytek.


Autor:


Témata: Srí Lanka, Slunce, Vlak

Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Další z rubriky

VIDEO: Okrasné pole v Číně zničili turisté. Kvůli selfie

Růžová tráva v Číně

Jen dva týdny trvalo, než se turistům podařilo zničit políčko s okrasnou pampovou trávou v čínské provincii Če-ťiang. V...

Jak dostat mrtvého blíž k nebi. V Sagadě dávají rakve na skálu

Tradice zavěšování rakví na skály je v Sagadě stará až dva tisíce let.

Filipínská Sagada je jedním z míst, kde stále můžete zahlédnout rituální pohřbívání z dob dávno minulých. Odlehlé...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...



Najdete na iDNES.cz