Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kokořínské lesy skrývají unikátní pískovcové divadlo. Tip na výlet

aktualizováno 
Jeskyně, ve které se kdysi ukrývali loupežníci, kaplička, kam byla zřejmě zazděna zrádná manželka zavražděného hraběte nebo neuvěřitelné reliéfy vytesané do pískovce – to všechno najdete na jediné procházce Kokořínskem. Okolí Liběchova na Mělnicku je opředeno mnoha pověstmi a legendami.

Dvě obří hlavy čertů vytesané do pískovcové skály kdysi strašívaly kolemjdoucí. Každá je velká kolem deseti metrů. | foto: Profimedia.cz

Teplý podzim je na tuhle procházku přímo ideální. Větve stromů zbavené listí totiž nezakrývají výhled na sochy vytesané do pískovcových skal, které nejlépe vyniknou při pohledu zdálky. Je jich asi dvacet a na 16kilometrovém okruhu na ně narazíte zhruba každé dva kilometry.

A je to výlet vhodný i pro malé děti. Jednak se jim po pískových cestičkách v borových lesích dobře půjde i pojede na kole, jednak jim můžete cestu zpestřovat více či méně hororovými historkami o loupežnících, hadech a čertech.

Jeskyně, kde spali loupežníci

Už z názvu jeskyně Mordloch člověka mrazí. Označuje místo, kde se mordovalo a přepadávalo, protože podle pověsti tu za třicetileté války přebývali loupežníci. Když do jeskyně vejdete, všimněte si malého otvoru v levé stěně. Dá se jím prolézt do vedlejší poměrně velké prostory, kde loupežníci mohli v klidu a nerušeně spát, aniž by si jich někdo všimnul.

Na cestu v hustém borovém háji to neměli daleko. A v roce 1720 tu zavraždili hraběte Jana Vratislava Claru. Říká se, že si jeho vraždu objednala o deset let mladší manželka, za svobodna Kokořová. S hrabětem jel v kočáru její 18letý bratr a vrahové mu nezkřivili ani vlásek na hlavě.

Zrádná žena za svůj čin krutě zaplatila. Podle pověsti ji vhodili do vykopané díry a na tu pak postavili kapličku na památku strašlivé smrti hraběte. Hraběcí kapličku najdete necelé dva kilometry za jeskyní, na žluté turistické značce.

Strašlivá historie jeskyně Mordloch její dnešní obyvatele zřejmě neděsí. Kdosi tu zbudoval improvizované zázemí pro trempy.

Přímo naproti jeskyni stojí Sedm chlebů, kterých se ale rozhodně nenajíte. Je to osamocené skalisko složené ze sedmi jednotlivých kusů. Vypadají opravdu jako sedm bochníků chleba na sobě.

Skalní socha Sedm chlebů, Kokořínsko

Sedm chlebů. Autor: Honza Groh (Jagro) / Wikimedia Commons

Kokořínsko, Harfenice

Podoba Harfenice se dá spíše odhadnout než uvidět v plné kráse. Struny malé harfy jsou ale stále zřetelné.

Od Sedmi chlebů a jeskyně Mordloch je to jen dva kilometry po rovince k dalším sochám v pískovcových skalách. Nejzřetelnější je devítimetrový had, který míval v zádech sekeru. V části před větší smyčkou ho měla přeseknout, ale dnes je z ní vidět už jen kousek. Ve zdejším borovém lese se kdysi rády vyhřívaly zmije, možná odtud čerpal inspiraci autor soch Václav Levý.

U Harfenice budete muset více zapojit fantazii. Podoba ženy s harfou je lépe vidět na obrázku na vedlejším stromě. Za zkázu může zčásti eroze, protože pískovec není příliš odolný materiál, a také vandalové. Do pískovcových soch si tesají schůdky, aby snadněji vylezli nahoru a měli pěknou fotku.

Kokořínsko, reliéf hada

Ve zdejších borových lesích se rády vyhřívaly zmije. Nad hadem je vidět část sekery, která ho kdysi přetínala.

Z kuchtíka slavným sochařem

Na skále kousek od Harfenice najdete sedm monumentálních hlav. Všechny tyto pískovcové sochy vytesal jediný člověk – Václav Levý, někdejší kuchař ze zámku v Liběchově. Sochal pro své potěšení ve volném čase.

Používal klasické náčiní, které je pro tesání pískovců jednodušší. Stačila mu v podstatě sekyrka a malý krumpáček. Tam, kde jsou pískovce hodně železité a masivní, musel asi použít sekáč a paličku.

Kokořínsko, rozcestníkKokořínsko, Čertovy hlavy

Největší dílo Václav Levý vytvořil u obce Želízy. Jsou to dvě téměř desetimetrové Čertovy hlavy. Kdysi na nezalesněném vrchu strašily pocestné, dnes k nim musíte vystoupat do kopce. Místní znalci s hrdostí tvrdí, že po sochách amerických prezidentů v Jižní Dakotě jsou to největší sochy v přírodě na světě. Zajímavé jsou jejich oči, zorničky mají tvar šesticípé hvězdy.

Majitel liběchovského panství Antonín Veith talent geniálního samouka podporoval, jak mohl. Poslal ho na studia nejprve do Prahy a později do Mnichova. Ve druhé polovině 19. století Václav Levý žil a pracoval v Římě a potom až do své smrti v roce 1870 v Praze, kde k jeho žákům patřil i Václav Myslbek.

Od Čertových hlav můžete pokračovat zpátky na Liběchov, kde je zámek, kdysi krásný a hodně navštěvovaný, bohužel od povodní v roce 2002 pro nedostatek financí uzavřený. Nebo se můžete vrátit do obce Želízy, odkud se dá také celý výlet zahájit.

Zámek Liběchov, Náprstkovo muzeum asijské kultury

Zámek Liběchov, bývalé Náprstkovo muzeum asijské kultury - od povodní v r. 2002 uzavřeno

může se hodit

Liběchovem prochází 12,5 kilometru dlouhý okruh modré turistické značky a kromě dvou menších stoupání vede téměř po rovině. Pokud si necháte Čertovy hlavy až nakonec, od zámku vyrazíte ke Kapličce Máří Magdalény vyhloubené do skály, pak k Harfenici a Hadovi, u něj je odbočka na žlutou k Sedmi chlebům a Mordlochu (2 km tam a další 2 km zpátky) a dostanete se do vesnice Tupadly. Tady je na náměstí hospůdka s domácí kuchyní.

Pokračujte do vesnice Želízy, kde vás čeká strmý výstup k Čertovým hlavám.

Poslední zajímavostí na trase je jeskyně Klácelka, kterou Václav Levý vyzdobil jako ilustraci k básni brněnského augustiniána profesora Matouše Klácela, a skála Blaník s vypodobněnými husitskými vojevůdci Janem Žižkou a Prokopem Holým.

O kousek dál je pak socha Jana Zásmuckého, údajného vůdce bájných blanických rytířů. Zpátky k liběchovskému zámku je to asi dva kilometry. Celkem 16 kilometrů i se zacházkou k jeskyni Mordloch.

Mapy © PLANstudio





Nejčtenější

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Další z rubriky

Hadí vrch. Výhled
Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji ale ještě můžete mít jen pro sebe....  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.