Kokořín konkuruje prezidentům v Jižní Dakotě

  10:08aktualizováno  10:08
Lapat po dechu budete hned dvakrát. Nejprve, když se budete škrábat do strmého kopce. A podruhé, když se ocitnete na místě, které fascinuje už několik generací: monumentální, snad deset metrů vysoké sochy vytesané do pískovcové skály. Nazývají se Čertovy hlavy a najdete je uprostřed kokořínských lesů.

 

Skalní umělecké dílo se nachází v krásné přírodě Kokořínska, kousek od Liběchova u Mělníka. Před téměř dvěma stoletími ho vytvořil sochař Václav Levý, který je pokládán za jednoho z otců moderního českého sochařství.

Místní znalci říkají, že Čertovy hlavy jsou největší skulptury po sochách amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Čertovy hlavy ovšem nejsou jediným výtvorem, který v tamní přírodě sochař Levý po sobě zanechal. Abyste shlédli všechno, počítejte minimálně s půlkou dne.

Pokud si ale pokud si výlet po "stopách díla sochaře Levého" chcete opravdu vychutnat a užít, zabere vám procházka celý den. Cesta od prvního díla k poslednímu je totiž dlouhá asi patnáct kilometrů.


Harfenice

Trasu si je možné zkrátit autem, ale to byste se ochudili o krásný výlet převážně lesem, kde – pokud nepotkáte houbaře nebo jiné turisty – je ticho jako v kostele. Navíc budete procházet po místech, kudy chodil také Antonín Mánes nebo Karel Hynek Mácha, velký milovník pěší turistiky.

Od Čertových hlav vede trasa k nejvýznamnějšímu skalnímu dílu Levého, takzvané Klácelce a Blaníku. Klácelka je nevelká jeskyně, kterou Levý vyzdobil. Název dostala po významném českém vlastenci 19. století Františku Matouši Klácelovi, který v roce 1839 dokončil epickou báseň Ferina Lišák. V ní formou bajky kritizoval tehdejší společnost.

Levého skalní výtvory jsou jakousi ilustrací této básně. V jeskyni, kam si raději vezměte baterku, například uvidíte osla, který symbolizuje německého učitele ohlupujícího české děti. Husa a slepice zase znázorňují lidskou hloupost.

Klácelka je vlastně součástí uzavřeného prostoru mezi skalami, zvaného Blaník. Zde sochař vytesal slavné husitské bojovníky Jana Žižku a Prokopa Holého.


Kaple sv Máří Magdalény

Klácelka a Blaník byly vrcholným dílem Levého "skalní" tvorby, prvními díly jsou Harfenice, Had a kaple svaté Máří Magdalény. Na tato díla narazíte ve druhé části okruhu, když se budete vracet do Liběchova.

Kdy přesně své sochy Levý vytvořil, není známo. Na cedulkách u skalních výtvorů je napsáno, že to bylo někdy před rokem 1845.

Možná, že větší otázkou je, jak dlouho Levého plastiky ve skalách ještě vydrží. Kromě deště, větru, zimy a dalších povětrnostních vlivů se na výtvorech obrazně i doslova podepsali vandalové, kteří lezou po sochách nebo do nich vyrývají svá jména a data, kdy se tudy procházeli. Například z plastiky Harfenice už toho moc nezbývá...

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT

Ideální je cesta autem. Hlavní silnice vede do Mělníku a odtud dál do Liběchova. Možné je cestovat i autobusem. Například z Prahy vede přímá linka z Nádraží Holešovice, cesta trvá asi tři čtvrtě hodiny.

TIPY NA DALŠÍ VÝLETY

Chtělo by se napsat, že výlet za skalními výtvory by nebyl úplný, pokud byste nenavštívili i liběchovický zámek. Vždyť právě odsud vyrážel Václav Levý do okolní přírody a tesal do skal své výtvory. Jenže zámek zatopila v roce 2002 povodeň a v současnosti je pro veřejnost zavřený.

Pokud byste tedy chtěli spojit výlet na Čertovy hlavy s nějakým hradem nebo zámkem, zastavte se v Mělníku. Kromě krásného zámku můžete navštívit i zámecké vinařské sklepy. Více ZDE.

KDO BYL VÁCLAV LEVÝ

Narodil se v roce 1820 v Nebřežanech u Kralovic. Zpočátku byl řezbářským a sochařským samoukem, v libochovickém zámku pracoval nejspíš jako kuchař a brzy si získal pověst šikovného lidového řezbáře.

Majitel zámku Antonín Veith rozpoznal Levého talent a podporoval ho. "Skutečně nebylo mnoho potřeba k tomu, aby Levý hrubým špičákem, dlátem a kladivem dopověděl tvary ve kalách již napovězené, které člověku přímo vnucují určité představy," napsala Marie Černá v knize o Václavu Levém.

Veith pak Levého poslal na studia do Mnichova. Poté žil Levý především v Římě. Po návratu do Čech byl prvním učitelem J. V. Myslbeka. Kromě skalních plastik u Liběchova vytvořil například sochy svatých v pražském kostele Karla Boromejského nebo sousoší Adam a Eva, což je jeho nejslavnější dílp. Zemřel v roce 1879 v Praze.


 

Unikátní skalní dílo Čertovy hlavy nedaleko od Liběchova

Zámek v Liběchově, v současnosti zavřený kvůli povodni v roce 2002

Unikátní skalní dílo Čertovy hlavy poblíž Liběchova na Kokořínsku

Čertovy hlavy poblíž Liběchova na Kokořínsku

Čertovy hlavy, kaple svaté Máří Magdalény

Čertovy hlavy, Harfenice

Čertovy hlavy nedaleko Liběchova na Kokořínsku, plastika hada

Autoři:


Nejčtenější

Světová hvězda Instagramu fotila na Lipensku. Chce si tu koupit dům

Hvězda Instagramu Christina Tan z Indonésie fotila v okolí Lipna.

Její fotografie mají na sociálních sítích miliony zhlédnutí. Christina Tan z Indonésie patří na Instagramu k...

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Další z rubriky

Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární...

Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Ostrov Flores

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž...

Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Chvalkovický větrný mlýn

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu...



Najdete na iDNES.cz