Co Čech, to turista. Už 125 let

  9:42aktualizováno  9:42
Češi patří k nejpočetnějším i nejvášnivějším turistům na světě. Není divu, vždyť tradice turismu se tu rozvíjí už nejméně jedno a čtvrt století. Se značením turistických cest, které máme jedno z nejpropracovanějších v Evropě, se u nás začalo v květnu roku 1889.

Se značením turistických cest začali vlastenci už koncem devatenáctého století pod praporem Sokola a nezastavila je ani jedna válka. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Poutníky nesoucí hrdý titul "první označovací družstvo" chytila 11. května 1889 jarní bouřka a všichni promokli na kost, přesto celou trasu od Štěchovic přes Červený vrch a dolů ke Svatojánským proudům prošli a vytyčili s nadšením.

Fotogalerie

"Neboť velebná byla tehdy příroda v rozbouření všech živlů," psali pak v časopise Klubu českých turistů. "Rachocení hromu se rozléhalo a rozmnožovalo do stonásobna nesčíslné obrazy v oněch labyrintech skalních; prameny a bystřiny vyskakovaly a rodily se takřka pod nohama našima… A přese všechnu nepohodu nás velkolepost krajiny unášela k obdivu!"

První turistická trasa kolem Svatojánských proudů

Vybranou cestu počátkem července opatřili tabulkami, do dějin vstoupila jako první značená turistická trasa u nás. Nabídla nejen fascinující šestikilometrový zážitek z lesů, skal a výhledů, ale taky finále u Svatojánských proudů, té velké a tehdy nezkrocené vodní podívané. Kdo chtěl, mohl tu nastoupit na výletní loď a kus si projet. "Jízda tato nemá sobě rovné ve Střední Evropě," psal Časopis turistů. "Loď zmítána divokým proudem letí jako střela vzpínajícími se vlnami zuřivé řeky…"

Tip na zájezd

Vybírejte z pestré nabídky poznávacích zájezdů na dovolena.iDNES.cz a objevujte krásy Česka.

Žel, ta památná trasa už je z velké části jen vzpomínkou, Svatojánské proudy zalila Štěchovická přehrada. Ale hned druhá trasa, kterou označovací družstvo Klubu českých turistů vytyčilo téhož léta, zůstává. Vede od Karlštejna přes Bubovické vodopády a Svatý Jan pod Skalou do Berouna a na jejích 11 kilometrech si stále můžeme připomenout pionýrské časy české turistiky.
 
Do konce léta 1889 družstvo označilo ještě další dvě trasy, dohromady tak turistům nabídlo 55,5 kilometru výletů. Náklady obnášely pouhých 130 zlatých, neboť "všickni členové označovacího družstva vykonali práce i cesty pro dobro a prospěch klubu našeho".

Klub českých turistů

Klub českých turistů byl založen rok předtím, v červnu 1888, a kromě označování cest si vzal za úkol stavět turistické chaty a rozhledny, mimo jiné přispěl i petřínskou. Po vzniku republiky se zrodil spojený Klub československých turistů, mohutná organizace, která k tradiční pěší turistice a zimním přesunům na lyžích připojila i horolezectví, vodáctví, jeskyňářství a také správu řady hradů.
 
Do roku 1938 počet členů vystoupal na 100 tisíc. Jenže válka slibný výbuch aktivit přerušila, poúnorový režim KČT zlikvidoval, turistika se stala součástí Českého svazu tělesné výchovy a až po roce 1990 byl klub obnoven.

Celkem 40 tisíc km značených cest

Značení turistických cest, započaté v roce 1889, přežilo všechny historické zvraty, a tak košatost sítě do současnosti narostla k úctyhodným 40 tisícům kilometrů. Zkušený turista si pamatuje: červená a modrá barva signalizují hlavní trasy, zelená a žlutá vyznačují místní trasy. Obtížnost terénu z nich ovšem - na rozdíl od některých zahraničních systémů značkování - nevyčtete. Pro cizí poutníky může představovat problém i kilometrický údaj na směrovkách, jelikož leckde ve světě milníky udávají namísto vzdáleností pochodové časy.
 
Českem dnes už procházejí také čtyři evropské dálkové trasy. Ta nejdelší, E3, vede od Černého moře do španělského Santiaga de Compostella a měří téměř 7 000 kilometrů.

Nejčtenější

Otužilci se vydali na Sněžku ve spodním prádle, dolů je snášeli záchranáři

Sněžka (ilustrační snímek)

Sedm lidí, kteří se rozhodli zdolat Sněžku jen ve spodním prádle, snesli zpět dolů polští záchranáři. Otužilci se na...

Lidé zámek nechtěli, obec ale odolala milionům z prodeje a vítá turisty

Obyvatelé Police zámek nejdříve v majetku obce nechtěli. Památka se však...

Referendum v polovině 90. let dopadlo v Polici na Třebíčsku jasně. Více než osmdesát procent obyvatel obce rozhodlo,...

Jeskyně i podzemní továrny. Výlet do zapomenutého Moravského Švýcarska

Františčina huť v Josefově

Nejenom nejhlubší, ale zřejmě i nejhezčí v celém Moravském krasu je údolí mezi Křtinami a Adamovem. Krása zdejší...

Od Kanárských ostrovů po Kuvajt. Prověřené tipy na zimní dovolenou u moře

Pláž Pearl Beach v centru izraelského Ejlatu

Podzimní plískanice a chladné prosincové dny vybízejí k „útěkům“ do teplejších krajin. Přinášíme prověřené tipy, kde...

Zachraňte si zadek, posviťte si do tmy. Vánoční dárky pro cestovatele

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Některé dárky pro cestovatele, milovníky lyžování a outdooru nemusí okouzlit cenou, naopak jejich největší předností...

Další z rubriky

Zaniklé tratě v Česku. Dráha pod Lysou horou nedostala šanci na přežití

Poslední vlak projíždí kolem nádraží Ostravice Řečice 11. ledna...

Ve 14. dílu Zaniklých tratí se vydáme mezi strmé svahy Beskyd. Podíváme se na dráhu, která musela ustoupit přehradě s...

VIDEO: Na co zírá mašinfíra. Projeďte se klášterní železnicí pod Lipnem

Lokomotiva 210.045-1 čeká ve stanici Lipno nad Vltavou na trati 195 na jízdu do...

Další díl seriálu Na co zírá mašinfíra nás zavede do jižních Čech, do kaňonu řeky Vltavy. Jedna z nejromantičtějších...

Na Lipno budou jezdit turisté z Indie a Blízkého východu, tvrdí odbornice

Tajvan na Lipně

Okolí lipenské přehrady je podle expertů na turistiku ideální pro turisty z Blízkého východu, Indie nebo jihovýchodní...

Najdete na iDNES.cz