Kladsko prodělalo komplikovaný a bolestivý historický vývoj. Okolo osmi staletí bylo součástí českého území, poté nad ním převzalo vládu Prusko, následováno sjednoceným Německem a od konce 2. světové války Polskem.
Pochopitelně, že se na území regionu vyskytovalo obyvatelstvo všech tří národností. Český charakter Kladska už ve středověku narušila německá kolonizace a později intenzivní germanizace.
Nejdéle se tamní krajané udrželi v jihozápadním Kladsku, v takzvaném Českém koutku, situovaném do okolí městečka Kudowa Zdrój, česky Chudoba.
Zbytky naší kladské komunity semlela poválečná anarchie, kdy nově příchozí osídlenci ne vždy citlivě rozlišovali starousedlíky, tudíž řada českých rodin nedobrovolně opustila své domovy.
Naštěstí čas snad setřel staré rány a v současnosti se tu realizuje čilá regionální spolupráce bez ohledu na hranice.
Památník tří kultur na východním okraji Čermné
Rozdělená Čermná
S výraznými stopami několikasetleté české přítomnosti se návštěvník setká například v Čermné (Czermna), obci položené východně od Velkého Poříčí (mezi Hronovem a Náchodem).
Volná hranice ji opět plynule spojuje s naší Malou Čermnou. Proč opět? Poněvadž v dávné minulosti obě vesnice tvořily jeden celek. Oproti ospalé a tiché české půli je polská část podstatně rušnější. Jedná se totiž o oblíbené letovisko s přemírou nabídky ubytovacích služeb.
Nejvzdálenější svědek minulosti se tyčí na východním okraji Čermné: je jím soudobý Památník tří kultur, určený památce českých, německých a polských rodáků, kteří přispěli k rozvoji Čermné.
Za dalšími fragmenty je třeba se přemístit k církevnímu komplexu: na přilehlém hřbitově lze z mnoha starých náhrobků vyčíst české kořeny příjmení, často bohužel poněmčených, jeden z nich se může pochlubit i česky psaným epitafem.
Ovšem nejpozoruhodnější příklad kulturního dědictví místních Čechů tají nízká kaple, krčící se mezi chrámovou lodí barokního kostela sv. Bartoloměje a jeho solitérní zvonicí.
Štít kostnice s českým, polským a německým nápisem
Dotek pomíjivosti
Prosté průčelí kaple s reliéfy andělů a stylizovaným božím okem ve vrcholu štítu nedává na první pohled tušit, co se skrývá uvnitř. Jen lebka se zkříženými hnáty nad vchodem jako by chtěla něco naznačit.
Jakmile se zavřou dřevěné dveře, zaklapne se past. Návštěvníka pohltí potemnělý stísněný prostor. Ze všech stran je obklopen vybělenými kosterními pozůstatky. Není před nimi úniku!
Pečlivě vyrovnané, němé, chladné. Žádná zábrana, žádná pomyslná hranice je neodděluje od příchozích. Všichni si tu jsou rovni a blízko na dotek.
V nadzemní části kaple je okolo tří tisíc lidských lebek, dalších dvacet tisíc zůstalo v nepřístupné kryptě pod podlahou. Nelze uhnout vyhaslému pohledu prázdných očních důlků!
Kdybych trpěl klaustrofobií, zřejmě bych si dvakrát rozmyslel překročit vstupní práh. Apokalyptický obraz ještě dokreslily sochy andělů, umístěné v protilehlých výklencích.
Vyjma oltáře s ukřižovaným Kristem představují jediný nádech života. Nikoli pozemského. Anděl po levé ruce drží v rukou váhy a zve duše k soudu. Druhý, na pravé straně, svírá polnici a vyzývá k povstání z mrtvých.
Nápisy pod anděly jsou v latině a češtině. Autorem tohoto díla je totiž místní český duchovní Václav Tomášek. Budování kostnice probíhalo v druhé polovině 18. století a odpočinek uvnitř kaple nalezly ostatky obětí sedmileté války sesbírané z bitevních polí v blízkém okolí.
Návštěvu kostnice bych osobně doporučoval realizovat mimo hlavní sezonu. Během letních prázdnin se tady střídají časté hromadné výpravy, a tak si člověk tolik neuvědomí pochmurného genia loci interiéru.
Příležitost k nejautentičtějšímu zážitku skýtá půlnoc mezi čtrnáctým a patnáctým srpnem, kdy je uvnitř kaple celebrována mše určená zemřelým, jejichž ostatky jsou uloženy právě zde v kostnici.
Tip iDNES.czV obci Pstraźna (Stroužný) nedaleko Čermné navštivte expozici lidové architektury, kde najdete obydlí českého kovářského rodu Jansů. Ani vyznavači přírodních krás tu nepřijdou zkrátka: za posledními domky Chudoby, Čermné i Stroužného se vypínají příkré svahy Stolových hor, s tajemnými labyrinty pískovcových stěn, roklí, věží i skalnatých náhorních plošin. Ochrana tohoto cenného bohatství je zaručena díky Národnímu parku Góry Stołowe. Příležitost k aktivní turistice skýtá dostatečné množství tras pro pěší nebo cyklisty. |
Vyšperkovaná Chudoba
Z Čermné se jedna větev zeleně značené stezky ubírá do střediska tohoto regionu - lázeňského města Chudoby (Kudowa Zdrój). Vede po příjemné asfaltové komunikaci, kam je motorovým vozidlům vjezd zakázán, a cestou míjí areál lanového centra, umístěný ve smrkovém lese.
Milovníci bezpečného adrenalinu se tu mohou na chvíli proměnit v opice a veverky a užít si balancování po visutých atrakcích, ukotvených o kmeny stromů.
Mírné klesání značka ukončí přímo na prahu největší zajímavosti Chudoby, překrásného lázeňského parku. První odborně pěstovaná flóra v něm vyhnala ratolesti již koncem 17. století, postupem času tady našla domov řada exemplářů vzácných dřevin.
Centrum lázeňského města Kudowa Zdrój
Současně jeho odlehlá stinná zákoutí poskytují spolehlivý oddech před vřavou lázeňské promenády. Hlavní centrum Chudoby tvoří náměstí obklopené léčebnými domy, zámečkem a pavilonem se zřídly minerálních vod.
Skutečnost, že množství odebrané minerálky je regulováno, bych hodnotil jako pozitivum, poněkud proti srsti se mi zdá jeho zpoplatnění. Venkovnímu prostoru udávají tón rozkvetlé záhonky, fontány i nablýskané restauranty.
Architektonická tvář objektů jednoznačně prozrazuje německý vliv. Tudíž mezi celebritami, které sem zavítaly, přirozeně nemohl chybět proslulý "obrážeč" lázní - básník J. W. Goethe.
Může se hodit
Pozor! Při plánování výletu je třeba věnovat zvýšenou pozornost mapě, neboť východně od Náchoda leží též třetí obec se jménem Čermná - Česká Čermná, kde se také nalézá hraniční přechod do Polska. Kostnice Internet |