Autorem studie, která se objevila v nejnovějším čísle časopisu Science, je Lonnie G. Thompson z Ohijské státní univerzity. Ten tvrdí, že pozorování pomocí moderních satelitů a měření sněhové pokrývky dokazují, že se první ledová vrstva na vrcholku Kilimandžára vytvořila před 11 700 lety. Dnes je krusta vysoká 50 metrů.
Bílá čepička Kilimandžára má pro Tanzanii cenu zlata. Úřady se bojí, že zmizí-li, přestanou se turisté o tuto východoafrickou zemi zajímat. Ročně přijíždí zhlédnout skoro 6000 metrů vysokou horu na 20 000 lidí.
Vědecké studie krusty dokazují, že před 11 000 lety bylo v Africe velmi vlhké podnebí a jezera se rozlila po velké části území. Například Čadské jezero, které má dnes něco přes 16 000 kilometrů čtverečních, tehdy pokrývalo území o 345 000 kilometrech čtverečních, což je zhruba rozloha Kaspického moře.
Ledové vrstvení dále dokazuje, že po období vlhka se přibližně před 4000 lety Afrika potýkala s rekordním suchem. Potvrzují to i jiné vědecké nálezy a texty v egyptských hrobkách. Dokládají, že se písečné duny tenkrát objevily i na Nilu a lidé byli nuceni přesídlit jinam. Podle Thompsona toto období někteří nazývali prvním pozemským obdobím temna.
A nebyla to jen Afrika, kdo se tehdy potýkal se všeobecným suchem - do této doby spadá také pád civilizací v Indii, Jižní Americe a na Středním východě.
Důkazem toho, že ledová vrstva na špici Kilimandžára je stále slabší, je značka, kterou vědci umístili roku 1962 na vrchol tehdejšího ledovce. Ze satelitních snímků je zřejmé, že se vrcholek za 40 let snížil o 18 metrů a že na obvodu čepička ustoupila o dva metry.
 |
