Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Když bouda zvládne splašky, možná přežije

  14:25aktualizováno  14:25
Osud Luční boudy, nejstarší chaty v Krkonoších, je stále nejasný. Po zkrachování majitele je nyní bouda k mání za 20 milionů korun. Nového vlastníka objektu ale nečekají jen značné investice do nutných oprav a běžného provozu. Pokud nemá být chata uzavřena, bude muset začínající boudař bleskově vyřešit i letitý problém s nedostatečným čištěním odpadních vod.

Dlouholetý problém se splašky
"Luční bouda má do konce roku výjimku na vypouštění nedostatečně vyčištěných odpadních vod, kterou už ale nebude možné prodloužit. Pokud chata nebude mít po Novém roce novou čističku, vyzveme inspekci životního prostředí, aby ji uzavřela," upozornil Miloslav Chlápek z referátu životního prostředí Okresního úřadu v Trutnově.

Špatně vyčištěné splašky totiž podle odborníků obohacují chudý ekosystém pod Luční boudou velkým množstvím živin. V korytě Bílého Labe se potom tvoří nánosy řas a v toku se vyskytují živočichové a rostliny, jež by tam za normálních okolností neměli šanci přežít. Tím se nežádoucím způsobem mění charakter přírody v jedné z nejvzácnějších částí Krkonoš.

Proto Česká inspekce životního prostředí poslednímu majiteli boudy v minulosti už dvakrát udělila pokutu ve výši pětadvaceti tisíc korun za nepovolené vypouštění odpadních vod. Dlouhodobý problém může spolehlivě vyřešit pouze moderní čistička.

"Její výstavbu poslední majitel objektu sliboval mnoho let. V prvním pololetí letošního roku měla firma předložit projekt a do zimy čističku postavit. Stavební dokumentaci jsme dodnes neviděli," konstatoval Chlápek, podle kterého ochranářům definitivně došla trpělivost.

Peníze na čističku jsou, ale...
Výstavbě nové čističky přitom nebrání nedostatek peněz, protože radnici v Peci pod Sněžkou se na plánovanou akci podařilo sehnat vysokou státní dotaci.

"Peníze na čističku máme potvrzené. Všechno ale vázne na nevyjasněných vlastnických vztazích, kvůli kterým se stále nedaří na obec převést část objektu, do níž chceme zařízení umístit. Do konce roku proto určitě čistička nebude," sdělil pecký starosta Tomáš Paducha.

Předchozí vývoj
Chatě hrozí zánik
V současné době je Luční bouda na seznamu rozprodávaného majetku zkrachovalého majitele. Všichni zaměstnanci jsou ve výpovědi a chatu opouští i její dlouholetá provozovatelka. Chata je zavřená a nikdo neví, zda se boudu podaří na Vánoce před zimní sezonou opět otevřít.

"Situace je tragická. Všechno směřuje ke konci Luční boudy. Pokud ji koupí nějaká soukromá firma bez silného finančního zázemí, které by jí umožnilo okamžitě investovat desítky milionů korun do nezbytné rekonstrukce, objekt stejně brzy zavře hygiena," domnívá se ředitel Správy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí Jiří Novák.

Upozornil, že správci parku už museli z Luční boudy odstěhovat unikátní expozici ze sbírek geologa, polárníka a horolezce Josefa Sekyry.

Vystavené předměty totiž poničily plísně, kterých je prý jedna z největších horských chat ve střední Evropě plná. "Když jsme interiér boudy ukázali odborníkům, říkali, že stálému personálu musí dlouhodobý pobyt v takovém prostředí způsobit nevratné zdravotní následky. Jeden náš pracovník, který trpí astmatem, tam pobýval jen dva dny a týden se z toho léčil," uvedl náměstek ředitele parku Petr Štěpánek.

CO BY ZNAMENAL KONEC LUČNÍ BOUDY PRO TURISTY

* záchranáři přijdou o aktuální zprávy o počasí

* horská služba nebude moci přímo ovlivňovat chování turistů na hřebenech

* prodlouží se čekání lyžařů a zraněných v okolí Luční boudy, budou k nim muset vyrazit záchranáři až z Pece pod Sněžkou

Horská služba přijde o strategické stanoviště
Nejasná budoucnost Luční boudy dělá starosti i členům Horské služby, kteří v ní mají své jediné stálé hřebenové stanoviště v celých Krkonoších.

"Kdyby se objekt zavřel, znamenalo by to pro nás ztrátu poslední pozice přímo na hřebenech. To by bylo velice nepříjemné. V nejvyšších partiích Krkonoš není jiná chata, která by mohla v tomto směru Luční boudu plně nahradit," říká náčelník krkonošské Horské služby Adolf Klepš.

"Už máme připraven krizový scénář, kam bychom v případě uzavření Luční boudy přemístili naše měřicí stanoviště. Povětrnostní podmínky a lavinovou situaci bychom asi měřili na Dvoračkách, meteorologickou stanici bychom instalovali na Medvědíně," uvedl Klepš.

Co dál? Rozhodne nový majitel
O další budoucnosti Luční boudy rozhodne její nový majitel, který ji získá ve výběrovém řízení, jež nyní připravuje ostravská realitní kancelář Real - Finance na žádost správce konkurzní podstaty zkrachovalé firmy CDH Chrastava. Ta chatu v roce 1993 odkoupila od Klubu českých turistů a následně ji včetně pozemku téměř za 48 milionů korun zastavila Investiční a Poštovní bance.

"U nemovitostí prodávaných v konkurzu jsou veškeré závazky vymazány, takže Luční bouda je nyní k mání za 12 milionů korun. To je nabídková cena očištěná od všech závazků i dřívějšího zástavního práva," informoval zástupce firmy Real - Finance Tomáš Neuman.

Realitní kancelář nyní vede vážná jednání se třemi zájemci a hlásí se jí další. "Nejvážnější zájemce je odhodlán Luční boudu provozovat minimálně dalších pět let. Jestli ji ale opravdu koupí, není zatím jisté," dodal Neuman.

LUČNÍ BOUDA - JAK ŠEL ČAS 

Největší horská bouda v Krkonoších na Bílé louce při okraji Úpské rašeliny (1400 m). Jedná se o významnou křižovatku turistických cest.

Luční bouda byla založena asi v 16. století jako jednoduchý úkryt pro poutníky na Slezské cestě. V průběhu své existence bouda několikrát vyhořela, ale vždy byla obnovena a dále rozšířena. Postupem času se bouda stala významným hospodářským, obchodním, badatelským a turistickým střediskem.

V říjnu 1938 při ústupu Němců před čs. vojáky bouda vyhořela, do dnešní podoby byla přestavěna v letech 1939 - 40.  (zdroj: www.mopis.cz/krkonose/info/lucni_bouda.htm)

Autoři:




Nejčtenější

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Provoz na nejkratším letišti Evropy

Na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora Korfu...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Další z rubriky

Během dne, kdy vůbec nebylo pěkné počasí, začalo na chvíli zpoza mraků...
Za jedovatými pavouky na Moravu. Začíná seriál procházek v přímém přenosu

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme zavítali do krajiny Moravského Toskánska, vinařského kraje kolem Kyjova, který překvapuje přirozeným...  celý článek

Gepardí paterčata ve svém výběhu v pražské zoo (26. srpna 2017)
Pátá nejlepší zahrada světa. Pražská zoo boduje v žebříčku TripAdvisor

Zoo Praha se v konkurenci stovek špičkových zoologických zahrad celého světa umístila na pátém místě. Jde o hodnocení globálního cestovatelského portálu...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.