Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Když bohové v nitru Stromboli vydechnou

  17:52aktualizováno  17:52
- Tisíce sopečných pum letí s ohlušujícím rachotem každou chvíli k nebi. Okolní země se otřásá. Úžasné divadlo, které umí připravit pouze příroda, opět začíná. Tak popisují své zážitky všichni, kteří měli možnost na vlastní oči spatřit erupce sopky Stromboli. Vulkánu, který je již po tisíce let opředen mýty. Zatímco kdysi se ho lidé báli a měli z něj dokonce panickou hrůzu, dnes se v jeho blízkosti stále častěji pohybují turisté. A to přesto, že někdy jim skutečně hrozí reálné nebezpečí. Stromboli, ale i některé další méně známé sopky, se nachází na Liparských ostrovech, které v současnosti patří Itálii. Lipari jsou přitom nadále jedním z nejexotičtějších míst Evropy
 Například od České republiky jsou vzdáleny více než dva tisíce kilometrů a cesta na ně je poměrně komplikovaná. A přesto je to místo, které je především svoji přírodou úplně jiné,než na jaká můžete narazit jinde na starém kontinentu. Právě Stromboli totiž ukazuje, jak to asi vypadalo při vzniku světa před miliony let. Hodinu za hodinou, den za dnem, po tisíce let se opakuje stejné fascinující divadlo: mocné výrony plynů vzedmou lávu klokotající v kráteru Stromboli a s ohlušujícím hřmotem ji vymrští do stometrové výšky. Tisíce rozžhavených lapilli, sopečných pum, pak vytvářejí ohnivý gejzír, který záhy dopadá na obří suťový kužel na úbočí vulkánu. Je snadné uvěřit dávným bájím, že na Stromboli, jedné z nejznámějších a nejaktivnějších sopek světa, vládnou antická božstva: bůh ničivého ohně a praotec všech sopek Vulcanus a bůh větrů Aiolus. V hlubinách věků tu žhavý materiál prorazil dno moře dva až tři tisíce metrů hluboko - a po dalších miliónech let vystoupily vrcholky několika sopek nad hladinu. Tak vzniklo souostroví Lipari (Isle Eolie), sedm tajuplných ostrovů či spíše ostrůvků poblíž severních břehů Sicílie. Jsou jedním z nejexotičtějších míst Evropy,s vulkanickou krajinou a subtropickou vegetací uprostřed modrého moře. Činný kráter Stromboli s několika sopouchy leží asi sto metrů pod vrcholkem hory, kdysi okrajem mnohem staršího a mocnějšího kráteru. Přes den zdobí temeno jen sloupy bělavého či černého dýmu, neboť temně rudé gejzíry magmatu jsou viditelné až za tmy. Lákají mnohé pozorovatele a hlavně fotografy, aby ještě za světla v potu tváře vystoupili k vrcholu: tři až čtyři hodiny nejprve po dlážděné stezce hustými rákosinami a pak křovisky skalní stepi, sutěmi a po srázné skále na boční hřeben. V odstupu několika stovek metrů od kráteru tu začínají kamenná »hnízda«, zdánlivě bezpečné úkryty z lávových balvanů. Tady si položí karimatku a spací pytel, připraví fotoaparát - a pokud výhled nezakryje sopečný dým, až do rána mohou obdivovat ohnivé divadlo erupcí. Což se správně nesmí, hlavně z bezpečnostních důvodů. Když bohové v nitru Stromboli jednou za čas mocněji vydechnou, rozmetá sopka žhavé pumy na stovky metrů daleko. Naposledy 25. srpna 1999 odváděla police z pozorovacích hnízd půldruhé desítky popálených a potlučených zvědavců. Místní předpisy proto přikazují vyhledat služby licencovaných průvodců, kteří vybaví zájemce přilbami a ještě za noci je bezpečnou cestou v sutích sopečného popela dovedou zpět. Stromboli však zdaleka není jedinou ukázkou sopečné činnosti na Liparech. Všude se návštěvník setká s krabatými proudy láv, leckde i s fumarolami (průduchy sopečných plynů a par) a krystaly nerostů. Nejčastěji na ostrově V ulcano, vstupní bráně souostroví, půldruhé hodiny trajektem ze sicilského Milazza. Vrchol stejnojmenné sopky, jejíž dramatické erupce byly zaznamenány ještě koncem 19. století, bývá zahalen bělavým sirným dýmem, čpícím a nedýchatelným. Když ho však mořský vánek rozptýlí a dopřeje plicím doušek čerstvého vzduchu, otevře se z hory nevšední podívaná na exotickou ostrovní krajinu. Nejen při okraji kráteru rozhání vítr chocholy dýmu, ale výdechy vulkánu si hledají další cesty zemskou kůrou. Třeba mořským dnem, z něhož řetězy stříbrných bublin pronikají k hladině a dovolují příboji, aby užaslé naháče zaléval horkými vlnami slané vody. A několik kroků od přístavu, tam, kde se do výšky zvedá podivně bizarní skála, na níž se díky obsahu síry neuchytí jediná rostlina, probublává plyn mělkým jezírkem bělavého bahna a ohřívá je na příjemnou, místy až palčivou teplotu. Dvacet minut je prý optimální doba pro léčivou lázeň. A pokud se turista pobytu na Vulcanu nabaží, z přístavu několikrát denně odplouvají lodi k dalším cílům souostroví - k Lipari či Salině. Největším zážitkem je ovšem nádherně souměrný a úděsně srázný kužel rudočerných skal, sopka Stromboli, která předvádí nevídané divadlo desítek erupcí denně.

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT

Pozemní cesta na Liparské ostrovy je dlouhá přes dva tisíce kilometrů. Musíte jet k jihu přes celou Itálii, k níž souostroví patří, pak trajektem přes Messinskou úžinu a ještě několik desítek kilometrů po severním pobřeží Sicílie do Milazza. Automobil pak můžete trajektem dopravit do cíle cesty na ostrovy Vulcano, Lipari či Salinu. Na ostatních ostrovech nejsou průjezdné silnice. Při individuální turistice nutno zejména v hlavní sezóně počítat s omezenou kapacitou nemnoha ostrovních kempů či hotelů.

VÝLET NA STROMBOLI

Licencovaní průvodci pro výstup na Stromboli mají kancelář blízko strombolského přístavu nebo se sami nabídnou na náměstíčku u kostela st. Vincenzo.Výlet s nimi přijde na třicet tisíc lir, to je asi 600 korun.

VÝLETY

Na souostroví je nabízeno mnoho různých výletů, přičemž lze využít široké nabídky místních dopravců. Oblíbené jsou zejména večerní plavby kolem Stromboli se zastávkou pod krátery, odkud lze při dobré viditelnosti pozorovat sopečné erupce.

RADA FOTOGRAFŮM

Zájemcům o noční snímky Stromboli lze do výzbroje doporučit fotografický přístroj umožňující expozici časem »b«, stativ a drátěnou spoušť. Obvyklá expozice odpovídá době trvání erupce, tedy asi dvě až pět sekund při cloně 4-5,6 a citlivosti filmu 200ASA.S běžným kompaktním přístrojem nelze spoléhat na kvalitní výsledky.



Jeden z kráterů ma liparském ostrově Vulcano.

Autor:




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.