Kdo zachrání Červenou Řečici?

Skupina nadšenců chce poukázat na neutěšený stav zámku v Červené Řečici i na mezery v zákonech, a proto jej opět po roce zaplní několik stovek lidí. Zámek se totiž ani za posledních deset let nedostal do rukou odpovědného vlastníka, který by po předchozích čtyřiceti letech devastace objekt zvelebil.

Místo toho plní soudní spisy, kde skončil jako zadlužený majetek dnes již jen formálně existující společnosti. Přesto se Spolek na záchranu památek červenořečických a občanské sdružení Švagr ve svém úsilí o záchranu barokní památky v Červené Řečici na Pelhřimovsku nevzdávají.

"Chceme nelehký úděl zámku alespoň tímto způsobem zviditelnit," řekl aktivista červenořečického spolku Vladimír Vlček. Spolek o zámek pečuje čtvrtým rokem, nadšenci se snaží o jeho obnovu ale zatím bezvýsledně. Sami nemohou mnoho: pouze areál uklidit, pokosit nádvoří, vyřezat dřeviny. Letní slámování, každoroční tvůrčí setkání lidí z celé republiky v půli srpna, je hlavním počinem, kdy se za bránu zpustošeného zámku dostane veřejnost.

Loni objekty ze slámy vytvářelo na sto padesát lidí. Při sobotních koncertech se na zámeckém nádvoří počet hostů na zámku ještě zdvojnásobil. Letos zde mají být také další dílny, organizátoři v duchu prvotního projektu hovoří dnes rovněž o hlínování, kování i kreslení. Minulá slámování na červenořečickém zámku ale jiný než symbolický přínos neměla.

"O stavu památky a jejím osudu jsme informovali ministerstvo kultury i pražské arcibiskupství, ale oficiální instituce nereagují. Vlivné představitele zveme i na samotné Letní slámování, ale pozvánky zůstávají bez odezvy. Návštěvníci nám fandí, ale to je pro záchranu zámku málo," řekl Vlček.

Zámek do sedmačtyřicátého roku patřil pražskému arcibiskupství. Po znárodnění architektonicky cennou nemovitost využívalo ministerstvo zemědělství, místní národní výbor a okresní národní výbor. V zámeckých prostorách byly v minulosti byty, výrobní dílny, telefonní i školní družina, ale také okresní archiv a obřadní síň. Když se archiv přestěhoval do nových prostorů, kývli úředníci pelhřimovského okresního národního výboru na zájem tehdejšího družstva Unimax o převod do vlastnictví. To získalo zámek v lednu roku 1990.

Unimax si nemohl přát nic lepšího. Díky zámku získal snadno úvěry, dodnes je zde zástava na nesplacených šestnáct milionů korun. Když se firma Unimax před třemi roky dostala do konkurzního řízení, už prakticky neexistovala. "Kvůli nevyřešeným sporům kolem restitucí církevního majetku nelze zámek prodat. Soud, který co nevidět skončí, zřejmě vrátí objekt Unimaxu, čímž zůstane osud zámku v patové situaci," popsal možný vývoj událostí Vladimír Vlček. Spolek pro záchranu památek červenořečických spravuje v současnosti zámek na základě smlouvy se správcem konkurzní podstaty. Podobnou smlouvu s Unimaxem Vlček prakticky vylučuje:

"Unimax je dnes pouze firmou na papíře, není s kým jednat." Pak už by se na zámek nemuseli dostat ani dobrovolníci ze spolku, i minimální údržba by se tak stala minulostí. Vladimír Vlček vidí šanci na záchranu památky ve změně politické vůle ve společnosti. Podle něho pouze prostřednictvím restitucí lze červenořečický zámek zachránit. "Vím, že církev ani stát na obnovu zámku prostředky nemají, ale věc by se alespoň pohnula. Díky aktivitám našeho spolku známe nejméně osm zájemců, kteří jsou ochotni do oprav investovat. Blokační zákon ale celou věc brzdí," dodal Vlček. Podle hrubých odhadů by rekonstrukce celého zámku mohla přijít až na jednu miliardu korun, jenom oprava střech bude stát dvě stě milionů.