Kdo zachrání Červenou Řečici?

  17:17aktualizováno  17:17
Skupina nadšenců chce poukázat na neutěšený stav zámku v Červené Řečici i na mezery v zákonech, a proto jej opět po roce zaplní několik stovek lidí. Zámek se totiž ani za posledních deset let nedostal do rukou odpovědného vlastníka, který by po předchozích čtyřiceti letech devastace objekt zvelebil.

Místo toho plní soudní spisy, kde skončil jako zadlužený majetek dnes již jen formálně existující společnosti. Přesto se Spolek na záchranu památek červenořečických a občanské sdružení Švagr ve svém úsilí o záchranu barokní památky v Červené Řečici na Pelhřimovsku nevzdávají.

"Chceme nelehký úděl zámku alespoň tímto způsobem zviditelnit," řekl aktivista červenořečického spolku Vladimír Vlček. Spolek o zámek pečuje čtvrtým rokem, nadšenci se snaží o jeho obnovu ale zatím bezvýsledně. Sami nemohou mnoho: pouze areál uklidit, pokosit nádvoří, vyřezat dřeviny. Letní slámování, každoroční tvůrčí setkání lidí z celé republiky v půli srpna, je hlavním počinem, kdy se za bránu zpustošeného zámku dostane veřejnost.

Loni objekty ze slámy vytvářelo na sto padesát lidí. Při sobotních koncertech se na zámeckém nádvoří počet hostů na zámku ještě zdvojnásobil. Letos zde mají být také další dílny, organizátoři v duchu prvotního projektu hovoří dnes rovněž o hlínování, kování i kreslení. Minulá slámování na červenořečickém zámku ale jiný než symbolický přínos neměla.

"O stavu památky a jejím osudu jsme informovali ministerstvo kultury i pražské arcibiskupství, ale oficiální instituce nereagují. Vlivné představitele zveme i na samotné Letní slámování, ale pozvánky zůstávají bez odezvy. Návštěvníci nám fandí, ale to je pro záchranu zámku málo," řekl Vlček.

Zámek do sedmačtyřicátého roku patřil pražskému arcibiskupství. Po znárodnění architektonicky cennou nemovitost využívalo ministerstvo zemědělství, místní národní výbor a okresní národní výbor. V zámeckých prostorách byly v minulosti byty, výrobní dílny, telefonní i školní družina, ale také okresní archiv a obřadní síň. Když se archiv přestěhoval do nových prostorů, kývli úředníci pelhřimovského okresního národního výboru na zájem tehdejšího družstva Unimax o převod do vlastnictví. To získalo zámek v lednu roku 1990.

Unimax si nemohl přát nic lepšího. Díky zámku získal snadno úvěry, dodnes je zde zástava na nesplacených šestnáct milionů korun. Když se firma Unimax před třemi roky dostala do konkurzního řízení, už prakticky neexistovala. "Kvůli nevyřešeným sporům kolem restitucí církevního majetku nelze zámek prodat. Soud, který co nevidět skončí, zřejmě vrátí objekt Unimaxu, čímž zůstane osud zámku v patové situaci," popsal možný vývoj událostí Vladimír Vlček. Spolek pro záchranu památek červenořečických spravuje v současnosti zámek na základě smlouvy se správcem konkurzní podstaty. Podobnou smlouvu s Unimaxem Vlček prakticky vylučuje:

"Unimax je dnes pouze firmou na papíře, není s kým jednat." Pak už by se na zámek nemuseli dostat ani dobrovolníci ze spolku, i minimální údržba by se tak stala minulostí. Vladimír Vlček vidí šanci na záchranu památky ve změně politické vůle ve společnosti. Podle něho pouze prostřednictvím restitucí lze červenořečický zámek zachránit. "Vím, že církev ani stát na obnovu zámku prostředky nemají, ale věc by se alespoň pohnula. Díky aktivitám našeho spolku známe nejméně osm zájemců, kteří jsou ochotni do oprav investovat. Blokační zákon ale celou věc brzdí," dodal Vlček. Podle hrubých odhadů by rekonstrukce celého zámku mohla přijít až na jednu miliardu korun, jenom oprava střech bude stát dvě stě milionů.


 

Autor:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Tady nepospíchá ani řeka. Pěšky naším nejmenším národním parkem

Ráno u Dyje na rakouské straně

Řeka Dyje vyhloubila za miliony let mezi Vranovem a Znojmem divoký a zalesněný kaňon se spoustou meandrů, kamenných...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...

VIDEO: V zimě, dešti i mlze. I plachtění po Lipně může být adrenalin

Plachtili jsme na lodi Sunway.

Na vodní nádrži Lipno kotví spousta plachetnic. Zájemci si je mohou půjčit na pár hodin, ale i třeba na víkend....



Najdete na iDNES.cz