Harlem však ze sebe nálepku "zločineckého doupěte" jen tak nestrhne. Pro mnoho bílých Američanů zůstává Harlem čtvrtí, kam není radno vkročit. Legenda se táhne dál, ačkoliv dávno neplatí, že se do Harlemu policista z obavy o život neodváží.
"To bylo pravda před více než 20 lety, kdy ulice ještě lemovaly vypálené vraky aut. Nyní je situace úplně jiná," říká padesátník Gilbert Sanford, který ve čtvrti bydlí.
Vysokou kriminalitu snížilo podle jeho slov masové nasazení policistů do ulic, a to nejen uniformovaných, ale i tajných. Chválí také minulého newyorského starostu Rudolpha Giulianiho, kterému však mnozí jiní černoši kvůli jeho údajnému rasismu přezdívají Hitler: "Guiliani hodně pomohl. Kriminalita se za jeho starostování značně snížila a nyní je v New Yorku mnoho horších čtvrtí než Harlem. Podívejte se třeba na Bronx."
Přesto doporučuje jistou míru opatrnosti zachovat: "Nemá cenu riskovat, rozhodně bych se v noci neprocházel zapadlými, liduprázdnými uličkami."
Harlem je osobitým světem uvnitř newyorského "velkého jablka". Se soumrakem se jeho ušmudlané ulice nevylidní, jako je to zvykem v bělošských částech velkoměsta, ale právě naopak. Černoši všech generací zaplní chodník i schody před každým domem a vytvoří množství velkých debatních kroužků.
Běloch proplétající se mezi nimi nebudí pražádnou pozornost. Přece jen doba, kdy se bílí Američané neodvážili překročit 110. ulici, která představovala psychologickou hranici mezi "bílým" New Yorkem a "černým" Harlemem, patří minulosti. Stejně jako jednoznačně černošský charakter čtvrti.
Jen pár ulic na východ od nároží Lennox Avenue se 125. ulicí, ze kterého se na kolemjdoucí šklebí nepříliš vyvedené podobizny slavných Afroameričanů, se z jednoho z dvorků ozývá španělština a bouchání kostek domina o stůl. Imigranti z Latinské Ameriky si s sebou do New Yorku přivezli i svou oblíbenou stolní hru.
Do východního Harlemu se ve velkém stěhují především španělsky mluvící běloši z karibského ostrova Portoriko, jehož vlajky visí v mnoha oknech, a svým odlišným jazykem a zvyklostmi dávají "své" části čtvrti latinskoamerický ráz.
Harlem se za poslední léta velmi změnil. Lze to vypozorovat v malém obchůdku se smíšeným zbožím. Černošský prodavač se sice i nyní obává násilných lupičů, a tak sedí se svou pokladnou uzavřen v plexisklové kukani, ve které má pouze maličkou škvíru na přijímání peněz. Ale mezi jeho nejčastější zákazníky, kteří obchůdku dělají slušné tržby, patří studenti z Evropy, kteří se během svých toulek po Spojených státech ubytovali ve vedle stojícím špinavém hostelu, který rozhodně nemá s obsazeností problémy.
Zřídit si v Harlemu ubytovnu pro zahraniční (sice nepříliš movité) turisty by před dvaceti lety nikoho ani ve snu nenapadlo.
Kdo by také před dvaceti lety čekal, že si bývalý prezident právě zde otevře svoji kancelář, jako to udělal Bill Clinton.
Varovná slova z českých průvodců o nebezpečích číhajících v Harlemu Sanforda rozesmějí. "Už se těším, až to budu vyprávět kamarádům," říká pobaveně. Současnou násilnickou pověst Harlemu přičítá myšlenkovým stereotypům ve společnosti: "Přece se zde jen kvůli tomu, že tu žijí převážně černoši, nemusíte se bát o život!"
 Harlem v New Yorku |
 Harlem, New York |
 Harlem, New York |
