Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kdo může za povodně? Lidé

  13:14aktualizováno  13:14
Proč jsou tu zase záplavy? Proč vodu nevsákne zem a ta místo toho přetéká z řek? "Zanedbali jsme životní prostředí, zamořili ovzduší, zničili lesní i zemědělskou půdu. Římané zničili svoji říši kvůli nezřízenému životu, teď je však situace daleko horší," varuje půdní biolog Josef Rusek z Ústavu půdní biologie AV ČR.

Povodně na jižní moravě - okolí lednického zámku, 3.4. 2006 | foto: Radek MičaMF DNES

Podkopáváme si půdu pod nohama

Od roku 1959 sleduje tento přední odborník půdní faunu na 25 stálých plochách v Tatranském národním parku, má k dispozici nejdéle sledovanou řadu suchozemských ekosystémů na světě. Proto dobře ví, jak si doslova podkopáváme půdu pod nohama.

"Jsem realista," říká, "náprava bude velmi, velmi těžká." Odborníci se diví, že i nepříliš silné a jen několikadenní deště způsobily záplavy. Nabízí se jediné vysvětlení: krajina ztrácí schopnost vsáknout a zadržet vodu.

"Když zničíme život v půdě, už je jen mrtvou hmotou, pak nemůže plnit žádnou svou základní funkci. V mrtvé půdě nemá kdo rozkládat organickou hmotu a uvolňovat z ní živiny, nemá kdo hloubit chodby a obnovovat půdní mikrostrukturu. Bez života se podzemní říše hroutí," vysvětluje profesor Rusek.

Do mrtvé půdy nemůže pronikat voda při srážkách. Příklady z praxe už odborníci mají: "Na polích jižní Moravy vymřely vlivem nevhodné lidské činnosti hlubinné druhy žížal. Ty každoročně obnovovaly půdní mikrostrukturu a hloubily svislé chodby, jimiž se půda provzdušňovala a do nichž pronikala dešťová voda i kořínky rostlin. Zánik žížal vedl k utužení půd. Krusta na povrchu brání vsakování, dešťová voda odtéká povrchově do řek..." Výsledek? Povodně.

Člověk se chová k přírodě macešsky, varují odborníci již dlouhá léta. Josef Rusek připomíná: lidské zásahy do přírodní rovnováhy škodily již ve středověku. Když lidé vykáceli lesy na Českomoravské vrchovině, docházelo k záplavám na jižní Moravě. Když lidé zakrojili do krkonošských lesů, rozlévalo se z břehů Labe. Současné tempo změn přírody však nemá v minulosti obdoby.

Na celém světě dochází k rozvratu ekosystémů. Zmizení každého živočicha, rostliny či mikroorganismu znamená nenahraditelnou ztrátu s možnými dalekosáhlými a mnohdy těžko předvídatelnými důsledky.

Povodně na jižní moravě - okolí lednického zámku, 3.4. 2006

Povodně na jižní Moravě - okolí lednického zámku, 3.4. 2006

Napadené žížaly

Na rozpadu původních fungujících ekosystémů se podepsaly zásahy do krajiny jako rušení remízků, přirozených cest, regulace původních toků potoků a řek, kácení lesů. Strašlivé škody napáchalo přehnojování dusíkem, kyselé deště, zamořování přírody těžkými kovy, pesticidy...

Jak působí tyto látky na půdní organismy? "Pokud hned neuhynou, oslabí se jejich imunitní systém a pak je hromadně napadají houby a jiní paraziti nebo mají sníženou plodnost a vyvíjejí se s poruchami," vysvětluje Josef Rusek.

V Ústavu půdní biologie se svými kolegy poprvé dokázal, že žížaly i jiné půdní živočichy, které zasáhly dávky herbicidů, napadají snadno paraziti a ony ztrácejí imunitu. V silně znečištěných průmyslových oblastech, v okolí velkoměst, v půdách otrávených pesticidy je až 80 procent půdních živočichů napadeno parazity, houbami a bakteriemi. V silně okyselených půdách na vápencích vymřela řada vápnomilných organismů a začala do nich invaze druhů acidofilních.

Přitom správnou funkci půdy, tu nezaručují jen žížaly jako nejznámější půdní bioinženýři. Biodiverzita v půdě je závislá na velkém množství společenstev nad i pod zemí. Josef Rusek uvádí příklad drátovců, larev kovaříků žijících v půdě na kořenech rostlin, které určují složení rostlinných společenstev na loukách. Rovnováhu v přírodě tvoří i společenstva chvostoskoků (půdní bezkřídlý hmyz), půdních hlístic, roztočů a mnoha dalších živočichů.

Josef Rusek má škody na půdních organismech spočítané. Početnost fauny v úrodné půdě dramaticky klesla ve druhé polovině 60. let. Na některých typech půd zbylo z původních až 140 tisíc chvostoskoků na metr čtvereční pouhých 800 až 4200 jedinců, z původních až 34 druhů pouhé čtyři či pět. Ve sledované tatranské oblasti a ve všech alpínských ekosystémech se vlivem kyselých srážek a vymření některých původních druhů naopak chvostoskoci či roztoči silně rozmnožili a zcela změnili rozkladné procesy a toky živin v půdě a celých ekosystémech.

Právě chvostoskoci, pancířníci či háďátka vědcům slouží jako bioindikátory, které signalizují změny v půdě, v krajinných celcích. A ty signály jsou vesměs varující.

Povodně na jižní moravě - jezero mezi Blučinou a Židlochovicemi, 3.4. 2006

Povodně na jižní Moravě - jezero mezi Blučinou a Židlochovicemi, 3.4. 2006



Vyhynou nepoznaní

O složité síti vztahů mezi půdními organismy toho vědci vědí dosud velmi málo. Vymírání se týká i nejmenších mikroorganismů, bakterií, prvoků. Jen v jediném krychlovém centimetru půdy žije 20 až 30 tisíc geneticky odlišných bakterií. "Mnohé vyhynuly dříve, než jsme je poznali," dodává profesor Rusek. "Přitom ve vývoji půdy jsou důležití všichni: nejdrobnější, větší a ještě větší."

Globální změny narušují funkce živých a neživých systémů a vzájemné vazby v ekosystémech na celém světě. Důsledkem jsou rozsáhlé ekologické katastrofy celosvětových rozměrů. Tedy nejen povodně na českých tocích. V půdě je však možné hledat odpověď i na otázky kolem častých povodní. "Je nejvyšší čas ozřejmit vztah půd k záplavám," říká biolog Josef Rusek.

Již naši předkové věděli, že lesy a půda zadržují vodu a napájí prameny. "Dnes dobře víme, že mladý les má nižší schopnost zadržovat vodu než půda v pralese, lesní monokultury nižší než lesy smíšené... A že mrtvé orné půdy nepropouštějí vodu do hlubších půdních vrstev vůbec a většina srážek z nich odtéká povrchově," opakuje profesor Rusek.

Naše horské oblasti se smrkovými lesy odumřelými a poškozenými kyselými srážkami a kůrovci a s rozsáhlými holosečnými pasekami mají sníženou pohlcovací kapacitu - nejsou schopny stáhnout do půdy a podzemních vod déletrvající srážky a vodu z jarního tání. "A tak u nás dochází k stále častějším katastrofálním povodním," dodává nekompromisně.

"Půda není zkumavka, do které se nalije nějaký roztok nebo chemikálie, zamíchá se a bude to fungovat. Půda je složitý živý systém, a ten živý systém se velmi snadno změní tak, že se už nedá obnovit," varuje profesor Rusek.

"Hned za ulicí, kde bydlíme, je velké pole oseté nyní ozimou pšenicí. V posledních letech byla jeho část silně podmáčená i v létě a kombajnéři měli potíže při sklizni. Kombajny několikrát zapadly do podmáčené půdy a museli je vytahovat pásovými traktory. Právě nyní je velká část tohoto i vzdálenějšího pozemku zaplavena povrchovou a spodní vodou a vytváří na poli velké 'jezero', na které přilétli rackové, a dokonce labuť. To jsme tu v minulosti ještě neměli!" líčí Josef Rusek.

"Souvisí to i se zanedbanou péčí o drenážní půdní systémy, která přešla ze státu na soukromé vlastníky zemědělské půdy a neprovádí se vůbec. Celková péče o krajinu je zanedbána stejným způsobem. A pak se divíme, že voda se do půdy nevsakuje a působí obrovské povodně," dodává biolog.

Kolik jich ještě musí přijít, abychom změnili pohled na přírodu coby služku našim zájmům? Je ještě čas?

 

Autoři:




Nejčtenější

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Další z rubriky

Pekelné doly
VIDEO: S motorkáři nejsou žerty. Pekelné doly zná každé malé dítě

Největší pískovcové podzemí v Evropě v údolí Svitavky mezi obcemi Velenice a Svitava milují nejen motorkáři, ale také děti a běžní turisté. Jeskyně jsou totiž...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Během dne, kdy vůbec nebylo pěkné počasí, začalo na chvíli zpoza mraků...
Za jedovatými pavouky na Moravu. Začíná seriál procházek v přímém přenosu

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme zavítali do krajiny Moravského Toskánska, vinařského kraje kolem Kyjova, který překvapuje přirozeným...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.