Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kdo maže, ten jede. Anebo naopak?

  13:25aktualizováno  13:25
"Pomóc – smekám, drhnu, nejede mi to!" Co dělat, když se na běžkách dostaneme do podobných potíží? Pokusíme se vám nastínit některé způsoby řešení těchto situací, případně poradíme, jak jim předcházet.

Engadin Marathon. Správnou mázou můžete předejít řadě nepříjemností včetně pádů. | foto: NORDICmag

Před vyjetím na oblíbenou lyžařskou trasu

Mazací zóny

Prvním krokem by mělo být co nejpřesnější zjištění a označení mazací zóny na našich lyžích. Ve specializovaných obchodech s běžeckými lyžemi vám ochotní servismani změří tuto zónu přesně na speciálních měřicích stolicích. Zóny bývají dvě až tři. Delší na tuhé vosky, kratší na měkké tuhé vosky a nejkratší na tekuté klistery.

Zónu si můžeme určit svépomocí orientačně i všeobecně známou "papírkovou metodou". Mazací zónu je dobré zdrsnit smirkovým papírem (hrubost 100), aby nanesený vosk lépe držel.

Podle počasí

Dalším důležitým krokem, abychom správně namazali, je co nejpřesnější zjištění stavu počasí v místě naší vyjížďky. Jedná se o teplotu vzduchu, stav a kvalitu sněhové pokrývky, vlhkost vzduchu, sílu větru. Když vyrážíme na časově delší vyjížďku, je dobré zjistit si i předpokládaný vývoj počasí v místě naší trasy.

Důležitý je i výškový profil trasy - s narůstající nadmořskou výškou klesá teplota vzduchu a sníh bývá sušší (výjimkou je inverzní situace, kdy ve městech v údolí bývá mrazivěji než na hřebenech).

Snadněji se nám samozřejmě všechny tyto parametry podaří zjistit, pokud jsme přímo na horách a stopy začínají za chatou. Když vyrážíme z města, hraje roli určitá zkušenost, pomůže i internet.

Co s sebou

Následuje výběr správných vosků a pomůcek, které budeme na trase potřebovat. Pokud je počasí stabilní a je napadaný čerstvý jemnozrnný sníh, vystačíme s tuhými vosky. Na starší hrubozrnný sníh naopak některý z klisterů. Důležité pomůcky jsou korek, stěrka z plastů, savý hadřík. Při očekávání větších komplikací se může hodit i malé balení smývače vosků.

Vosky mají na svém obalu vždy teplotní rozmezí použitelnosti. Udané teploty jsou v drtivé většině teplotami vzduchu. Do ledvinky je dobré přidat vosky, které jsou o stupeň tvrdší i měkčí než vosk námi namazaný.

Stoupací vosky

Vlastnost  Přibližná barva vosku  Teplota  Příklad
 Tvrdé (studené)  Zelený  výrazně pod nulou (méně než -7 ºC)  Swix V20 (80 Kč)
   Modrý  pod nulou (-6 ºC až -2 ºC)  Rode P32 Super Blue (120 Kč)
   Fialový  kolem nuly (-1 ºC až +1 ºC)  Skivo Olympia Fialový (42 Kč)
 Měkké (teplé)  Červený  mírně nad nulou (+1 ºC až +4 ºC)  Ski-go Red Special (95 Kč)
   Žlutý než +4 ºC)  Start Terva Classic Yellow (93 Kč)
Teploty jsou jen orientační. Některé vosky nepoužívají teplotu vzduchu, ale teplotu sněhu či vzduchu měřenou jen cca. 1 cm nad sněhovou pokrývkou.

Více slabších vrstev

Při nanášení vosků mějte na paměti, že je vždy lepší více slabších vrstev vosku než jedna tlustá. Vosk se nám tak podaří snáze rozetřít.

Vrstvu vosku volte i podle délky trasy, na kterou se chystáte. Při celodenní tůře je lepší nanést tvrdší podkladový vosk, ten případně  zažehlit (dostane se tak více do hloubky skluznice). Podle typu sněhu (ledu) to může být tuhý nebo i tekutý vosk.

Po aplikaci nechte lyže vychladnout na venkovní teplotě. Nepokládejte je skluznicí na sníh a dejte pozor, aby vám hlavně na naklistrované skluznice nesněžilo. Pokud na starší hrubozrnný sníh padá sníh čerstvý, naneste na vychladlou lyži s klisterem ještě vrstvu teplotně adekvátního tuhého vosku. Zamezíme tím pronikání krystalků čerstvého sněhu do klisteru a jeho "namrznutí".

Důležitou radou z praxe je - nebojte se zeptat zkušenějších lyžařů, jistě vám rádi s "mázou" poradí. V praxi se často setkáváme s tím, že právě určitý ostych v tomto ohledu je na závadu příjemně prožitého lyžařského výletu.

Ve specializovaných obchodech je navíc k dispozici zdarma dostatek jednoduchých mazacích manuálů v tiskové podobě. Mějte ho s sebou.

Nyní máme namazáno a můžeme vyrazit za dalším dobrodružstvím na "úzkých prkýnkách". A ať se vám vždy podaří ta správná  "máza"!

Mazání běžek


Řešení problémů v terénu


Když smekám

Když lyže podkluzují, tzv. "smekají", je možné, že jsme zvolili příliš tvrdý vosk, slabou vrstvu vosku nebo jsme vosk namazali na příliš krátkou část odrazové zóny lyží.

Prvním krokem by mělo být přidání jedné nebo dvou vrstev téhož vosku. Pokud se tato činnost mine účinkem, je dalším krokem prodloužení mazací zóny o několik cm vpřed i vzad.

Teprve poslední možností by mělo být přidání o stupeň měkčího vosku, který jistě máme my nebo kamarád v ledvince.

Tato klasická, nicméně osvědčená metoda "pokusu a omylu" by měla ve většině případů přinést úspěch v podobě kvalitního odrazu. Pokud přimazáváme v terénu, může být někdy problém s vlhkou skluznicí, na které jsou zbytky sněhu.

Nejprve sníh odstraníme a je dobré přejet skluznici a vosk několikrát korkem (lepší je syntetický, který se nedrolí a třením se rychleji zahřívá). Vrstva vosku se tím promixuje a trochu zahřeje a nový vosk nám jde lépe nanést.

Pro rekreační lyžaře jsou z hlediska aplikace příjemné nové vosky na čerstvý jemnozrnný sníh ve spreji i vosky na starší, hrubozrnný sníh s aplikátorem.

V případě, že nemáme ani vosk na přimazání, ani další pomůcky, ani hodného kamaráda, který vše má vzorně připravené ve své ledvince, jsme odkázáni na sílu svých paží.


Když se mazat nemusí

Pro turisty, kteří se nechtějí mazáním zabývat jsou na trhu lyže s takzvanými šupinami - značí se jako no wax - a skluznice pod patou mají hrubě vroubkovanou. Takové lyže se mazat vůbec nemusí, ale zase na nich není takový pocit skluzu. Je to znát zejména ve sjezdech a proto se hodí pouze pro občasné, sváteční běžkaře.

Závodníci někdy používají jakousi obdobu šupin, které se říká mikrokontakt. Jde o mnohem jemnější šupinky pod patou. Tyto lyže se však používají jen výjimečně na čerstvý sníh při teplotách kolem nuly a běžnému turistovi jsou k ni.


Když drhnu

Tato situace je všeobecně mezi rekreačními i závodními lyžaři pokládána za horší než podkluzování lyží. Každý již jistě zažil tu zoufalou situaci, kdy místo ladného lyžařského skluzu hrozí výron kotníku od toho, jak se potácíme na vratkých lyžích se silnou vrstvou sněhu nalepeného na skluznici. I mnohem menší zadrhávání je nepříjemné a často hrozí pádem. Jasné je, že jsme zvolili příliš měkký vosk.

Řešením je stěrkou, která je součástí balení většiny klisterů, odstranit přebytečnou vrstvu vosku. Někdy se pak dá hned úspěšně pokračovat v jízdě. Jindy je nutno zbylou vrstvu ještě překrýt vrstvou tvrdšího vosku. Pokud překrýváme, postupujeme, jak je uvedeno už výše, tak, aby nový vosk šel dobře nanést. Lyže je dobré nechat po aplikaci vosku chvilku (2-4 min) "vychladnout" a teprve poté na nich pokračovat.

Mazání běžek, na startu
Při závodech vám na trati pomůžou servismani, ale ve stopě je pak každý sám

Lyže mi nejedou

Takto si povzdechl snad každý z nás. Pomineme-li stáří a kvalitu lyží, přílišnou vrstvu vosku nebo vosk příliš měkký, což může způsobit až zadrhávání lyže (viz. výše), je situace pro rekreačního lyžaře poměrně snadno řešitelná nanesením některé z řady past nebo moderních skluzových vosků ve spreji.

Tyto skluzové vosky nanášíme do skluzových zón v přední a zadní části lyže. Aplikace je jednoduchá, vosk se nanese, nechá cca 30–60 s zaschnout a lehce se přeleští korkem nebo hubkou, která je většinou součástí aplikátoru.

Praxe ukazuje, že skluznost těchto vosků je velmi dobrá a projeví se pozitivně i na relativně starších modelech lyží, které mívají vývojově zastaralé skluznice. Nevýhodou těchto "rychlovosků" je to, že na skluznici nevydrží dlouho.

Velkou výhodou naopak je možnost aplikace prakticky kdekoliv a kdykoliv. Pro trvalejší zlepšení skluzu běžeckých lyží je zapotřebí alespoň občasná aplikace skluzových vosků zažehlením do skluznice. A to svépomocí či v odborném servisu v předstihu před vyražením na lyžařský výlet. Pokud i po všech těchto postupech lyže nejedou, je dobré poradit se ve specializovaném obchodě o příčinách či zapřemýšlet o pořízení novějších lyží.

Tak ať se zadaří správná máza a hurá do stopy!

Autoři:



Nejčtenější

Češi si v Astaně oblékli „boratovské“ plavky, skončili ve vazbě

Zelené plavky proslavil filmový snímek Borat z roku 2006 s hercem Sachou...

Skupina Čechů se chtěla z žertu vyfotit v kazašské Astaně v kultovních zelených plavkách, kterými zemi proslavil...

Turisté naházeli za rok do římské fontány 36 milionů, charita je nedostane

Před římskou fontánou jsou každý den takové davy, že je velice těžké se k jejím...

Peníze, jež turisté nahází do slavné římské fontány di Trevi, už nebude automaticky dostávat katolická charitativní...



Je to tady! E-kola naplno vtrhla na cyklostezky i do terénu

Moderní e-kolo Specialized Turbo Vado 4.0 pro jízdu po městě i pro výlety po...

Měl jsem pekelný sen. Sešla se naše parta na bikovou půldenní vyjížďku. „Doufám, že na vás nebudeme čekat,“ obrací se...

Kde sídlili Keltové i páni. Výlet za tajemnými hrady Drahanské vrchoviny

Repešský žleb

Podzimní lesy bez listí jsou ideálním obdobím pro hledání starých zřícenin, ze kterých toho mnoho nezbylo. Doslova...

Anketa o nejlepší kemp roku 2017 zná vítěze. Opět boduje Český ráj

Kempem roku 2016 s nejlépe hodnocenými službami se stal Autocamp Sedmihorky v...

Obliba kempování v českých a moravských krajích neupadá, spíš naopak. A zákazníci neradi jezdí naslepo. Jedním z...

Další z rubriky

Lyžování pro drsňáky. Adrenalin na Mt. Baker s desítkami metrů sněhu

Výhled z lyžařské základny White Salmon

Žádná sněhová děla, pohodlné restaurace a horské delikatesy. Na Mount Baker dokonce ani nemají elektřinu. Přesto patří...

Permanentky on-line, skibusy, menší fronty. České hory se přibližují Alpám

Ke snowparku na Lipně letos přibude také nový Funpark pro začínající...

V českých lyžařských střediscích letos přibyly nové lanovky, dětské parky, ale i místa na parkovištích. Navzdory...

Větší areály slibují lyžování do konce března, menší už skončily

Skiareál v Janských Lázních na Černé hoře

Zatímco většina menších či níže položených lyžařských středisek už ukončila provoz, velké skiareály nabízejí...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.