Kdo chce kam, pomozme mu... na Zakarpatskou Ukrajinu

  20:24
- JAK?
Nejlépe autobusem. Díky "armádě" ukrajinských dělníků v tuzemsku jich jezdí dost z Brna, Ostravy a z Prahy. Cena jízdy z Prahy do Užhorodu je zhruba 750 korun. Vyplatí se koupit si lístek předem, protože hrozí, že autobus kvůli malému počtu pasažérů vůbec nevyjede. Cesta trvá od rána až do poledne následujícího dne, podle toho, který cíp Zakarpatska si vyberete.

S ČÍM?
Za prvé: s pozváním či voucherem.
To první lze získat přes vzdálené příbuzné či známé, ovšem je třeba si předem rozmyslet, jestli chcete, aby vás ještě měli někdy rádi. Kvůli korupcí prolezlé byrokracii na Zakarpatsku (pozvání není jedna věta v dopise, ale formulář potvrzený na příslušném úřadě) může takové pozvání vaše dobrodince přijít mnohem dráž než voucher získaný v tuzemsku v některé z cestovních kanceláří zaměřených na Zakarpatsko či na česko-slovenské hranici. Voucher ovšem nemusíte vézt s sebou, lze ho získat - i když za víc peněz - na slovensko-ukrajinské hranici.
Za druhé: s mapou.
Zatímco ještě před dvěma lety byly nejdostupnější v antikvariátech či na půdách nalezené mapy z první republiky, dnes už šance na slušnou mapu je, ovšem pouze ve specializovaných prodejnách. Například v prodejně map na Senovážném náměstí v Praze lze sehnat zcela dostačující ukrajinskou mapu s měřítkem 1:200 000, ještě detailnější lze najít na internetu na adrese: http://www.infoukes.com a vytisknout si ji. Staré československé mapy se však přesto hodí, protože jedině na nich jsou zakresleny turistické trasy Klubu českých turistů, na jejichž značky neobnovované od války čas od času při túře narazíte a máte pak pocit, jako kdybyste našli trilobita.
Za třetí: S penězi.
Doby zcela nedávné, kdy se turista mohl v ubytovně vyspat v přepočtu za jednu korunu, už nenávratně minuly. Letos v létě náklady na základní služby a potraviny včetně piva zhruba odpovídaly cenám tuzemským, tj. ubytování na turbáze 14 hřiven za noc, chleba 1 hřivnu, pivo 1,20 hřivny. Kurs hřivny byl přitom přinejlepším 2,50 hřivny za dolar. To "přinejlepším" ovšem platí pro větší obce a města, s přibývající vzdáleností od nich se kurs hřivny zvyšuje spolu s neochotou vůbec dolary směnit či přijmout. Ukrajinci to vysvětlují (ze svého pohledu vlastně zcela správně): "Dolar nestabílnyj." Ještě podstatně menší zázraky lze v rozporu s vžitými legendami očekávat od nabízení českých korun či od placení cigaretami, alkoholem či jinými naturáliemi.
Za čtvrté: S jídlem.
Pro snadnější porozumění snad stačí popsat interiér jednoho typického obchodu ve vesnici: rozlehlá hala, klasický konzum. U stěny čtyři regály dlouhé tak deset metrů. V prvním regálu chléb. V druhém okurky. Ve třetím vodka. Ve čtvrtém mouka. Všechny produkty úhledně srovnané, aby mezery mezi nimi nebyly ani velké, ale ani malé.
Jinak nic.
PROČ?
Protože je to tam (hlavně nahoře) hezké, navíc okořeněné nostalgickým pocitem, že "tohle k nám přece kdysi patřilo". Města jsou sešlá a zdevastovaná, špinavá, k delšímu setrvání ne příliš vhodná. O to více však lákají k výšlapu na nejbližší poloninu (holé vrchy ve výšce 1000 až 2000 metrů). Ta je zpravidla obklopena neprostupnými lesy, v nichž možná, jestli neumřela, tak dodnes spí nepolíbena Šípková Růženka.
Na poloninách začíná pravý ráj pro ty, kteří se chtějí na čas stát trosečníky, ale nechtějí být zase příliš daleko od maminky. Jsou tu dny, za nichž lze potkávat pouze krávy a jejich pasáky, výhledy, kdy na desítky kilometrů daleko není vidět stopa civilizace, salaše, v nichž se dá vždycky přespat na tvrdých lůžkách z prken, cesty, které z cesty často spíše zavádějí, neboť Klub českých turistů už je očividně neudržuje. Když někam nakonec přece jen dovedou, pak do vesnic, sešlých jako města, na rozdíl od měst však právě díky tomu přitahujících. Je to jako fotografie z počátku století: široká rozbitá cesta, podél ní nekončící řady dřevěných chalup, na ní: ovce, krávy, koně, psi, slepice, husy.
A lidé - muži shrbení, takřka všichni oblečení do obnošených tmavých sak, takřka všichni v klobouku, ženy, občas oblečené moderněji, občas velmi krásné, a děti, loudící u turistů o cokoli, třeba o propisku či zapalovač. Ti všichni jsou však zpravidla ochotní rozdělit se s vámi o to poslední, co mají, jak už to u chudých tohoto světa bývá.
KAM?
Trasa, trvající zhruba pět dnů, jež odpovídá tomuto popisu, začíná v městečku Rachov až ve východním cípu zakarpatské nudle (i tam však jezdí autobusy z tuzemska). Je to nejvyšší, nejdivočejší a díky tomu možná i nejkrásnější část Zakarpatska. Z Rachova cestou po hřebeni přímo na sever okolo hory Terentin (1368 m) až k hoře Bližnici (1888 m). Pak sestup do údolí vlevo pod hřebenem, možnost přespání v osadě pasáků (kdo tak učiní, bude ho to možná druhý den mrzet, protože jen o kousek dál stojí srub na přespání, vybavený dokonce i novinovými výstřižky hanbatých ženštin). Odtud cestou necestou (skutečná cesta je většinou viditelná až poté, co se ohlédnete dozadu za sebe) opět výstup na hřeben k hoře Dogjaska (1761 m), z jejíhož hřebene je krásný výhled na nefalšované zakarpatské pleso. Hřeben má takový malinkatý předvrchůlek směrem k jezeru, od podzimu 1998 nazývající se Martom, na něm je vztyčena mohylka ze tří kamenů. "Kdo první sdělí na adresu tomas.lebr@czech-tv.cz, co se pod mohylkou
ukrývá, získá nefalšovanou lebku zakarpatského medvěda." Odtud dál po hřebenu na Ungarskuju (1707 m), podél ní dále po hřebeni, který končí přímo nad vesnicí Lopuchov (dříve Brustury). Po sestupu do údolí podél potoka do Usť-Čornej (zde je vůbec první šance dát si pivo - na začátku vesnice, kde stojí zhruba pětkrát nadživotní plechová maketa dřevorubce, zahnout vlevo přes most se zbytky železničky, hned za ním zase vlevo do domku zvaného U Vasila) - a odtud před Ruskou Mokrou (zde je zase zcela vzácně se vyskytující téměř klasická česká hospoda s točeným pivem Oboloň) a Komsomolsk (bývalou Německou Mokrou) do Mekky tuzemců - Koločavy. Tam už turisty znají (a nic vám zadarmo nedají).
 

Autor:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Mnohem lepší než Thajsko. Kambodža vás okouzlí vstřícností i památkami

21. března 2024

Kambodža byla loni zvolena asijskou vedoucí kulturní destinací. My jsme si její návštěvu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

Láska na druhé sousto. Japonská kuchyně je plná nástrah i úžasných chutí

28. března 2024

Seriál Když jede člověk do Japonska, nevezme si s sebou zásobu paštik, to se rozumí tak nějak samo sebou....

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Výlet do thajského ráje. Některé ostrovy tu většina Čechů ještě neobjevila

27. března 2024

Premium Když se řekne dovolená v Thajsku, většina lidí si představí ruch a vřavu největšího z ostrovů...

Znovuzrozená z popela. Navzdory děsivé minulosti má Varšava co nabídnout

26. března 2024

Premium Kdo se rád toulá křivolakými uličkami s kamennou dlažbou a obdivuje hlavně středověká náměstíčka s...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...