Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kde voda z jezera chutná jako božská mana...

aktualizováno 
V jezírku plavou kusy ledu. Náš průvodce Petr skáče do křišťálově čisté vody první. Odhodlaně letím za ním, ale snad ještě rychleji zase ven. Opravdu nejde vychutnávat pohled na okolní horské štíty z polohy naznak, voda může mít tak čtyři stupně. Teď už mě v nohou i rukou bodají jehličky, do zad se opírá slunce a teplo se rozlévá celým tělem.

Už když se blížíte lodí k břehům norského souostroví Lofoty, příroda vám učaruje. Když pak vystoupíte na pevninu, zaznamenáte příjemně poklidný život místních obyvatel.

V přístavu vám shora na pozdrav kyne Svolvrgeita, Koza, "pochoutka" zdejších horolezců. Hlavní město Lofot Svolvar se proslavilo rozeklanou skálou připomínající kozí rohy.

Souostroví Lofoty, ležící na dalekém severu za polárním kruhem, to je svět moře, racků, sušených ryb a červených rybářských chatek rorbuar, které na tenkých kůlech nad mořem lemují přístavy.

Všudypřítomné obrovské věšáky na tresky připomínají, že rybolov je pro místní hlavním zdrojem obživy. Ale Lofoty čím dál tím víc přitahují i turisty. Nejen kvůli rybářským výpravám s hojnými úlovky přijíždějí milovníci vysokohorské turistiky a nádherné, civilizací nezasažené přírody.



Typický rybářský domek - rorbuar. Rybolov zůstává hlavním zdrojem obživy obyvatel Lofot.

Sníh do konce léta

Snad jedinou rovinku jsme minuli již cestou za prvním noclehem, do chatek v kempu Lynger. Také ji místní obyvatelé využívají jako fotbalové hřiště. Hned kousek od pobřeží se však země rychle zvedá vzhůru.

Krajinu na Lofotech utvářejí strmé, téměř holé horské vrcholy a skalní jehly, přesahující místy tisíc metrů. Stejně jako jsou řídce porostlé hory, jsou i celé ostrovy řídce osídlené. Na čtverečním kilometru tu žije přibližně 20 obyvatel, převážně v pobřežních vesničkách.

Útesy nad mořem jsou domovem tisíců mořských ptáků. Nad hladinou pravidelně krouží orli mořští, skalní. Papuchalk se stal místním symbolem.

Orlí siluety jako by nás provázely i při našem prvním výstupu. Pak už při stoupání do hor potkáváme jen drobné rostliny, mechy, lišejníky. Všechny hrají několika barvami a odstíny žluté, červené a zelené. Ale přece jsou tu nějací živí tvorové - kolem neviditelné cesty se pasou ovce.

Špatně značené cesty a nedostatek řetězů jsou snad jedinou slabinou turistiky na Lofotech. Cesta je místy úzká tak, že se do ní jen těžko vejdou chodidla postavená vedle sebe, a chvílemi se stezka docela ztrácí.



Život na souostroví Lofoty se odehrává v úzkém pásu pobřeží

Může se hodit

Norské souostroví Lofoty leží na západním pobřeží za polárním kruhem na 67. až 69. stupni severní šířky. Tvoří je skupina ostrovů exoticky znějících jmen: Austvegay, Gimsay, Vestvgy, Flakstaday a Moskenesay, Vľray a Rastofot (dohromady 1227 km čtverečních). Od pevniny je odděluje Vestfjord a spolu s vedlejšími Vesterály se táhnou zhruba sto až tři sta kilometrů na sever od polárního kruhu.

Proč sem vyrazit
Lofoty jsou navštěvovány nejčastěji rybářskými výpravami na lov tresek, ale čím dál víc turistů sem míří za nedotčenou přírodou, horami.

Jak se tam dostat
Z Prahy se jezdí na Lofoty nejčastěji přes Rostock, Švédsko do Norska, z přístavu Bodo na Lofoty jezdí trajekt.

Značky, nerovnoměrně rozestavené, není moc vidět. Nepříjemné? Jenže právě tohle je kouzlo Lofot. Nepoznamenaná příroda, jen trochu prošlapané stezky. Jak často se dnes člověk octne na místě, kde může pít z jezera či potoka?

Klesáme do sedla. Překonáváme břízky, kapradiny a nacházíme divoký ostružiník moruška, který je v Norsku proslavený. Našli jsme ho ve správný okamžik - výstup není jednoduchý a ostružiník osvěží.

Nejtěžší úsek cesty však teprve nastává. Sníh tu leží obvykle až do konce léta. Přímo nad námi se tyčí vrchol hory Rund Fjellet. Zbytek cesty šplháme po čtyřech. Nádhera. Stojíme na vrcholu, bohatě odměněni za svou námahu. Kam se dívat a co fotit dřív? Atlantik, lesknoucí se hluboko pod námi v záři slunce? Přístav s rybářskými loďkami? Nebo nádherná modrá jezera s tenkou slupkou ledu, která tvoří fantaskní obrazce? Hory všude kolem nás?

Sestup dolů znamená překonat 200 metrů po sněhu. Povoluje se jízda po zadku. Au, pozor, sníh končí.

Ještě několik set metrů klesáme a jsme zpátky u pobřeží Atlantiku. Na velké písečné pláži stanuje nějaká rodinka. Pláž je obklíčená ze všech stran kluzkými kameny a chaluhami. Závidíme. Na návštěvě je tu i páreček ústřičníků s červenými zobáky a nohama, které září proti černému tělu.

Dáváme si další ledovou koupel, tentokrát mořskou. Po pobřežních útesech se vracíme do tábora. Mezi koncem května a koncem července tu půlnoční slunce dělá z nocí den, ale stálé světlo při usínání nevadí, člověk si brzy zvykne. Půlnoční slunce z kempu přes hory nevidíme.

Nedotčené hory jsou jen jednou stránkou Lofot. Druhou jsou rybářské vesničky na pobřeží. Na celých Lofotech dnes žije přibližně 7000 obyvatel a téměř všichni se živí buď rybolovem, nebo cestovním ruchem. A mnohý turista víc než zdejší moře nepotřebuje. Rybářské turistické výpravy se většinou vrací domů obtěžkané úlovky. Vždyť dodnes jsou Lofoty pověstné největšími úlovky tresek na světě.



Obec Nusfjord se sedmdesáti obyvateli je poslední typickou rybářskou vesnicí a je na seznamu UNESCO.

Rybářskou vesničku Reine, jeden z "velkých" přístavů, tvoří vlastně jen několik domků a lodí. Rybáři tu nakládají ulovené tresky na háky, mořský vzduch je usuší a prosolí. To je tajemství chuti zdejších vyhlášených sušených ryb. Už nepotřebují žádnou další konzervaci.

Reine, Moskenes, romantické rybářské vesnice lemují pobřeží Lofot až na nejjižnější výběžek, kde je vesnice s nejkratším názvem na světě.

Ač leží za polárním kruhem, Lofoty omývá Golfský proud, který ostrovům zaručuje mírné počasí. Bez něj by byly Lofoty studeným a krutým místem na zemi. Bohatství ryb a snesitelné podmínky k životu tu lidé objevili téměř před šesti tisíci lety.

Polibek fjordu

Loď s půvabným jménem "Polibek fjordu" už však na nás čeká. Převáží turisty přes fjord na další ostrovy. Naším cílem je další lofotská hora, Hermansdals tinden. Tyčí se nad námi tak hrozivě, že jen pár nejzdatnějších lidí se odhodlává k pokračování cesty.

Ostatní se vracejí dolů do malebné rybářské vesnice Tind, kde nás čeká nocleh v červeně natřených chatkách rorbuar. Rybáři v nich kdysi přespávali, když přijížděli na několik měsíců. Původně měly jen jednu malou místnost a předsíň. Zde rybáři jedli, spali, sušili promočené oblečení, spravovali sítě a rybářské nástroje. Do jednoho stavení rorbuar se jich muselo vejít až dvanáct. Nás je tu méně a už tu také máme moderní kuchyňku a koupelnu s WC a ložnici.



Půvab norských Lofot, to je spojení drsného moře, malebných přístavů a ostrých skalních štítů nad nimi. Na snímku hlavní město Lofot Svolvr, kde žije osm tisíc obyvatel.

Hory, rybářské vesničky. Majáky. Jezera. Rybářské domky na kůlech. Lodě. Ryby. To jsou Lofoty. I strava ve fast foodu se tu od naší liší - burger je s lososem nebo s velrybím masem. Suvenýry zobrazují největší symboly Norska: papuchalka, malého trolla a nebo losa a soba. Ti už však na Lofotech dávno nežijí.

A pak zase na trajekt. Lofoty, jako by nás chtěly přitáhnout zpět, na nás vrhají svůdné pohledy. Zeleně potažené hory se lesknou vodopády. Mezi Nory jsou Lofoty vyhlášené jako nejdeštivější místo, kde prší 360 dní v roce. A to převážně vodorovně. Na nás však slunce probleskuje mezi mraky. Nejradši bychom se znovu vrátili a se zpocenými zády ještě jednou vystoupali do výšky a shora pozorovali Atlantik, členité ostrovy, jezera se zbytky sněhu, fjordy a vodopády tříštící se o kameny pod sebou...

 

EXOTIKA SEVERU. Půvab norských Lofot, to je spojení drsného moře, malebných přístavů a ostrých skalních štítů nad nimi. Na snímku hlavní město Lofot Svolvr, kde žije osm tisíc obyvatel.

NEPORUŠENÁ PŘÍRODA. Čím dál víc turistů navštěvuje svět za polárním kruhem nejen kvůli rybářským úlovkům, ale také kvůli výšlapům do hor a jejich panenské přírody.

HORY A MOŘE. Život na souostroví Lofoty se odehrává v úzkém pásu pobřeží.

RYBÁŘI A TURISTÉ. Přístav Nusfjord rádi obdivují turisté.

POKLIDNÝ PŘÍSTAV. Obec Nusfjord se sedmdesáti obyvateli je poslední typickou rybářskou vesnicí a je na seznamu UNESCO.

CHATA NA KŮLECH. Typický rybářský domek - rorbuar. Rybolov zůstává hlavním zdrojem obživy obyvatel Lofot.

Autoři:


Témata: Norsko, Švédsko, Loď, UNESCO


Nejčtenější

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Další z rubriky

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Celý svět i Peruánci tradičně spojují "objevení" skalního města Machu Picchu se...
Panika mezi cestovateli: Povolení na Machu Picchu budou do Vánoc pryč

Pokud plánujete cestu na Machu Picchu cestou Inků, zarezervujte si ihned povolení. Letos se totiž vydávají o tři měsíce dřív než obvykle a předpokládá se, že...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.