Nedaleko městečka Krosno, odkud začal pozdější útok československého armádního sboru na Duklu, leží obce Stępina a Stzyżow. Dodnes se zde zachoval téměř půl kilometru dlouhý a jedenáct metrů vysoký betonový tubus, který sloužil jako úkryt pro Hitlerův vlak Amerika, později nazvaný Brandenburg I a II. V okolí se nacházejí obrovské nadzemní i podzemní objekty, kde se ukrývaly další speciální štábní vlaky wehrmachtu.
(Mimochodem, název Hitlerova vlaku Amerika je odvozený od malé francouzské dědiny, kde nacistický vůdce bojoval za první světové války.)
Dlouhý betonový had sloužil jako skryté nádraží, úkryt pro Hitlerův vlak "Amerika"
Mobilní velitelství bylo snadno zasažitelné
Velení německé armády počítalo při řízení válečných operací s mobilitou, přičemž mělo být zachováno i určité pohodlí a ubytovací kapacity pro důstojnictvo. Označení objektů je Anlage Sűd A - Stryżow, Anlage Sűd B - Stępina. Další, s označením Anlage Mitte, jsou poblíž Łodže.
Vlaky představovaly výhodný mobilní prostředek, ale byly i lehce zranitelné, počítalo se s činností partyzánů i leteckých útoků. Proto velení wehrmachtu (OKW) rozhodlo nechat zbudovat řadu úkrytů, jejichž výstavbou byla pověřena pracovní organizace Todt.
Jídelní vůz vlaku Amerika
Dlouhý betonový had ve Stępině
Železobetonový tunel dlouhý 385 metrů a vysoký 11,4 metru se táhne nenápadným údolíčkem mezi kopci při odbočce ze železniční trati Rzesów – Jasło, která dále pokračuje na objekt ve Strzyżowě. Koleje, jež vedly k tunelu, jsou již dávno demontovány a skončily na jiné trati nebo ve sběru.
Na stavbě pracovalo kolem 4 000 dělníků, vše za přísných bezpečnostních opatření, ochrana tunelu spadala do kompetence luftwaffe. Dělníky nebyli jen Němci, kromě již zmíněné Todtovy organizace bylo na práci nahnáno na dva tisíce vězňů z táborů ve Frysztaku a Szebinách, kteří byli po dokončení prací popraveni.
Z výšky téměř není vidět
Síla stěn tunelu, který má tvar horského hřbetu, jenž měl znesnadnit zásah leteckou bombou, je mezi třemi až čtyřmi metry. Kromě rozmístěných baterií flaku je stavba mírně zakřivená, takže případné letecké útoky by zřejmě nepřinesly žádné úspěchy. Objekt měl odolat přímému ostřelování děl kalibru 220 mm. Počítalo se s maskováním sítěmi, popřípadě i drnem, takže rozeznat tunel z výšky bylo téměř nemožné.
Po obou stranách kolejí byly uvnitř perony, po levé straně pak řada malých místnůstek. Kromě ocelových vrat na obou stranách je ve stěnách devatero pancéřových dveří. V průčelí vjezdu je jakýsi asymetrický štít, který měl v případě náletu přitáhnout pozornost nepřátelského letectva jako možný cíl. Tunel byl po čas bojů na východě udržován ve stavu pohotovosti kdykoliv přijmout vlak Hitlera nebo jiné štábní vlaky.
Setkání Hitlera s Mussolinim
Podle zachované fotografie, která je na informační desce u vchodu k tunelu, se právě zde Hitler setkal 27. a 28. srpna 1941 s vůdcem italských fašistů Benitem Mussolinim. Na návštěvu vzpomíná Hitlerův adjutant von Below:
"Nejdřív přijel Mussolini, který byl na návštěvě italských jednotek začleněných do armádní skupiny Střed. Nejprve navštívil vůdce v hlavním stanu Vlčí doupě. Poté se oba odebrali ke štábu armádní skupiny na východě. Odtud se společně letadlem vydali na letiště v Krosnu, poté s kolonou automobilů odjeli do Cieszyny, kam byl již předtím přistaven vůdcův zvláštní vlak Amerika. Tím zajeli do Strzyżowa, kde Hitler ducemu ukázal část vybavení Anlage Süd."
Pověsti o velkém podzemí
Když v červnu 1944 sovětská vojska dorazila k řece San, Němci začali s evakuací objektu, od 3. do 29. srpna tu probíhala frontová linie. Po jejím posunu na západ zde měli Rusové čtyři měsíce vojenskou nemocnici.
Dnes je objekt prázdný, technická část padla jako kořist do rukou Rudé armády, po válce sloužil hlavně jako sklad zemědělského družstva, byla zde velkopěstírna žampionů. V 60. letech minulého století tu byl záložní depozitář Polské národní banky (NBP).
V poslední době byl tunel převeden do držení města Frysztak, zpřístupněn a Poláci ho využívají k pořádání setkání vojenských klubů s ukázkami bojové činnosti.
Podle některých polských pramenů je tunel jen nadzemní částí velkého objektu, ta podzemní je prý zaplavena vodou. V obrovských katakombách mělo být na 40 velkých, perfektně a snad i luxusně vybavených místností, které měly sloužit jako další záložní stan Adolfa Hitlera.
Tunel v Żarnowské hoře
Další tunel se nachází ve Strzyżowě, zhruba 12 kilometrů východně od Stępině.
Tady, zhruba 500 metrů od nevzhledného a špinavého nádraží, je po levé straně trati v masivu Żarnowské hory vyhloubený 560 metrů dlouhý tunel, který má výšku 9 a šířku 12,25 metru. Jeho ústí uzavírají mohutná ocelová vrata.
Tunel ve Strzyżowě byl určen k ochraně štábního vlaku vrchního velitelství wehrmachtu. Z nedalekého nádraží k němu vedla kolejová odbočka, portál je předsunut asi o deset metrů před vlastní objekt. Jeho okolí nebylo chráněno žádnými bunkry, sloužila zde jen strážní jednotka.
Dohady se vedou o jeho průjezdnosti, některé prameny uvádějí, že koleje vedly skrz a ven, jiné, že byly ukončeny u protějšího vchodu. U kolejí byl dřevěný peron, následovaly technické instalace. O návštěvě štábního vlaku jsou informace z října 1943, od roku 1944 zde byly montovány letecké díly firmy Flugwerke se sídlem v nedalekém Rzesówu.
Podle výpovědí očitých svědků se z podzemí hory často ozýval velký hřmot a filtračními tunely i branami se valil ven kouř. Z toho se usuzuje, že zde mohla probíhat část výroby motorů pro V1 a V2 poté, co Spojenci bombardovali Penneműnde. Nedaleko se skutečně nacházel zkušební polygon. Panují domněnky i o výrobě dalších "zázračných" zbraní, dokonce se uvažuje, že v prostoru mohlo dojít i k nějakým pokusům s vývojem hitlerovských atomových zbraní.
Ještě v nedávné době se mohlo tunelem, ve kterém bylo množství bláta a vody, chodit jako spojkou do vedlejší vesnice, nyní je vstup možný pouze v návštěvních hodinách o sobotách a nedělích nebo po telefonické domluvě, stejně jako ve výše popsaném objektu ve Stępině.
Může se hoditDo Krosna se nejlépe dostanete přes Slovensko Dukelským průsmykem. Z Krosna je to k popsaným objektům asi 15 kilometrů, dá se použít autobus, (schovejte si lístek, polští revizoři jsou nekompromisní), ale lepší je doprava autem. Nezapomeňte se zastavit v průsmyku, bojová technika se stala předmětem zájmu "sběračů kovů", proto ji raději přemísťují k muzeu-skanzenu ve Svidníku, kde je i skanzen východního Slovenska, také se zde můžete slušně ubytovat. Polsky se tunel řekne: schron kolejowy (v Stępině). SPECIÁLNÍ VLAKY NACISTŮ Souprava také převážela Hitlerovy automobily Maybach, Horch 850 Pullman a terénní šestinápravový Mercedes. Hitler vlak používal k přesunům mezi svými hlavními stany, v počátcích války se ještě ukazoval i na veřejnosti, podle trasy jeho průjezdu ho čekaly davy jásajících Němců. Po Stalingradu se už moc na veřejnosti neobjevoval. Když byl v Berlíně, vlaková souprava čekala v pohotovosti na nádraží Anhalter. Hitlerovou první válečnou cestou bylo Polsko, a to na trase: 4. 9. 1939, Polczyn Zdrój (v těchto lázních vyrostl jeden z největších SSlebensbornů, kde vybrané Němky rodily "árijskou" rasu jako na běžícím pásu), 9. 9. Jełowa Koło Opole, 12. až 15. 9. Gogolin, 14. 9. výjezd do Jarosławli, poté 17. až 26. 9. do Godetowa, odtud odjel autem do grandhotelu Kasino v Sopotech, posléze odcestoval do Berlína. |
