Kde se ukrýval přísně střežený Hitlerův vlak

  6:00aktualizováno  6:00
Vesnička Stępina v jižním Polsku, zhruba 40 km od slovenských hranic, vypadá na první pohled jako stovky jiných. Přitom právě tady se za druhé světové války ukrýval speciální vlak Amerika, který sloužil jako hlavní pojízdný stan Adolfa Hitlera.

Vjezd do tunelu v polské , který sloužil za druhé světové války jako úkryt pro Hitlerův vlak | foto: archiv Vratislava Konečného

Nedaleko městečka Krosno, odkud začal pozdější útok československého armádního sboru na Duklu, leží obce Stępina a Stzyżow. Dodnes se zde zachoval téměř půl kilometru dlouhý a jedenáct metrů vysoký betonový tubus, který sloužil jako úkryt pro Hitlerův vlak Amerika, později nazvaný Brandenburg I a II. V okolí se nacházejí obrovské nadzemní i podzemní objekty, kde se ukrývaly další speciální štábní vlaky wehrmachtu.

(Mimochodem, název Hitlerova vlaku Amerika je odvozený od malé francouzské dědiny, kde nacistický vůdce bojoval za první světové války.)

Obec Stępinie v jižním Polsku

Dlouhý betonový had sloužil jako skryté nádraží, úkryt pro Hitlerův vlak "Amerika"

Mobilní velitelství bylo snadno zasažitelné

Velení německé armády počítalo při řízení válečných operací s mobilitou, přičemž mělo být zachováno i určité pohodlí a ubytovací kapacity pro důstojnictvo. Označení objektů je Anlage Sűd A - Stryżow, Anlage Sűd B - Stępina. Další, s označením Anlage Mitte, jsou poblíž Łodže.

Vlaky představovaly výhodný mobilní prostředek, ale byly i lehce zranitelné, počítalo se s činností partyzánů i leteckých útoků. Proto velení wehrmachtu (OKW) rozhodlo nechat zbudovat řadu úkrytů, jejichž výstavbou byla pověřena pracovní organizace Todt.

V obci Stępina v jižním Polsku se ukrýval za druhé světové války Hitlerův vlak "Amerika"

Jídelní vůz vlaku Amerika

Dlouhý betonový had ve Stępině

Železobetonový tunel dlouhý 385 metrů a vysoký 11,4 metru se táhne nenápadným údolíčkem mezi kopci při odbočce ze železniční trati Rzesów – Jasło, která dále pokračuje na objekt ve Strzyżowě. Koleje, jež vedly k tunelu, jsou již dávno demontovány a skončily na jiné trati nebo ve sběru.

Na stavbě pracovalo kolem 4 000 dělníků, vše za přísných bezpečnostních opatření, ochrana tunelu spadala do kompetence luftwaffe. Dělníky nebyli jen Němci, kromě již zmíněné Todtovy organizace bylo na práci nahnáno na dva tisíce vězňů z táborů ve Frysztaku a Szebinách, kteří byli po dokončení prací popraveni.

Obec Stępina v jižním Polsku

Z výšky téměř není vidět

Síla stěn tunelu, který má tvar horského hřbetu, jenž měl znesnadnit zásah leteckou bombou, je mezi třemi až čtyřmi metry. Kromě rozmístěných baterií flaku je stavba mírně zakřivená, takže případné letecké útoky by zřejmě nepřinesly žádné úspěchy. Objekt měl odolat přímému ostřelování děl kalibru 220 mm. Počítalo se s maskováním sítěmi, popřípadě i drnem, takže rozeznat tunel z výšky bylo téměř nemožné.

Po obou stranách kolejí byly uvnitř perony, po levé straně pak řada malých místnůstek. Kromě ocelových vrat na obou stranách je ve stěnách devatero pancéřových dveří. V průčelí vjezdu je jakýsi asymetrický štít, který měl v případě náletu přitáhnout pozornost nepřátelského letectva jako možný cíl. Tunel byl po čas bojů na východě udržován ve stavu pohotovosti kdykoliv přijmout vlak Hitlera nebo jiné štábní vlaky.

Setkání Hitlera s Mussolinim

Podle zachované fotografie, která je na informační desce u vchodu k tunelu, se právě zde Hitler setkal 27. a 28. srpna 1941 s vůdcem italských fašistů Benitem Mussolinim. Na návštěvu vzpomíná Hitlerův adjutant von Below:

"Nejdřív přijel Mussolini, který byl na návštěvě italských jednotek začleněných do armádní skupiny Střed. Nejprve navštívil vůdce v hlavním stanu Vlčí doupě. Poté se oba odebrali ke štábu armádní skupiny na východě. Odtud se společně letadlem vydali na letiště v Krosnu, poté s kolonou automobilů odjeli do Cieszyny, kam byl již předtím přistaven vůdcův zvláštní vlak Amerika. Tím zajeli do Strzyżowa, kde Hitler ducemu  ukázal část vybavení Anlage Süd."

Obec Stępina v jižním Polsku

Obec Stępina v jižním Polsku

Obec Stępina v jižním Polsku

Obec Stępinie v jižním Polsku

Pověsti o velkém podzemí

Když v červnu 1944 sovětská vojska dorazila k řece San, Němci začali s evakuací objektu, od 3. do 29. srpna tu probíhala frontová linie. Po jejím posunu na západ zde měli Rusové čtyři měsíce vojenskou nemocnici.

Dnes je objekt prázdný, technická část padla jako kořist do rukou Rudé armády, po válce sloužil hlavně jako sklad zemědělského družstva, byla zde velkopěstírna žampionů. V 60. letech minulého století tu byl záložní depozitář Polské národní banky (NBP).

V poslední době byl tunel převeden do držení města Frysztak, zpřístupněn a Poláci ho využívají k pořádání setkání vojenských klubů s ukázkami bojové činnosti.

Obec Stępina v jižním Polsku

Podle některých polských pramenů je tunel jen nadzemní částí velkého objektu, ta podzemní je prý zaplavena vodou. V obrovských katakombách mělo být na 40 velkých, perfektně a snad i luxusně vybavených místností, které měly sloužit jako další záložní stan Adolfa Hitlera.

Tunel v Żarnowské hoře

Další tunel se nachází ve Strzyżowě, zhruba 12 kilometrů východně od Stępině.

Tady, zhruba 500 metrů od nevzhledného a špinavého nádraží, je po levé straně trati v masivu Żarnowské hory vyhloubený 560 metrů dlouhý tunel, který má výšku 9 a šířku 12,25 metru. Jeho ústí uzavírají mohutná ocelová vrata.

Tunel ve Strzyżowě byl určen k ochraně štábního vlaku vrchního velitelství wehrmachtu. Z nedalekého nádraží k němu vedla kolejová odbočka, portál je předsunut asi o deset metrů před vlastní objekt. Jeho okolí nebylo chráněno žádnými bunkry, sloužila zde jen strážní jednotka.

Dohady se vedou o jeho průjezdnosti, některé prameny uvádějí, že koleje vedly skrz a ven, jiné, že byly ukončeny u protějšího vchodu. U kolejí byl dřevěný peron, následovaly technické instalace. O návštěvě štábního vlaku jsou informace z října 1943, od roku 1944 zde byly montovány letecké díly firmy Flugwerke se sídlem v nedalekém Rzesówu.

Podle výpovědí očitých svědků se z podzemí hory často ozýval velký hřmot a filtračními tunely i branami se valil ven kouř. Z toho se usuzuje, že zde mohla probíhat část výroby motorů pro V1 a V2 poté, co Spojenci bombardovali Penneműnde. Nedaleko se skutečně nacházel zkušební polygon. Panují domněnky i o výrobě dalších "zázračných" zbraní, dokonce se uvažuje, že v prostoru mohlo dojít i k nějakým pokusům s vývojem hitlerovských atomových zbraní.

Strzyżow v jižním Polsku

Strzyżow v jižním Polsku

Ještě v nedávné době se mohlo tunelem, ve kterém bylo množství bláta a vody, chodit jako spojkou do vedlejší vesnice, nyní je vstup možný pouze v návštěvních hodinách o sobotách a nedělích nebo po telefonické domluvě, stejně jako ve výše popsaném objektu ve Stępině.

Může se hodit


Mapy © Google

Do Krosna se nejlépe dostanete přes Slovensko Dukelským průsmykem. Z Krosna je to k popsaným objektům asi 15 kilometrů, dá se použít autobus, (schovejte si lístek, polští revizoři jsou nekompromisní),  ale lepší je doprava autem.

Nezapomeňte se zastavit v průsmyku, bojová technika se stala předmětem zájmu "sběračů kovů", proto ji raději přemísťují k muzeu-skanzenu ve Svidníku, kde je i skanzen východního Slovenska, také se zde můžete slušně ubytovat. Polsky se tunel řekne: schron kolejowy (v Stępině).


SPECIÁLNÍ VLAKY NACISTŮ
Před Hitlerovým zvláštním vlakem jel vlak zabezpečovací, v "Americe" byly zapojeny dva plošinové vozy s flakem. Souprava měla osm až devět komfortních vozů - salonní, konferenční, jídelní, štábní, služební (poštovní)... Lokomotivy byly řady 01, v některých případech se použily i 03. Jezdily dvě, jedna na začátku, druhá na konci vlaku.

Souprava také převážela Hitlerovy automobily Maybach, Horch 850 Pullman a terénní šestinápravový Mercedes. Hitler vlak používal k přesunům mezi svými hlavními stany, v počátcích války se ještě ukazoval i na veřejnosti, podle trasy jeho průjezdu ho čekaly davy jásajících Němců. Po Stalingradu se už moc na veřejnosti neobjevoval. Když byl v Berlíně, vlaková souprava čekala v pohotovosti na nádraží Anhalter.
Podobné soupravy měli i Göring, Himmler a Ribbentrop, štábní vlaky využívaly i ostatní armádní složky.

Hitlerovou první válečnou cestou bylo Polsko, a to na trase: 4. 9. 1939, Polczyn Zdrój (v těchto lázních vyrostl jeden z největších SSlebensbornů, kde vybrané Němky rodily "árijskou" rasu jako na běžícím pásu), 9. 9.  Jełowa Koło Opole, 12. až 15. 9. Gogolin, 14. 9. výjezd do Jarosławli, poté 17. až 26. 9. do Godetowa, odtud odjel autem do grandhotelu Kasino v Sopotech, posléze odcestoval do Berlína.

Autoři:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Další z rubriky

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Jak dostat mrtvého blíž k nebi. V Sagadě dávají rakve na skálu

Tradice zavěšování rakví na skály je v Sagadě stará až dva tisíce let.

Filipínská Sagada je jedním z míst, kde stále můžete zahlédnout rituální pohřbívání z dob dávno minulých. Odlehlé...



Najdete na iDNES.cz