Kafeniony, před kterými stojí pár stolků s typickými řeckými vyplétanými židličkami, nemají s mondénními západoevropskými kavárnami vídeňského či pařížského typu opravdu nic společného, o to jsou však milejší a zajímavější.
Posezení v kafenionu patří neoddělitelně k běžnému životu řeckého muže.
V každé vesničce musí být kafeniony alespoň dva, protože v jedné sedají příznivci levicových a v druhé příznivci pravicových stran. Každý muž chodí jen do své kavárny, není myslitelné, aby si sedl do vedlejší.
Zajímavé je, že oba kafeniony bývají vedle sebe, někdy naproti přes malou uličku, aby si příznivci té i oné strany mohli mezi sebou bouřlivě vyměňovat politické názory. Řekové politické debaty milují a zvláště zajímavé bývají zejména před volbami (účast na volbách je v Řecku povinná!).
V kafenionu si host nemusí nic objednat, může jen sedět a diskutovat, hrát "tavli" (obdoba vrhcábů) nebo číst noviny.
Všichni muži bez výjimky mají v rukou "kombolóion", což jsou kuličky ze dřeva, jantaru, drahých kamenů nebo stříbra, navlečené na řetízku. S nimi si nepřetržitě hrají a pouštějí je mezi prsty. S náboženským růžencem, jak se mnozí turisté domnívají, kombolóia nemají opravdu nic společného.
V kafenionu se často uzavírají obchody jen podáním ruky a ústním slibem, což na řeckém venkově ještě stále znamená více než notářský zápis.
Ženám do kafenionu není vstup zakázán, jak se mnohdy traduje, jen prostě žádnou z nich ani nenapadne si tam sednout.
V době, kdy muži sedí v kafenionu, sedí starší ženy ve skupinkách na zápraží, povídají si a pletou, paličkují, vyšívají nebo jen tak sledují, co se děje kolem, a ty mladší mají určitě jiné starosti než zabývat se hospodskými (pardon – kafenionovými) povídačkami.
