- dodnes připomíná, kudy běžela přední linie odporu proti Francouzům. O kus dál se vypíná Lví pahorek, jediný výrazný vrch na bojišti, který je zase připomínkou nejtěžších chvil bitvy. K olem něj, podél úvozové cesty, se táhla hlavní obranná linie Britů, Nizozemců a Belgičanů, na kterou ukvapeně a marně útočil »nejstatečnější ze statečných«, Napoleonův oblíbený maršál Ney. V těchto místech se pokoušeli prolomit linie spojenců polští huláni. A tady se také v dýmu výstřelů rozplynula sláva Napoleonovy gardy. Její vojáci při posledním francouzském útoku v celé bitvě ještě svým protivníkům vmetli do tváře proslulé »Merde!« Pak zmizeli ve stínech nastupujícího večera. »Napoleon se u W aterloo zpozdil o deset minut a byl s celou svojí slávou...,« říká si Švejk a tato představa přežívá i u mnoha Čechů. Je to velmi lidové shrnutí dlouhého a krvavého boje, který trval dlouho do noci a při němž zůstal na bojišti každý třetí ze 70 tisíc Francouzů a 67 tisíc W ellingtonových vojáků. Ale obraz muže,jemuž uniká skvělé vítězství, které už bylo na dosah, je možná nejrozšířenějším obrazem celé bitvy. Jeho tvůrcem však nejsou skutečné dějiny. Vytvořili ho romantici 19. století, pro které se Napoleon stal vzorem hrdiny,osamělým T itánem, který směle vyzývá Osud a nakonec je smeten jeho nepřízní. Bitva u W aterloo byla pro ně poslední, skvělou tečkou za životní dráhou muže, který prošel dějinami jako ničivý meteor. Není divu, že jedním z největších památníků na bojišti je vysoký sloup na počest autora Bídníků V ictora Huga u frekventované silnice přes vesnici La Belle-Alliance, kde měl Napoleon své velitelské stanoviště. Je to pocta muži, jehož verše o »pochmurné pláni« se tolik zasloužily o dodnes trvající slávu W aterloo. Romantický obraz mocného vzepětí před zvratem Osudu je ale vůči Napoleonovi velmi milostivý. Skutečné W aterloo bylo spíše příkladem vrcholného hazardu. Už v poledne 18. června 1815, půl hodiny po zahájení bitvy, Napoleon věděl, že mu do boku míří desetitisíce pruských vojáků. Jeho sbory přesto dále zoufale útočily na Goumont, La Haye Sainte i Papelotte a pak na pevné linie protivníka za úvozovou cestou pod dnešním Lvím pahorkem. Napoleon nepomýšlel na ústup ani na zoufalou obranu. Tento muž, který i při povyšování svých důstojníků dbal na to, zda v boji »mají štěstí«, si zřejmě nepřipouštěl, že jemu by štěstěna nepřála a že W ellington by se mohl udržet až do příchodu pruských posil. Přitom v posledních letech Fortuna zrovna nestála na straně francouzského císaře: za pouhé dva roky 1813 a 1814 Napoleon ztratil celou Evropu. Ale nebylo to zase tak dávno, co zažil podobné chvíle na pokraji porážky. V onen červnový den u W aterloo jej dělilo jen patnáct let od Marenga, kde už byl vlastně poražen a ustupoval - když tu se porážka náhle změnila ve vítězství, neboť na bojiště dorazil jeho podřízený generál Dessaix s čerstvou divizí. U W aterloo měl být s Dessaixem maršál Grouchy s 30 tisíci vojáky. Ten ale o 40 kilometrů dále podle populární pověsti poslouchal dunění kanonů od W aterloo a poklidně pojídal jahody... Grouchy se ve skutečnosti řídil podle původních rozkazů svého císaře a pomalu útočil na vzdálené W awre, aby ovládl cestu na Brusel, kde se chtěl setkat s vítězným Napoleonem. A tak od východu nepřišly na bojiště francouzské posily, ale nemilosrdní Prusové a W aterloo se stalo tím, čím je - mýtem o hrdinském pádu, který oživují památníky všech bojujících armád, m uzea ve W aterloo a pod Lvím pahorkem i panoráma bitvy,zachycující dramatické okamžiky »rozhodného« úderu francouzské jízdy. Větrem ošlehané stély na bojišti, které zaznamenávají hrdinné boje britských pluků a padlé anglické generály,však také připomínají, že W aterloo bylo největší bitvou Angličanů v 19. století. Snad ještě více než Nelsonovo námořní vítězství u T rafalgaru potvrdila tato bitva rozhodující úlohu Británie v Evropě a zahájila století, v němž Londýn řídil ze »skvělé izolace« okolní svět. »Zraněný orel« naproti sloupu V ictora Huga je zase poslední památkou na »Velkou armádu«, která definitivně zanikla v neúspěšných útocích na W ellingtonovu armádu i v ohni bojů u Plancenoit, kde se maršál Lobau marně pokoušel zadržet úder Prusů do boku a týlu Napoleonova vojska. S »Velkou armádou« zanikl u W aterloo konkurenční sen Francie, že právě ona bude vládnout Evropě,a tedy světu.
Může se hodit
JAK SE DOSTAT
NA BOJIŠTĚ: Vlakem z Bruselu do Braine L'Alleud a pak pěšky.A utem nebo autobusem po silnici N 5.
CO LZE VIDĚT: Vyhlídku ze Lvího pahorku (Butte de Lion), návštěvní centrum s panoramatem bitvy a videopředstavením v prostorách pod pahorkem, muzeum u Butte de Lion, W ellingtonovo muzeum ve W aterloo, muzeum vosko vých figurín na statku Caillou, kde Napoleon strá vil noc před bitvou
JAKÉ JE VSTUPNÉ: Vyhlídka z Butte de Lion: 40 BEF (asi 35 Kč) pro dospělé, 20 BEF pro děti; všechna zařízení pro ná-vštěvníky u Butte de Lion včetně vyhlídky: 300 BEF (dospělí), 190 BEF (děti)
- pátek 10. března 2000
