Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kde najdete v Polsku Český ráj

  16:13aktualizováno  16:13
Pokud máte Polsko za placatou zemi, nemýlíte se. Přesto zde existuje kopcovité místo se středověkými hrady i pouští. Jura Krakovsko-Čenstochovská se tyčí v rovinaté krajině. Chcete si udělat pár pěších túr, cestou spát pod stanem a prohlédnout si zříceniny středověkých hradů?

Nebo vám spíše vyhovuje jízda na koni mírně zvlněným terénem, či dokonce nefalšovanou pouští?

A co když vás nebaví ani jeden z těchto nápadů, ale rádi lezete po skalních masivech a zdá se vám, že je v Českém ráji plno?

Jestliže zní vaše odpověď aspoň na jednu z těchto otázek "ano", tak můžete zkusit vyrazit do Polska na Juru Krakovsko-Čenstochovskou. Oficiální název 160 kilometrů dlouhého a asi dvacet kilometrů širokého pásma táhnoucího se od Čenstochové až na jih do Krakova zní Vysočina Krakovsko-Čenstochovská, ale odjakživa se jí říká Jura.

A jde o poměrně netypickou oblast. Pokud přijíždíte od severu k Čenstochové, najednou se před vámi po hodinách nudné jízdy rovinatou krajinou vyhoupnou zvlněné kopečky plné vápníkových skal, které se tyčí nad listnatými a jehličnatými lesy. Nejsou to však žádné velehory, neboť se nacházíme v nadmořské výšce od 300 do 500 metrů. Až budete stát na nějaké té skále a bude pěkné počasí, tak uvidíte desítky kilometrů daleko, a pokud se náhodou nepodíváte omylem směrem do Česka, uvidíte rovinu, rovinu a zase jen rovinu.

Můžete si zde připadat jako na Sahaře. Bledowskou poušť tvoří celkem 32 kilometrů čtverečních písku

Stojíme sice jen 500 metrů nad mořem, ale pořád je to lepší než ta placka kolem. Jura patří mezi nejzajímavější oblasti Polska, co se týče rozmanitosti fauny a flóry. Díky tomu, že zde neexistuje jenom jeden druh půdy a často se tu objevují specifická mikroklimata, na Juře se nachází 1500 druhů rostlin, což je polovina všech druhů vyskytujících se v Polsku. Ještě dominantnější pozici má tato oblast, pokud jde o zvířecí druhy.

Žije zde 70 procent všech druhů žijících v Polsku. Mezi ty nejzajímavější patří losi, bobři a 19 druhů netopýrů (v celé zemi jich je 21), kteří vás s oblibou přepadnou v jedné z tisícovky objevených jeskyní. A tady si tato zajímavá oblast Polska připisuje další primát, protože tu leží více než polovina všech krasových jeskyň celé země.

Mimochodem, víte, kde najdete jedinou poušť ve střední Evropě? Je to Bledowská poušť, přesně napůl cesty mezi Čenstochovou a Krakovem. Celkem 32 kilometrů čtverečních písku v létě tvoří dokonalou iluzi africké Sahary, čehož velmi rádi využívají polští filmaři. V posledních letech však poušť zarůstá, zejména díky cílenému vysazování keřů v šedesátých letech.

Z Čenstochové až do Krakova na kole

Udělat si výlet na Juru je ideální zejména pro sportovně založené turisty, celá oblast je velmi přátelská vůči cyklistům. Páteřní osou celého regionu je cyklistická stezka, která nevynechá překrásné zříceniny hradů, historické sakrální památky a zejména velmi rozmanitou kopcovitou krajinu. Začíná v Krakově, a než dojedete do Čenstochové, vaše nohy musí ušlapat 190 kilometrů.

"Nikde jinde v Polsku takovou cyklistickou stezku nenajdete," říká nám Adam Markowski, šéf sdružení jurských obcí. "Je to turistická trasa, nemusíte to zvládnout za den," směje se. Při pohledu z jedné vápencové skály nedaleko Čenstochové, kde trasa končí, mu dávám za pravdu. Směrem zpátky na Krakov vidím kopce a kopce a kopce... Pokud se rozhodnete, že těch téměř dvě stě kilometrů urazíte za pár dní, rozhodně neproděláte.

Koneckonců cestou lze v podstatě libovolně stanovat, a pokud nerozděláte oheň v lese, tak si vás nikdo ani nevšimne. A během výletu vás čeká například dřevěný modřínový kostel v Pacztoltowcích z roku 1520 nebo jedna z nejstarších pstružích farem v Evropě - Zlatý potok nedaleko Čenstochové, kde si můžete i nějaký ten kousek chytnout. Ale hlavní atrakcí cyklotrasy jsou kromě nádherné přírody zejména hrady.

Od Kazimíra Velikého k Andrzeji Wajdowi

Přesněji řečeno zříceniny hradů, neboť ty zcela zachovalé jsou jen dva (Korzkiew a Pieskowa Skala). Většina ze zbývajících 24 jsou dnes zříceniny v různém stadiu rozpadu, které jsou volně přístupné veřejnosti a staly se dominantou místního kraje. V některých případech obce, které zříceniny vlastní, neváhaly a prodaly hrady soukromým majitelům, kteří se je snaží rekonstruovat a vrátit jim jejich původní tvář.

Samozřejmě pouze v případě, že k objektu existuje dostatečná dokumentace, zejména ve formě různých obrazů či rytin. Hrady pocházejí hlavně ze 14. století, kdy polský král Kazimír Veliký rozhodl o výstavbě sítě hradů a hrádků, které mají sloužit zejména obranným cílům. Tvořily pásmo na hranici se Slezskem, které tehdy patřilo k Českému království, a chránit měly nejen hranici mezi dvěma královstvími, ale také obchodní cesty vedoucí do Krakova.

Kazimír dobře věděl, co dělá, neboť roku 1345 český král Jan Lucemburský provedl nájezd na toto tehdejší hlavní město Polského království. Většina hradů vydržela nepoškozených až do roku 1655, kdy na Polsko zaútočili Švédové a drtivou většinu místních hradů zpustošili. Přesto se mnoho z nich podařilo v následujících letech či desetiletích opravit. Některé později vyhořely, byly zničeny během první světové války a zkázu většinou dokonali místní obyvatelé, kteří kámen použili na stavbu svých domů.

"Polovina chalup v okolí i místní kostel jsou postaveny z hradních kamenů," říká náš průvodce Mariusz. To je případ i hradu v Olsztyně nedaleko Čenstochové. Po švédské invazi zůstal opuštěn a v letech 1722 až 1726 byla jeho velká část použita na stavbu místního kostela. Z věže je nádherná vyhlídka do kraje, fouká vítr a já se dívám pod sebe do míst, kde kdysi stávala hlavní brána. Možná zrovna u ní stál Maxmilián Habsburský, když hrad v roce 1587 obléhal ve válce o polský trůn.

Mezi nejhezčí a největší zříceniny na Juře patří hrad Ogrodzieniec v polovině cesty mezi Krakovem a Čenstochovou. Jak jinak, hrad nechal postavit král Kazimír Velký a během své historie se stihl změnit z gotické stavby na renesanční, třikrát byl zničen, dvakrát Švédy a jednou se tu neslavně zapsal opět Maxmilián Habsburský. Jako zřícenina byl zakonzervován v 70. letech a od té doby je volně přístupný veřejnosti. Učaroval i legendárnímu polskému režisérovi Andrzeji Wajdowi, který zde natáčel svůj zatím poslední film.

Pokud máte radši koně nebo adrenalinové sporty než pěší turistiku, nebudete zklamáni. Čekají vás nejenom četné agroturistické farmy, kde najdete stravu a ubytování, ale také speciálně připravená trasa pro výlety na koních. Můžete se jen tak projíždět, udělat si jednodenní výlet nebo v sedle strávit i několik dní za sebou. K tomuto účelu slouží Transjurská koňská stezka, která měří asi 160 kilometrů. Z Čenstochové do Krakova se můžete dostat i na koni. Po cestě je několik farem, kde lze přespat i vyměnit si koně.

Cesta vede pěknou krajinou, historickými místy a samozřejmě i kolem zřícenin hradů. Zklamáni nebudou ani jeskyňáři. V oblasti se sice nachází až 1000 jeskyní, ale většina z nich je uzamčena pro veřejnost a dovnitř se dostanou jenom speleologické kluby, a to ještě na povolení. Ke klasické turistické prohlídce jsou určeny pouze čtyři jeskyně nedaleko Krakova.

Přesto se vám může stát, že během svého putování narazíte na nějakou tu otevřenou jeskyni. Tam je potom vstup pochopitelně zakázán a je jen na vlastní nebezpečí. Mnohem lépe jsou na tom milovníci horolezectví. Prakticky na každý skalní masiv se dá vylézt a jako horolezecká oblast je Jura velmi populární.

"Neexistuje tu žádný zákaz, ale ani povolení," vysvětluje Mariusz. Jediné místo, kde je horolezectví vysloveně zakázané, je Ojcowský národní park nedaleko Krakova. Pokud byste si rádi zajezdili v terénu na čtyřkolkách, motorkách nebo v džípech - není problém. Existuje mnoho "adrenalinových" firem, které vám připraví akční den podle vašeho přání. Jeskyně, hory, lezení po laně vám může zpříjemnit den už od 25 zlotých (asi 180 Kč). Právě na Bledowské poušti se setkávají draví řidiči za volantem a paraglidisté, kteří rádi přistávají do měkkého. "Tak co, jdete?" ptá se mě Mariusz a ukazuje na lanový most. Koukám se dolů, jak je to hluboko. S díky odmítám a přenechávám místo svým dobrodružnějším kolegům.

Hrad jako z pohádky

Zřícenina středověkého hradu ve městě Olsztyn patří mezi ty nejromantičtější v kraji. Roku 1587 hrad obléhal Maxmilián Habsburský ve válce o polský trůn.

Celá oblast Jury je protkána vápencovými masivy, kde si můžete vyzkoušet své horolezecké schopnosti

Zřícenina středověkého hradu ve městě Olsztyn patří mezi ty nejromantičtější v kraji. Roku 1587 hrad obléhal Maxmilián Habsburský ve válce o polský trůn

Hrady a hrádky byly postaveny především jako obranná linie na hranici s Českým královstvím

Autoři:




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Další z rubriky

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.