Kde lyžoval i Hemingway

Že byl Ernest Hemingway slavným spisovatelem, to ví téměř každý. Také to, že miloval býčí zápasy, moře, karty či dobrý alkohol. Že byl tento Američan i vyhlášeným proutníkem, už veřejnosti tak známo není. Víte však, že Hemingway měl rád i lyžování, zimu a sníh? Když pojedete na zimní dovolenou do údolí Montafon v rakouském Vorarlbersku, můžete se přesvědčit i o tom.

Sympatická Gaby Kesslerová se věčně usmívá. Tedy když hovoří o slavném spisovateli. „Ano, Ernest Hemingway tady bydlel společně s dalším americkým literátem Johnem Dos Passosem a malířem Geraldem Murphym, ale naši rodinu tehdy vůbec nenapadlo, že je to někdo tak slavný. Bydleli prostě tady nějací zajímaví Američané,“ říká Gaby, jejíž rodině patří Posthotel Rössle v Gaschurnu. Spisovatel v dnes již přestavěném a modernizovaném hotelu přespával v březnu 1926.

V Posthotelu vám mohou předvést také postel z té doby. Ta je dnes umístěna na chodbě, protože dnešní turisté by v ní pravděpodobně spát nechtěli. Nevypadá příliš pohodlně a je poměrně malá. „Pravý poprask se strhl až před několika lety, kdy se zde najednou objevila horda amerických novinářů a tvrdili mi, že Hemingway u nás bydlel. Začali jsme tedy hledat ve starých knihách hostů a k mému překvapení jsme skutečně ten zápis i s jeho podpisem našli,“ pokračuje Gaby a nabádá k opatrnosti, když dává z rukou vzácnou knihu se zažloutlými listy.

K pobytu Hemingwaye se pak rozvinula a rozvíjí dodnes celá legenda, která si v mnohém nezadá s popisem působení Járy Cimrmana v českých poměrech. Hemingway sem, Hemingway tam. Kdyby nebyl, máte pocit, že by si jej snad vymysleli. Ovšem rozdíl tu je patrný: Hemingway v údolí Montafon skutečně byl, chodil zde po horách, hrával v dalším hotelu ve Schrunsu karty a popíjel dobrý alkohol (pozor, pozor, stůl na němž se to odehrávalo, stojí v místní restauraci vlevo od vchodových dveří), prožil zde při druhém pobytu vášnivou lásku, kvůli níž se pak dokonce rozvedl. Jak se dá čekat, také hodně lyžoval.

A Vorarlbersko dnes sází právě proto na legendu o slavném spisovateli a láká tak v zimě turisty na lyžování. Přestože jsou místní svahy u nás zatím poměrně neznámé, najdete tu mnoho překvapení. Třeba ve středisku Hochjoch je přímo u výstupu z lanovky, jež vás doveze k lyžařským tratím, něco, co se v Česku vidět nedá a co nemá obdobu ani nikde ve světě, alespoň co se týče velikosti.

Je zde ve dvou budovách takzvané nové technologické centrum, kde milovníci zimních sportů najdou různá náčiní skutečně od stvoření světa. Až zde poznáte, na čem všem se dá jet po sněhu. Navíc ten, kdo má koupenou permanentku, si zde může zdarma uložit lyže i boty ve vyhřívaných prostorách, půjčit oblečení, ale třeba i lyžařské brýle. Prostě je tady úplně všechno. Ve snowboardové části pak i připojení na internet a počítačové hry. A hned vedle další překvapení: restaurace, kam si mohou návštěvníci přinést vlastní jídlo a v klidu posedět. Kdepak, žádné české vyhánění, že máte něco vlastního, naopak pohodlíčko a teplo.

Středisko Silvretta Nova zase patří k vůbec nejmodernějším na světě. Například minulý rok na tomto jediném místě v Rakousku investovali do technického vybavení více peněz než v celém Česku. „Je tady větší klid. Zatím sem masová turistika nepronikla tak, jako do ostatních lyžařských středisek v Rakousku,“ odpovídá Doris Rinkeová z místního turistického centra na otázku, proč vlastně do údolí Montafon přijet, když je Vorarlbersko od České republiky nejvzdálenější rakouskou zemí. Doris má však i jiný neméně důležitý argument: „Za kopci je například švýcarský Davos, tratě jsou tam sice podobné, ale bude vás to stát o pětadvacet až třicet procent více. To už přece důvod je.“

Objevuje se však ještě jeden motiv. Vorarlbersko sousedí kromě další rakouské spolkové země ještě s Německem, Lichtenštejnskem i Švýcarskem. „My vlastně nejsme ani tak Rakušané, cítíme se spíše Švýcary a všechno dobré z obou států se spojuje právě v nás,“ říká Manuel Bitschnau, který vede v Montafonu Aktivní park, což je místo pro jiné sportovní vyžití než lyžování. Ve Vorarlbersku tak najdete spíše švýcarské jídlo, ale s rakouskými a německými prvky. Místní lidé by si s Vídeňákem příliš nerozuměli, to podle řeči spíše s obyvatelem Curychu.

Podle všeho i Ernesta Hemingwaye sem lákal ten boží klid a jistota soukromí. Dnes je to samozřejmě všechno jinak, ale určitou patinu menších středisek, kde se mohou radovánkám oddávat rodiny či milenci (jen aby to nedopadlo jako s Hemingwayem, který se po zdejším pobytu rozvedl) bez ruchu monstrózních a známějších středisek.
Jenom váš podpis v hotelové knize asi nebudou hledat hordy novinářů, jako se to stalo po letech v případě famózního amerického spisovatele.


Může se hodit:

Údolí Montafon ve Vorarlbersku je dlouhé 39 kilometrů, je zde 11 vesnic, 65 velmi moderních a často nových lanovek a vleků, 209 kilometrů sjezdařských tratí a 100 kilometrů tratí pro běžkaře. Lanovky a vleky mají kapacitu 82 000 lidí za hodinu. Nejrychlejší cesta z České republiky vede po dálnicích na Innsbruck (ten je vzdálen od Montafonu 130 kilometrů). Největšími lyžařskými středisky jsou zde Silvretta Nova, Hochjoch, Golm a Gargellen.

Informace: Montafon Tourismus, Montafonestrasse 21, A-6780 Schruns, telefon: 0043-5556-72253; e-mail: info@montafon.at; internetová adresa: http://www.montafon.at. Na internetu najdete prakticky všechny informace, které k cestě potřebujete, včetně možnosti objednání ubytování.