V poslední době získalo na oblibě putování přes pobaltské republiky, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, tedy země kdysi svobodné, později "sovětizované" a posléze opět svobodné a námi znovu objevované. Nejsevernějším cílem bývá často mys Nordkapp, kde je v létě za "bílých nocí" dobrá viditelnost v kteroukoliv dobu. Avšak díky zdejšímu drsnému počasí je slunce mnohdy zakryto mraky. Na okraji strmé skály, jež padá hluboko do Severního ledového oceánu, stojí v noci často i stovky zvědavců. Určitě každý z nich touží po spatření a vyfotografování půlnočního slunce nad norským Nordkappem. Ale proč přicházejí právě sem? Odpověď nabízejí průvodci i cestovní kanceláře: nacházejí se na samém severu Evropy! Na Nordkappu nenajdete žádnou vesnici, je zde pouze komplex budov. Ty slouží většinou turistickému ruchu - i když počasí zrovna vlídností nepřekypuje, turista by si měl přesto přijít na své. A tak kupříkladu můžete v hlavní z budov každou půlhodinu zhlédnout velkolepý film o tomto místě. Snímek je promítán na pěti plátnech najednou. Nádherné letecké záběry, ukázky z podmořského světa, zdejší příroda i sytě oranžové až rudé slunce. Vstupné do "informační budovy" není pro našince právě nejlevnější (v přepočtu asi 850 korun), ovšem nelitujte, neboť vše, co jsem uvedl, prožíváte na severní výspě Starého světadílu. A navíc si zde můžete nakoupit pohlednice, suvenýry všeho druhu či se občerstvit. (Minerálka - opět v přepočtu - bratru za zhruba 130 korun nebo pivo za 220 korun.) Kolem půlnoci však návštěvníci opustí příjemné prostředí budovy, poodejdou několik desítek metrů ke skalnímu výběžku, aby na vlastní oči spatřili putující ohnivý kotouč. Ovšem stojí skutečně na nejsevernějším místě Evropy? Odpověď vyplyne z následujícího: Na Nordkapp (71° 10' 21'' s. š.), nacházející se na ostrově Mageroy s rozlohou 287 km2, se až do června 1999 jezdilo pouze trajektem, jenže od této doby slouží motoristům téměř sedmikilometrový podmořský tunel. Musíme ovšem připomenout, že i citovaný ostrov podobně jako mnohé další v těchto končinách je velmi členitý. A právě v tom je háček! Ještě několik kilometrů severněji je mys Knivskjellodden. Nevede sem žádná silnice, po svých však přijít můžete. Jenomže cesta, vinoucí se tundrovitým porostem, je poněkud namáhavá. Proto i když blíže k pólu, zůstává mys Knivskjellodden jaksi pozapomenut. Ale ani on by neměl právo na prvenství, neboť absolutní nejsevernější místo Evropy leží na souostroví sto třiceti hornatých, zaledněných ostrovů v Severním ledovém oceánu, zvaných Země Františka Josefa (16 100 km2), konkrétně na mysu Fligeli na Rudolfově ostrově (81° 51' s. š.). A protože všechno, o čem jsme hovořili, se zatím týkalo pouze ostrovů, dovoluji si jen doplnit, že nejsevernějším místem evropské pevniny - tedy kontinentu - je Nordkinn (71° 08' s. š.), nacházející se též v Norsku, východně od Nordkappu. Taková jsou tedy geografická fakta. Protože se však všechna uváděná místa nacházejí vysoko nad severním polárním kruhem, ať už návštěvníci spatřili kteréko liv z nich, nemůže jim nikdo upřít, že stanuli na nejsevernějších místech Evropy!
Autor je spolupracovníkem redakce Nordkapp,jedno z nejsevernějších míst Evropy, se stává častým turistickým cílem. |
 Ostrovem Hestmannen prochází přímo polární kruh. |
 Lodingen je starým obchodním a komunikačním centrem Norska. |
 Tromso s šedesáti tisíci obyvateli je největším městem severního Norska. |
