Nejkrásnější pláže a záhadné vnitrozemí
Zatímco kolem pobřeží Sardinie jsou Tyrhénským mořem omývány jedny z nejkrásnějších pláží Středozemí, v srdci ostrova se vypíná hustě zalesněný masiv Gennargentu, který byl dlouho považován za nepřístupný.
Homér, který svého hrdinu Odyssea nechal nejprve deset let obléhat Troju a pak ho hnal všemi zákoutími Středozemního moře, označil ostrov za Zemi Laestrygonů. Už v jeho době tu stály pozoruhodné kamenné monumenty zvané nuraghi, postavené starým a zatím neidentifikovaným národem.
Příroda, která zkrotila i rebela
Krásná příroda zaujala už řeckého zeměpisce Ptolemaia. Ten si ve své geografice Arcti Promotorium vybral jedno ze skalisek a všem mořeplavcům je označil jako jasný signál, že se blíží k Sardinii. Jím popsaná Medvědí skála je 120 metrů vysoká a v roce 1993 byla vyhlášena přírodní pamětihodností. Výhled z jejího vrcholu stojí za to. Jako na dlani jsou pod námi ostrůvky Maddalena, ve skutečnosti jsou to vršky pohoří, které kdysi spojovalo Sardinii a Korsiku.
Maddalena je s vedlejším ostrůvkem Isola Caprera spojena sypanou hrází. Hlavním cílem však nejsou azurové zátoky a překrásná příroda, leč muzeum Giuseppe Garibaldiho. Oproti předpokladům, že takový rebel musí být chudý, měl Garibaldi dost peněz na to, aby si v roce 1855 koupil půlku ostrova a o deset let později zbytek.
Vybudoval si tu velký dům, vykopal studny na zavlažování, vyráběl si vlastní víno, choval krávy, ovce a prasata. Casa Bianca (Bílý dům), jak je jeho vila nazvána, je poutním místem všech Italů, kteří Garibaldiho obdivují jako jednu z největších postav své historie. Na zahradě je i jeho hrob s hrubě otesaným náhrobkem a hroby několika členů jeho rodiny (se třemi manželkami měl sedm dětí a jedno dítě s guvernantkou). Garibaldi sužován revmatismem zemřel v roce 1882.
Vyhlídková věž Pedra Longa v zátoce poblíž Baunei
Starověké záhady
Ať už jedete na Sardinii po kterékoliv silnici, dříve či později uvidíte šipku s označením Nuraghe. Jde o záhadné stavby z dávné minulosti, kterých je na ostrově na sedm tisíc. Ty nejstarší pocházejí až z roku 1800 před naším letopočtem a jsou postaveny z velkých plátů čediče.
Nahrubo otesané kameny byly navršeny do kruhu, směrem k vrcholu se poloměr zmenšoval a dohromady je držela gravitace. Většinou se má za to, že věže sloužily jako centrum obranného systému - jakýsi starověký předchůdce středověkých hradů - jen byly postaveny nikoli na kopcích, ale na rovině. Ovšem jejich pravý účel se dodnes historikům ani archeologům nepodařilo objasnit.
Jednou z nejvýznamnějších staveb tohoto druhu je Nuraghe su Nuraxi, která je zapsána do seznamu UNESCO. Torzo centrální věže stejnojmenného komplexu je symbolem celého kraje a i dnes působí dramatickým dojmem. Věž je z 13. století před naším letopočtem, kolem byly později postaveny další čtyři věže, obranná zeď, a dokonce i celá vesnice. Kdo a proč vybudoval hluboko v historii takové monumentální dílo, se můžeme jen dohadovat.
Tajemné stavby stojí i na Korsice nebo na baleárském ostrově Menorca.
Nuraghe Losa u Absanty na Sardinii
Další tipy
Z poněkud jiného soudku je další hrad, který dal jméno celému středověkému městečku Castelsardo se stinnými křivolakými uličkami. Tyčí se zde nad mořem a z jeho ochozů je vidět Korsika i ostrov Asinara. Zatímco středověká procházka uličkami je velice příjemná a na každém kroku skýtá očím zajímavá i bizarní zákoutí, interiér hradu za moc nestojí. Po zaplacení vstupného se dostanete dovnitř a místo středověké atmosféry v jednotlivých místnostech vidíte jen obří vitríny s nesmyslným obsahem: námořnický uzlík z lana, malá dřevěná lopatka...
A tak místo prohlídky interiérů je lepší zapadnout do jednoho z nesčetných barů a dát si před večeří aperitiv - bylinkové Mirto.
Sardské menu má mnoho chodů, takže volíte-li dary moře, dostanete všeliké potvory ve formě studených salátů, plody se špagetami a omáčkou a pak třeba rybu. Ten, kdo zvolí menu "země", také neprohloupí. Kromě předkrmů ze zeleniny, hub, klobás, sýrů a domácích těstovin, je zlatým hřebem typické jídlo: pečené selátko porchetto podávané v korkové vaničce vyložené myrtou.
Archeologický areál Tharros
|
Karibik Středomoří Sardinie bývá označována za Karibik ve Středomoří. V jistém ohledu je Sardegna, jak zní místní název Sardinie, ideální kombinací všeho, po čem touží srdce náročnějšího návštěvníka.
|
 ČLENITÉ POBŘEŽÍ. Sardinie se může pyšnit 800 kilometry písčitých i oblázkových pláží. Ty místy střídají divoké útesy, vápencová skaliska i plochy posázené gigantickými erodovanými balvany |
 Sardinie |
 Sardinie |
 Pláž Cala Goloritzé, Sardinie - Itálie |
 Pláž Cala Luna, Sardinie - Itálie |
 Homolovitá věž u vesnice Barumini je jedním z nejzachovalejších a zároveň nejvyšších staveb nuraghi na Sardinii. Její výška hodně přesahuje dvacet metrů. |
 Kamené věže nuraghi na Sardinii |
 Záhadné kamenné věže nuraghi na Sardinii |
 Typický kostelík na Sardinii, v pozadí nuraghi |
 Teprve z výšky je patrný celkový rozsah "nuraghské vesnice". Neuvěřitelná spleť staveb a stavbiček, z nichž se dochovaly jen kamenné základy, vytváří na ploše zhruba sto krát sto metrů skutečné bludiště. |
 Sardinie: zátoka Cala Fuili |
 Sardinie, nedotčená zátoka Cala Goloritzé |
Nuraghe Losa u Absanty na Sardinii |
Sardinie: vyhlídková věž Pedra Longa v zátoce poblíž oblasti Baunei |
Archeologický areál Tharros na Sardinii |
