Trend posledních let se jmenuje diverzifikace. Lyže se rozdělily na mnoho kategorií a neskutečně mnoho podkategorií. Vyznat se v tom je někdy pěkná fuška.
Když si dnes půjdete koupit lyže do specializovaného obchodu, už by se vás prodavači neměli ptát jen na to, jak dobrý jste lyžař, ale hlavně kde, v jakém terénu a jakým způsobem hodláte lyžovat.
Dnešní lyžník už nemá k dispozici jen sjezdové lyže na krátký a delší oblouk na upravených tratích. Velmi populární začínají být lyže do každého terénu, do různých podmínek, často zvané allmountain. Měly by jet primárně výborně po sjezdovce, ale zároveň i mimo ni. Zejména čeští lyžaři by teď měli zbystřit. Takové lyže totiž poskytují vysoký komfort jízdy i na sjezdovce, která není dobře upravená nebo už je po celodenním provozu hodně rozbitá.
Někde tady na rozhraní sjezdovkového lyžování začíná velká kategorie lyžařského nářadí označovaná často jako free ski. Prostě lyže určené na jízdu mimo sjezdovky a do snowparků.
Řekni mi, kam jedeš
Některé modely musí zvládnout různorodé podmínky volného terénu. Čím jsou širší a delší, tím víc se hodí do divočejších podmínek a do hlubšího sněhu. Ty nejširší, které mívají pod patou i hodně přes 100 milimetrů, jsou pak vysloveně do hlubokého prašanu.
Čím složitější podmínky, čím hlubší sníh, tím jsou navíc vhodnější lyže delší. Top modely pro experty se vyrábějí v délkách až kolem 190 centimetrů. Zatímco většina lyžařů má tak v kabince lanovky lyže, které jsou kratší nebo stejně dlouhé jako oni, můžete vedle nich nezřídka vidět drobnou freeriderku s "prkny" o 20 čísel delšími, než je ona sama. Nebojte, v terénu jí to pojede líp než lyže kratší, které by se víc zařezávaly.
Dále tu máme kategorii fun ski. Prostě lyže, na kterých se nejen lyžuje, ale také blbne, skáče, otáčí, jezdí pozadu a řádí ve snowparku. Na první pohled u nich většinou nelze rozeznat, kde jsou špičky a kde patky. I patky jsou totiž zvednuté a podobně upravené jako špičky, aby se na nich dalo jezdit také pozadu. Mnohé modely jsou konstruovány tak, že se hodně prolínají s lyžemi freeridovými. Prostě proto, že někdo si rád udělá fun park přímo z divokého terénu. Mimochodem, to je dnes jeden z nej lyžařských hitů.
Atomic Cool Minx. Model na sjezdovku určený designem i konstrukcí vysloveně pro ženy, v délkách 145 až 173 cm
Armada Bubba. Model určený na heliskiing do fantastického prašanu, příklad lyže s extrémním rockerem, vyrábí se v délkách 168 až 188 cm.
Ti, kdo jezdí vzhůru
Ne všechny lyže do terénu se však konstruují pouze na sjíždění. Je tu stále populárnější kategorie lyží pro skialpinismus. Jejich uživatelé nemají rádi lanovky a blázinec na sjezdovce. Často je vidíte, jak nejprve po sjezdovce a pak mimo ni šlapou na "tuleních" pásech stále vzhůru kamsi do neznáma, aby se pak spustili divokým hodinovým sjezdem zpátky do údolí. Zejména v Alpách je to dnes jeden z velkých trendů.
Takové lyže musí sice sjet každý terén, ale zároveň, když se na ně natáhnou stoupací pásy, musí také dobře stoupat vzhůru do hor. Čím víc se na nich musí stoupat či je nosit připnuté na batohu, tím musí být přirozeně lehčí a kratší. Že to jde proti sobě? Zajisté, zhoršují se tím trochu jejich jízdní vlastnosti, ale bez kompromisů to prostě nejde.
Fischer X-Treme. Model určený na skialpinistické túry, vyrábí se v délkách 145 až 175 cm, lyže váží jen něco málo přes 1,5 kg.
Scott Crus’Air. Model pro skialpinismus zajímavý díky unikátní 3D svrchní karbonové konstrukci, v délkách 169 a 179 cm
Procenta a prohnutí
A to ještě není všechno. Dvacet let si lyžařské firmy hrály hlavně s délkou, šířkou lyže a s jejím vykrojením nebo chcete-li s poloměrem zatáčení. Dnes k tomu přibyly hrátky s jejím prohnutím. Až donedávna měly lyže klasické prohnutí neboli camber. Hlavní kontakt se sněhem nesla špička a patka. Hitem posledních dvou tří let je takzvaný rocker.
Zjednodušeně řečeno, špička a často i patka lyže se začíná ohýbat vzhůru mnohem dříve než u klasické lyže a kontaktní body se sněhem se přibližují. Je to proto, aby se lyže v terénu tolik nezařezávala do sněhu a líp zatáčela. Klasické prohnutí u lyží do terénu se proto zkracuje a zejména v přední části lyže, ale často i vzadu začíná rocker o větším či menším průhybu. Jsou dokonce takové prašanové speciály, které jsou celé prohnuté úplně opačně než běžné lyže.
Tak a teď tohle všechno sesypejte na hromadu a pořádně zamíchejte. Jen menší část dnes vyráběných lyží lze přísně zařadit do jediné kategorie. Většina se dá použít v různých podmínkách. Na sjezdovku i do terénu, do terénu i do parku, na stoupání v divočině i následný sjezd atd. Abychom se v tom my lyžaři lépe vyznali, označují výrobci velmi často vhodnost použití lyže procenty. Příklad: 80 procent upravená sjezdovka, 20 procent volný terén; 50 procent terén, 50 procent snowpark atd.
Aha, málem jsme zapomněli na ženy. Dívky, dámy jsou dnes významným terčem lyžařských designérů i obchodníků. Prakticky všechny výše uvedené druhy lyží, které se vyrábějí v pánském a unisex provedení se dají sehnat i v takzvaném "lady kabátu". Abychom nebyli nespravedliví, změny velmi často nespočívají jen v jemnějším ženském designu, ale nezřídka i v odladěné konstrukci. Ženy přeci jen lyžují méně agresivně a jsou v průměru i o dost lehčí než muži.
A ještě to není všechno. Sjíždět po sjezdovce i mimo ni se totiž dá i jiným než dnes klasickým stylem. Zaznamenáváme velký návrat jízdy v telemarku. "Šílence" provozující tento sport poznáte na první pohled podle toho, jak zvláštním způsobem, často velmi ladně, pumpují při jízdě tělem nahoru a dolů a navíc v zatáčkách v pokleku předsunují vnější lyži před vnitřní.
Völkl Wall. Výborný model na řádění a skoky v parku, ale i v terénu, k dispozici v délkách 161 až 185 cm
Armada Bubba. Model určený na heliskiing do fantastického prašanu, příklad lyže s extrémním rockerem, vyrábí se v délkách 168 až 188 cm.
K čemu to je
Jaký má telemark smysl? Je to móda, ale třeba také návrat ke kořenům, takhle se na lyžích před více než sto lety začínalo. Zároveň, když se to umí, se telemarkem dá dobře jezdit v hlubším sněhu i mimo sjezdovku a konečně je to také výborné posilování.
Když to budete zkoušet a nebudete mimořádně trénovaní, zjistíte, jak náročný pohyb to je a jak vás i po dvou hodinách budou bolet hýždě. Problém telemarku však je, že vyžaduje částečně jiné vybavení. Jiné boty, které se značně odlišují od klasických sjezdových, často i jiné lyže a určitě vázání. A to všechno něco stojí. Nová výbava bez oblečení přijde skoro na 20 000 korun.
Kdo má dosud klasické carvingové lyže na sjezdovku, neměl by určitě propadat panice. Tohle všechno nepíšeme proto, aby nebohý čtenář hned utíkal pro nové široké freeridové "plácačky". S jistou nadsázkou platí, že lyžování je jen jedno a dobrý lyžař sjede svah téměř na všem. Nové dimenze nicméně lákají a stojí za to si některé nové "nářadí" při vhodných podmínkách vyzkoušet na vlastní kůži.
