Chrám svatého Víta v Praze

Chrám svatého Víta v Praze | foto: Martin Mráz, MF DNES

Katedrálu svatého Víta ničí mokří turisté a uklízečky

  • 13
Hoteliéři, taxikáři nebo hostinští - ze všech stran zní nářek, že v hlavním městě letos ubylo turistů. Přesto je v metropoli jedno místo, kde je jich tolik, že výrazně mění místní klima. Tím místem je Pražský hrad, především jeho svatovítská katedrála.

Jen za loňský rok si do katedrály koupilo vstupenku 1,34 milionu návštěvníků. Jenže chrám je náchylný na změny počasí a vysoká vlhkost a průvan mu ubližují.

"Přílišné proudění vzduchu v interiéru při častém otevírání dveří katedrály poškozuje varhany, nástěnné malby i mobiliář," vysvětluje Petr Měchura z odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky. Vlhkost zase užírá zdivo kostela a přispívá i ke znečištění interiéru.

Středověcí stavitelé totiž s takovým počtem návštěvníků nepočítali. "Katedrála byla dimenzována pro liturgický provoz," vysvětluje Měchura.

Hrozba: uklízečky a zpocení turisté

Aby chrám netrpěl příliš, musela například správa Hradu zakázat uklízení v duchu hesla: Co je mokré, to je čisté. Uklízečky prostě nemohou s mokrým hadrem "řádit" v chrámových lodích, jak se jim zamane, ale musí se řídit jasnými pravidly.

Podobná pravidla by správci chrámu rádi zavedli i pro návštěvníky.

Proto vyzvali cestovní kanceláře, aby do katedrály vodily turisty jindy než ve špičce, která je na Hradě mezi 10. a 13. hodinou. Právě extrémní a pravidelné zhuštění návštěvního provozu do několika hodin působí větší škody, než kdyby byly objekty rovnoměrněji zatěžovány v širším časovém rozpětí.

Průchod turistů katedrálou je navíc v některých místech omezen, v chóru, v zadní části katedrály, stojí v cestě turistům stříbrný barokní náhrobek Jan Nepomuckého. "Kolem něj je průchod široký pouze jeden metr a tím pádem může projít jen jeden člověk," vysvětluje Měchura. V katedrále se pak zhusta tvoří fronty a ty podle odborníků klimatu také neprospívají.

A nejvíce se památkáři děsí dnů, kdy teplota stoupne nad 25 stupňů Celsia nebo hodně prší. To s sebou totiž výpravy přinesou příliš mnoho vody - ať už z potu či z promočeného oblečení, na pláštěnkách a deštnících. Navíc u stávajícího východu ze svatovítské katedrály pro jistotu vzniklo ještě zádveří - jedny dveře navíc dokázaly účinně snížit jak vlhkost, tak průvan.

Na pomoc zavolali klimatology

Klimatické změny se v katedrále sledují systematicky od poloviny devadesátých let 20. století. A o objekt se už starají nejen památkáři, ale pomáhají jim i kolegové klimatologové. Z jejich pozorování pak vyplynulo, že katedrála poměrně rychle reaguje na klimatické změny v průběhu roku a že je nejvíce zatížena na počátku jara a podzimu.

Nebo že v letošním extrémně vlhkém roce s častými srážkami a bouřemi je negativní vliv počasí na interiér katedrály daleko větší. Měření relativní vlhkosti vzduchu v katedrále tak často dosahují až maximálních hodnot.