Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kastoria: jedno z nejhezčích měst Řecka, které turisté neobjevili

aktualizováno 
Někteří Řekové ji považují za nejkrásnější město své země. Leží stranou turistického ruchu, takže tu nehlučí nervózní davy, co se vypravily užít si báječné léto v kolébce evropské civilizace. Jmenuje se Kastoria a najdete ji na severozápadním okraji Řecka.

Kastoria zdáli budí dojem typického přímořského letoviska. Zdání ale klame. Voda je sladká a patří jezeru. | foto: Jan Doubravnickýpro iDNES.cz

Ani antika, ani načančaný kýč

Právě obdivuhodná autenticita, na hony vzdálená pobřežnímu turistickému kýči, je rozhodujícím faktorem, proč do příjemné Kastorie zabrousit. A současně se vám tu podaří nasát atmosféru, jakou dýchá Řecko mimo sezonu.

Ačkoli je městečko položené ve vnitrozemí, už při pohledu z dáli silně evokuje přímoří. Vděčí za to zejména své poloze – doslova totiž přepažilo úzkou šíji členitého poloostrova, jehož bílé skalní útesy shlížejí do kalných vod jezera Orestiada.

Uvnitř městských uliček nehledejte snobské pozlátko ani fragmenty antické civilizace, jejíž hodnoty dávno odvál běh dějin. Tady převládá dech Balkánu. Po ošoupané dlažbě si to loudavým tempem vykračuje trojice postarších muzikantů. Podle těžkých obleků a extrémního lesku černých polobotek se určitě chystají obveselovat nějakou rodinnou sešlost. Asi svatba nebo křtiny. Ale nástrojové obsazení, tedy saxofon, klarinet a olbřímí buben jasně naznačuje, že toto místní lidové trio spíše preferuje úderné rytmy Orientu než sentimentální cajdáky na způsob Dětí z Pirea.

Naopak zdejší omladina demonstruje svoji mužnost před kovodílnou. Usazena na prázdných přepravkách od piva rokuje okolo rozpáleného grilu. Stejně jako jejich otcové či dědové za stoly taveren. Ženy a dívky pochopitelně sedí doma.

Na nehostinných skalách poloostrova se udržely porosty řídké macchie, doprovázené temně zelenými korunami cypřišů.

Na nehostinných skalách poloostrova se udržely porosty řídké macchie, doprovázené temně zelenými korunami cypřišů.

Sedmdesát středověkých kostelů

Poklid v Kastorii ale neznamená, že by stála v závětří historických událostí. Nejvíce ji poznamenala byzantská éra. O jejím důležitém významu svědčí asi sedmdesát středověkých kostelů, vtěsnaných uvnitř nevelkého městského jádra. Taková hustota by mohla aspirovat i na zápis do Guinessovy knihy rekordů.

Tip na dovolenou

Chcete poznat krásy Řecka osobně? Vyberte si z pestré nabídky zájezdů na Dovolená.iDNES.cz.

Žádné pompézní katedrály tu ale nenajdete. Zdejší kostelíky jsou mnohem skromnější. Někdy se podobají přízemním domkům bez oken, na východní straně ukončené půlkruhovou apsidou. A jen kříž, vnější fresky nebo zvon zavěšený vedle vstupních dveří prozrazují, že jsme se ocitli před církevní památkou. Datum vzniku většiny kostelů se pohybuje v rozmezí od 10. do 14. století. Tehdy o vládu nad Kastorií soupeřily tři balkánští rivalové: dohasínající Byzantská říše a Srbsko s Bulharskem.

Ačkoli se nám podařilo předem získat mapku města, praktická orientace v členité spleti ulic, uliček i průchodů nám působí pořádné problémy. Dokonalý plán vzal za své a nám nezbývá nic jiného, než se nechat unášet tajuplnými prostorami centra. Co krok, to zákoutí s kostelíkem.

V zimě jsou kostely vytápěny topením na tuhá paliva, o čemž svědčí plechové roury, vyvedené z oken.

V zimě vytápí kostely topení na tuhá paliva.

Ať jdeš, kam jdeš, tady vždy narazíš na kostel. Jsou tu zkrátka všude. Ve dvorních traktech, prolukách mezi činžáky i na náměstích.

Ať jdeš, kam jdeš, tady vždy narazíš na kostel.

Vzorně udržovaný kostelík – svatý Nikolaos Kasnitzi

Vzorně udržovaný kostelík – svatý Nikolaos Kasnitzi

Objevují se nečekaně. Ponořené pod okolním terénem, zahloubené v prudkém svahu nebo naopak posazené na podezdívce a tak vyzdvižené nad zarovnanou plochu náměstí.

Z těch nejdůležitějších obdivujeme krásnou dekorativní kombinaci cihel a kamene zdí kostela svatý Nikolaos Kasnitzi či masivní temná podloubí okolo chrámu svaté Trojice. Paradoxně se nám podařilo minout barevný klenot Kastorie, svatyni Panny Marie (Panaghia Kumbelidiki). Průčelí této typické byzantské stavby totiž krášlí bohatá fresková výzdoba.

Letní sezona sice vrcholí, v Kastorii se ale ctí neděle. A udává městskému odpoledni ospalý tón. Vrata kostelíků jsou nedobytně uzamčená. Tedy až na jeden. Dva mladíci se zrovna věnují úklidu, takže využívám příležitosti. Konečně se mi podařilo spatřit zdejší pověstné vnitřní fresky. Překrývají téměř všechny stěny. Takový pohled se nepoštěstí každý den.  

Kostel svaté Trojice ponořený pod okolní terén

Kostel svaté Trojice ponořený pod okolní terén

Bohatství z kožešin

Tam, kde nepřehlednou spleť uliček historického centra neovládly soudobé činžáky, schovávají se četné enklávy typické balkánské zástavby. Leckdy povážlivě nahlodané zubem času, neboť jejich kdysi bílou vápennou omítku prostoupily vrásky trhlin a dřevěné trámoví vysunutých podlaží ošlehaly nevyzpytatelné výkyvy zdejšího klimatu.

Přestože v městských parcích, zahradách i na rumištích bují fíkovníky a pronikavě voní středomořská vegetace, ostrá kontinentální zima tu dokáže hodně zastudit. Proto z keramické střešní krytiny starobylých domů vyčnívají nápadné sloupy komínů. Nejsou to obyčejné komíny, ale doslova věže, mnohdy dosahující i výše celého patra.

Nejhezčí rezidence zámožných měšťanů se zachovaly na jihovýchodním okraji Kastorie. Jsou ponořené v  údolí, které vymezily svěží aleje pobřežní promenády a vyprahlá skaliska zbytku poloostrova. Většinou pocházejí ze 17. až 18. století. Patřily majetným rodinám, jimž plynuly nemalé příjmy ze zpracování kožešin.

Charakteristická obytná architektura všech evropských území, která dlouhodobě ovládala Osmanská říše.

Charakteristická obytná architektura všech evropských území, která dlouhodobě ovládala Osmanská říše.

Prostorné vily pozvolna procházejí rekonstrukcí a jejich chladná průčelí opět prohlédla. Zdánlivě budí dojem opuštěných pevností. Od vnějšího světa ulice je odděluje neproniknutelná linie hrubých zdí, které důkladně střežily soukromý život majitelů před nechtěnými pohledy zvenčí.

Je jen škoda, že k ostatním památkám z období Osmanské říše stále přetrvává macešský přístup. Bývalá mešita Kuršumli se dopracovala do žalostného stavu a podobně se vede i malebnému komplexu medresy, tedy náboženské školy.

Nynější Kastorii se naditá potrubí penězovodů vyhnula širokou oklikou, což je zvlášť dobře patrné i pro neznalého cizince. Ovšem dříve se sem právě kvůli kožešnickým výrobkům stahovali kupci z mnoha koutů světa. Tučná léta dávného blahobytu vzala za své, přesto tady tradiční malovýroba tohoto zboží dosud prosperuje. Výrobky kožešnických mistrů jsou k mání například v obchůdcích na okraji šíje, při vstupu do centra. Ale počítejte s tím, že za luxus se platí.

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT
Kastoria leží v izolované části na severozápadní výspě Řecka, odkud je ke všem významnějším turistickým magistrálám daleko.

Okolo města prochází nový úsek dálnice, součást mezinárodní silnice E86 o trase Soluň, Edessa, Florina, Kastoria. Spíše než z centra řecké Makedonie, Soluně, sem bude mnohem blíže z albánské Korči (90 km), či makedonské Bitoly (100 km).

Na jižní straně jsou východisky k cestě do Kastorie sídla Ioannina, Trikala a Larisa. Jestliže cestujete vlastním autem či nedej bože dokonce obytným vozem, v žádném případě se nepokoušejte zajet do centra. Extrémně strmé ulice, kde se nelze vyhnout ani s chodcem, natož kloudně zatočit, se mohou zasloužit o neradostné narušení programu. Místní řidiči je sice zvládají, vy raději dejte přednost parkovištím u promenády.

CO JEŠTĚ VIDĚT
Kastoria nesmí chybět v žádném itineráři putování po severozápadním Řecku. Již pro nedotčený a autentický charakter města. Prohlídka pamětihodností Kastorie nezabere víc než jeden den.

Turisté mohou navštívit rezidenci rodiny Aivazi a dále expozici Byzantského muzea na náměstí Dexameni, které zajišťuje i exkurze do kostelů. Bohužel otevírací doba muzea je nestabilní. Oficiálně má otevřeno denně, kromě pondělí a svátků, od 8:30 do 15 hodin. Navíc návštěvu sakrálních památek bývá nutné ohlásit několik dnů předem. Inu, typický Balkán se všemi pozitivy i negativy.

TIP Z OKOLÍ
Komu desítky kostelů v Kastorii nestačili, může navíc navštívit další skvost, klášter Panagia Mavriotissa. Položený je na nejzazším cípu poloostrova, tři kilometry od města. V jeho architektuře i výzdobě se skloubily prvky období od 10. do 16. století.

ZAJÍMAVOST
Řecko máme obecně zafixované jako horkou jižní zemi. Přesto i tady v horách panují silné zimy. Díky nim je možné si zde bohatě užít radovánek na sněhu, včetně sjezdového lyžování. Přibližně 50 km od Kastorie bylo v horském průsmyku vybudováno moderní lyžařské středisko Vigla, s terény považovanými za nejlepší v Řecku. Dolní stanice vleků leží v nadmořské výši 1 539 m a horní lehce přesahuje
1 900 m.

UŽITEČNÉ WEBY
www.kastoria.us

www.kastoras.info

Kastoria

Kastoria


Autoři:




Nejčtenější

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Provoz na nejkratším letišti Evropy

Na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora Korfu...  celý článek

Další z rubriky

Pfaffenstein a königsteinská pevnost, tentokrát ze Spitzsteinu.
Liduprázdnou pustinou Labských pískovců do Saského Švýcarska

I v profláknutém Saském Švýcarsku se dají najít velice přitažlivá místa, kam masový turismus stále ještě nezatnul svůj drápek. Ba naopak. Na této dobrodružné...  celý článek

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Provoz na nejkratším letišti Evropy

Na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora Korfu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.