Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kastelán žije zámkem, ten hudbou

  15:52aktualizováno  15:52
Jaroměřice - Dominanta městečka Jaroměřice nad Rokytnou, zdejší zámek, je neodmyslitelně spojen s hudbou. Na popud Jana Adama Questenberka tady František Václav Míča složil první českou operu O původu Jaroměřic a hudební tradice založená osvíceným šlechticem žije na zámku i dnes. Jaroměřický zámek to ovšem není jen součást české hudební historie, ale především krásná barokní stavba, o kterou je třeba neustále pečovat. To zde už dvanáctou sezonu činí kastelán Radim Petr.

Jak sám přiznává, než přišel na zámek, měl spíš sklony technického rázu. Tomu odpovídala i jeho původní profese, jíž se věnoval po ukončení studií na vysoké škole zemědělské. "V roce 1989 jsem dostal nabídku dělat kastelána v Jaroměřicích a v lednu příštího roku jsem nastoupil na zámek," vzpomíná.

zámek Jaroměřice

Na místě dnešního zámku stávala kdysi středověká tvrz, chráněná vodním opevněním. Prvními známými majiteli tohoto původně zeměpanského zboží byli Lichtenburkové. Na počátku 17. století za Meziříčských z Lomnice došlo k přestavbě středověké tvrze na renesanční zámecké sídlo. Roku 1623 koupil Jaroměřice za výhodnou cenu jako konfiskát sekretář císařské válečné rady Gerhard z Questenberka. Jeho vnuk Jan Adam Questenberk začal v roce 1700 s kompletní přestavbou zámku. Nechal se při ní ovlivnit zkušenostmi ze svých studijních cest po západní Evropě. Okouzlen barokní architekturou zřejmě pojal úmysl vybudovat ze svého stálého sídla v Jaroměřicích centrum barokního stylu života a kultury. Rod Questenberků smrtí hraběte Jana Adama v roce 1752 vymírá a panství přechází na spřízněné Kounice a koncem 19. století na hraběte Vrbnu. Za jejich vlastnictví nedošlo už na zámku k žádným vážnějším stavebním zásahům.
Otevírací doba
duben, říjen: 9 - 16 hodin (soboty a neděle)
květen, červen, září: 9 - 17 hodin
červenec, srpen: 9 - 18 hodin
Vstupné
Trasa A - plné 40 korun, snížené 20 korun, důchodci 30 Kč, Trasa B - plné 20 korun, snížené 10 korun, důchodci 15 korun

Jedním z prvních úkolů, které tady na něj čekaly, byla rekonstrukce rozlehlého parku. Kompletní obnovou prošly lipové aleje, zdevastované v roce 1991 vichřicí. "Jak se při kácení stromů nakonec ukázalo, byly všechny ve velice špatném stavu. V celé aleji jsme našli jen jeden zdravý strom," vysvětluje kastelán. Dnes park zdobí stromořadí 250 krásných mladých lipek.

Kromě parku, který je ozdobou zdejšího zámeckého areálu, je potřeba neustále pečovat i o zámecké střechy. Zrekonstruovat zámeckou střechu, to znamená nejen vyměnit tašky, kterých je tu mimochodem 220 tisíc, ale také opravit krovy, komíny, okapy a veškeré oplechování střech. Stejně nesnadným úkolem je i rekonstrukce fasády, která tady probíhá v současné době. Této rozsáhlé opravě předcházelo vybudování nové kanalizace na celém zámku, stavební úprava nádvoří a zabezpečení fasády proti vlhkosti. Zámek je velmi rozsáhlý a rekonstrukce fasády, která začala v roce 1999, bude pokračovat i v příštím roce.

Objekt, který má řada návštěvníků v paměti jako stavbu s červenobílou fasádou, se po rekonstrukci vrátí k původní barevné kombinaci, kterou byla podle stavebně-historických průzkumů žlutá a bílá.

S jaroměřickým zámkem se pojí dlouhá hudební tradice a v jejím duchu se nese i Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského, který zámek pořádá spolu s městem a agenturou Ars/Koncert. Už třetím rokem tak zámek i přilehlý park vítá umělce s mezinárodním věhlasem. Festivalová vystoupení probíhají po celý červen a každoročně přilákají na zámek okolo čtyř a půl tisíce hostů. "Postarat se o tak velký počet návštěvníků vyžaduje spolupráci všech zúčastněných," popisuje kastelán a dodává: "S organizačním zabezpečením nám pomáhá vlastně celé město."

I když měsíc probíhající festival znamená pro zaměstnance zámku a především pro jeho kastelána velké pracovní vytížení, rozhodně si nestěžuje. Festival totiž mimo jiné přispívá i ke zvýšení návštěvnosti, která tady ročně činí něco okolo čtyřiceti tisíc lidí. Pro přespolní návštěvníky představuje jaroměřický zámek prvořadou atrakci, místní sem však podle kastelána příliš často nezavítají. I proto mají zdejší školky a školy prohlídku zámku zdarma, kdykoli o ni projeví zájem. "Děláme to proto, aby si místní obyvatelé památku prohlédli alespoň zamlada, když už sem v dospělosti nepřijdou," vysvětluje.

K popularizaci zámku a také ke zvýšení tržeb slouží také nejrůznější firemní akce a prezentace, které se tu konají. Hosté mohou zároveň využít zdejší vinotéku a ubytovat se v místní ubytovně. Přilákat pozornost návštěvníků se na zámku snaží i Vánočními trhy na počátku prosince.

Jaroměřický kastelán bydlí i s rodinou na zámku, a tak je stále v práci. Práce jej ale baví i po dvanácti letech. Každý den přináší něco jiného. "Když je festival, tak jdu do práce třeba v osm ráno, a když ve čtyři v noci přijdu domů, tak zjistím, že jsem za celý den ani nepil, ani nejedl, ale jsem spokojený," popisuje.

K povinnostem kastelána patří starat se o opravy zámku, údržbu parku a organizačně zajišťovat zdejší akce a všechny ostatní práce, které jsou zrovna potřeba. Což znamená, že někdy taky sedí v pokladně a prodává vstupenky a jindy skládá lavičky po koncertě. "Většinou funguji jako zásobovač, který jezdí po okolí a shání všechno možné od nožů do sekačky až po toaletní papír," popisuje. Volná pracovní doba, která by se mohla zdát výhodou jeho místa, tak pro něj znamená, že se pracuje, dokud je práce. A té je tady tolik, že vlastně nemůže být nikdy hotová.

Jaroměřický kastelán Radim Petr

Autoři:




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Během dne, kdy vůbec nebylo pěkné počasí, začalo na chvíli zpoza mraků...
Za jedovatými pavouky na Moravu. Začíná seriál procházek v přímém přenosu

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme zavítali do krajiny Moravského Toskánska, vinařského kraje kolem Kyjova, který překvapuje přirozeným...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Kostelík na Byšičkách se nám v dáli ukáže již z oken motorového vlaku. To se...
Na tajemné Byšičky po stopách pochmurné balady o umrlcově nevěstě

Půvabné Podkrkonoší v sobě nese tajemný náboj. Tady se na odlehlých samotách dlouho udržela lidová forma komunikace s duchy zemřelých. A v tomto kraji též...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.