Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kastelán se stává konzervativním

  20:32aktualizováno  20:32
Pernštejn - Osm kilometrů jihovýchodně od Bystřice nad Pernštejnem, nedaleko městečka Nedvědice, se na řekou Svratkou majestátně tyčí hrad Pernštejn. Mohutná gotická stavba jednoho z nejznámějších a nejzachovalejších tuzemských hradů láká k návštěvě už zdaleka. Jeho nedobytné zdi odrážejí ducha více než sedmi staletí a přitahují jak amatérské zájemce o dějiny, tak i profesionální historiky. Zdejším kastelánem je Jakub Škrabal.

Za šestnáct let působení na hradě Pernštejn už kastelán Jakub Škrabal leccos prožil. Rozsáhlý a historicky cenný objekt je v podstatě neustále v rekonstrukci. Kastelán ovšem překvapivě za významný počin považuje fakt, že se po roce 1990 podařilo zastavit práce na statickém zabezpečení hradu. Podle něj tato činnost nebyla nezbytná. "Od té doby se to snad dělá trochu lépe," doufá. Dnes se statika hradu zabezpečuje po malých krocích, jejichž potřebnost se dlouhodobě kontroluje. "U takového objektu vlastně není určité statické narušení neobvyklé," říká kastelán. "V poslední době se věnujeme spíše opravám střech."

Hrad Pernštejn

První písemná zmínka se datuje k roku 1285. Založen byl patrně už v polovině 13. století šlechtickým rodem, který poté za svůj přídomek přijal název hradu. Dnešní tvář dostal za velké pozdně gotické přestavby, renesance v 16. století však neúprosně zahajuje ústup Pernštejna ze slávy. V době švédského obléhání Brna v roce 1645 osvědčil hrad svou nedobytnost a díky věrnosti svých majitelů císaři byl roku 1655 vyhlášen moravskou zemskou pevností.
Otevírací doba:
duben a říjen9 až 15 hodin (v sobotu a v neděli);
květen, červen, září 9 až 16 hodin;
červenec a srpen9 až 17 hodin
(polední přestávka od 12 do 13 hodin).
Vstupné:
Základní prohlídka:
plné 55 korun, snížené 30, děti do 6 let a tělesně postižení 5 korun. Červenec a srpen plné 65 a snížené 40 korun.
Výběrová prohlídka (19. století na gotickém hradě): plné 160, snížené 100 korun (maximálně 15 osob ve skupině).
Tyto opravy hradí ministerstvo kultury ze svého zvláštního fondu. "U střech platí, že se jejich poškozené části, jako například krovy, nevyměňují, ale zásadně opravují," popisuje kastelán. Práce na hradě ovšem nezmenšují zájem návštěvníků. A tak v hlavní sezoně vyrážejí na prohlídku základní trasy až padesátičlenné skupiny v patnáctiminutových intervalech.

Hlavní trasa je zaměřena na architektonický průřez objektem. Zájemcům o historii bydlení v 19. století či dějiny rodu posledních majitelů hradu Pernštejn, je od loňského roku určena také výběrová prohlídková trasa. Ta vede místnostmi, které na hradě nechali zařídit členové rodu Mitrovských a které zdobí dobový nábytek a osobní předměty majitelů hradu. Procházka malými pokoji však není určena k masovým návštěvám. "Je to víc o životě, není to jen vybělená kostra starého hradu," říká Škrabal.

Odborníkům a zájemcům o stavebně historický vývoj hradu by měla v budoucnu být určena ještě jedna výběrová prohlídková trasa. Ta bude zaměřena na stavební dějiny hradu a návštěvníka zavede i do takových míst, jako jsou sklepení či hradní půdy. Už dnes je přístupných téměř osmdesát procent plochy hlavního paláce a návštěvníci se dostanou i do míst, která dříve zabíral depozitář. V příštím roce tady navíc chtějí dokončit přestavbu místností ve starém paláci, aby bylo možné každou z nich v případě zájmu ukázat hostům.

Kolik z pětasedmdesáti tisíc návštěvníků, kteří ročně na Pernštejn zamíří, se skutečně zajímá o historii a kolik z nich tím jen vyplňuje čas, kdy například o dovolené prší, se dá odhadnout jen stěží. Jisté je, že při tak velkém zájmu o prohlídky si i starý hrad potřebuje občas vydechnout. "Nejsem přítel takových akcí, jako jsou prohlídky v zimě nebo noční návštěvy hradu," říká proto kastelán.

Pořádat kulturní akce kvůli tomu, aby zvýšili počet turistů, na hradě nemusejí. Akce jsou spíše vstřícným krokem k návštěvníkům památky a k obci, v jejímž katastru hrad leží. Letos v době červencových svátků se Pernštejn poprvé zapojil do akce Slavnosti pernštejnského panství. Nádvoří při ní ožilo dobovým programem a hudbou. Další akcí, která do zdí starobylého hradu poprvé pronikla v loňském roce, je výstava Květiny na Pernštejně. Letos se výstava podzimních květin a plodů uskuteční na konci září a podle slov kastelána při ní podzim přímo vtrhne do hradních chodeb. Akce bude zároveň symbolickou tečkou za letošní návštěvní sezonou. V říjnu bude hrad uzavřen, protože bude nutné dokončit opravy střech.

I když to tak při běžném pohledu do okolí hradu zrovna nevypadá, kdysi jej obklopoval krásný pěstěný park, rozkládající se na jihozápadním svahu hradního kopce. Návštěvník si zde dokonce mohl vybrat, zda dá přednost francouzské zahradě nebo anglickému či romantickému parku. Ten je dnes v rozkladu a hrozí mu zánik. Proto se v letošním roce začalo s drobnými úpravami a především s projektem na záchranu této vzácné přírodní památky. "Doufáme, že v příštím roce se nám podaří sehnat peníze na opravu některých staveb v parku," popisuje kastelán.

Za dobu působení Jakuba Škrabala na Pernštejně hrad prošel nejednou změnou. "Jsem ale dnes kritičtější k tomu, co se má na hradě udělat. A taky opatrnější v zásazích," říká a přiznává, že se stává stále konzervativnějším. "Bojím se tady některé věci měnit, aby tyto změny nebyly nevratné. Daleko víc se snažím respektovat potřeby hradu."

Kastelán Pernštejna Jakub Škrabal

Autor:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Pekelné doly
VIDEO: S motorkáři nejsou žerty. Pekelné doly zná každé malé dítě

Největší pískovcové podzemí v Evropě v údolí Svitavky mezi obcemi Velenice a Svitava milují nejen motorkáři, ale také děti a běžní turisté. Jeskyně jsou totiž...  celý článek

Hřbitov sovětských zajatců
Na moravském konci světa. Putování kolem nejvyššího kopce Malé Hané

Na tomto výletě davy určitě nepotkáte. Budete se totiž pohybovat po jednom z našich vnitrozemských „konců světa“, kde nevedou žádné hlavní silnice ani...  celý článek

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.