Kastelán, který si pronajal hrad

Boskovice - Nad starobylým městečkem Boskovice na rozhraní Drahanské vrchoviny a Malé Hané se tyčí půvabná zřícenina hradu ze třináctého století. Ve výšce 460 metrů nad mořem tu na zvědavého poutníka čekají romanticky vyhlížející pozůstatky kdysi mohutné gotické stavby. O její zachování a zvelebení pro časy příští pečuje už třináct let kastelán Jiří Mazal. Tento svérázný muž má mezi ostatními správci památek poněkud výjimečné postavení, "svůj hrad" si totiž od současných majitelů pronajal.

BOSKOVICKÝ HRAD
Historie hradu začíná v polovině 13. století. V současné době je v majetku rodiny Mensdorff-Pouilly. Z původně mohutné stavby se dochovalo torzo hradního paláce. Technickou zajímavost představuje 26 metrů hluboká studna poháněná dřevěným šlapacím kolem.

OTEVÍRACÍ DOBA
duben a říjen:
10 až 16 hodin (pouze soboty, neděle a svátky)
květen a září: 10 až 17 hodin (kromě pondělí)
červen až srpen: 9 až 18 hodin (denně)
Poslední prohlídka začíná 30 minut před koncem pracovní doby.
Vstupné: plné 25 Kč, snížené 15 Kč (děti od 6 let, studenti, důchodci)


 

 

 

 

 

 

 

 

 

Původně školník v boskovické základní škole se v roce 1988 přihlásil na inzerát Okresního muzea v Blansku, které mělo boskovický hrad v péči a hledalo pro něj správce. "Hlásil jsem se na místo správce Boskovic, ale ono se pak ukázalo, že jde spíš o údržbáře, a to všech objektů muzea včetně zámku v Blansku a expozic v Olomoučanech a Senetářově," vzpomíná.

Po roce 1989 požádalo město Boskovice o navrácení místního pracoviště Vlastivědného muzea, pod které spadal i hrad, a stalo se jeho provozovatelem. Ihned poté se na hradě s brigádnickou výpomocí začalo s opravami, které navázaly na rekonstrukci z osmdesátých let. Výraznějších oprav se tak objekt dočkal, až když o jeho navrácení požádal původní majitel, rodina Mensdorff-Pouilly, která investovala do oprav jeho vstupní části.

Vznikly tak kanceláře správy hradu, hradní bufet a správcovský byt. Do té doby totiž bydlel boskovický kastelán v jedné místnosti přímo v expozici. K vymoženostem takovéhoto bydlení samozřejmě nepatřil ani splachovací záchod ani sprcha. "Venku byl bojler a tam jsme se nad kanálem sprchovali. Když začalo mrznout, tak jsme jej vypustili a za hygienou se chodilo do lázní a nebo k přátelům," vypráví Mazal. "Bylo to zajímavé, jednou jsem se tam sprchoval ještě v listopadu a okolo už poletoval sníh."

OPRAVY POKRAČUJÍ

Na hradě byla v další etapě rekonstrukce vybudována místnost pro průvodce a rozšířena vstupní expozice. Opravy však stále pokračují. Změnila se také pozice Jiřího Mazala, který se stal soukromým nájemcem boskovické zříceniny. Žádost o pronájem hradu měl podanou už v době, kdy rodina Mensdorff-Pouilly požádala o restituci. Před třemi lety s původními majiteli uzavřel smlouvu o dlouhodobém pronájmu. "Myslím, že to funguje k oboustranné spokojenosti. Vycházíme si vzájemně vstříc. Polovinu nájemného, které platím, majitelé hradu, zase investují zpět do oprav."

Pečovat v době klesajících státních dotací o památkový objekt není jednoduché. I boskovický kastelán přiznává, že jen ze vstupného by to nešlo. Proto vznikl program kulturních a společenských akcí, který hradu přináší peníze. Jeho původním jádrem byl dobový jarmark, který se ještě v době, kdy objekt spravovalo muzeum, konával na palouku v předhradí. Dnes se tato akce - nabízející ukázky dobových řemesel a zábavy - koná přímo v prostorách hradu a trvá dva dny. Postupně přibyly také další atrakce.

SPECIÁLNÍ PROHLÍDKY

Ke specialitám boskovického hradu patří vánoční prohlídka. Koná se 26. prosince večer. Obzvláště oblíbená je rovněž silvestrovská prohlídka. Velmi živo je na takzvaných Hradních radovánkách druhý a třetí týden v červnu. Jen za deset pracovních dnů, kdy se Hradní radovánky konají, objektem projde okolo 2 500 návštěvníků. V rámci tradičního Festivalu Boskovice s podtitulem pro zachování a obnovu židovské čtvrti se na hradě konají divadelní představení a své místo tady letos už druhým rokem našly i keltské slavnosti Lugnasad.

Na otázku, jak obyčejný den soukromého nájemce hradu vypadá, Jiří Mazal odpovídá: "Ráno otevřu oči a jsem v práci. Na druhou stranu zase můžu na pracovišti spát, což si může dovolit málokdo." Přes zimu si sice ještě shání různé sezOnní brigády, ale jakmile to počasí dovolí, začíná s úpravami hradu. Po zimě je potřeba udělat řadu úprav, opravit spadané zdi, uklidit hrad a připravit jej na začátek návštěvní sezOny, která se tu řídí spíš aktuálním počasím než kalendářem.
Loni už měl hrad otevřeno v březnu. V květnu se dokončují úpravy a v červnu už na hradě kromě prohlídek začínají kulturní programy.

"Za hezkého počasí máme někdy otevřeno až do půl osmé. Jsme soukromníci, a tak nemusíme striktně dodržovat otevírací dobu." Boskovický kastelán se navíc stará i o zásobování stánku s občerstvením, který na hradě sám provozuje. Kromě toho jej podle vlastních slov baví práce se dřevem.

POMÁHAJÍ NADŠENCI

O hradní zříceninu je třeba stále pečovat, a tak se v Boskovicích buduje a opravuje, a to  především svépomocí.  "Pokud neobdržíme příspěvek od státu, nemáme peníze na to, abychom si najímali firmy na stavební práce," vysvětluje kastelán. Řada oprav na hradě tak stojí na dobrovolné pomoci několika nadšenců, kteří sem jezdí pomáhat za ubytování a za stravu. Patří k nim i brněnská organizace Brontosaurus, s níž kastelán navázal spolupráci už před sedmi lety a také skupina  studentů z Ostravy.

"Brigádníci pomáhají s úklidem hradu, čistí nádvoří a někteří pod mým dozorem dělají i odbornější práce," popisuje boskovický nájemce. "Všechny odbornější práce, i když si je děláme sami, jsou konzultovány s Památkovým ústavem."

Pro Jiřího Mazala, který valnou většinu dne tráví oblečený do montérek, je práce koníčkem. Nejvíc na ní oceňuje to, že se může sám rozhodnout, co a jakým způsobem udělá. "Člověka to baví, že mu do toho nikdo nekecá. To je na tom to nejúžasnější," pochvaluje si.

Kastelán boskovického zámku Jiří Mazal