Kašmír se snaží přivábit turisty

  • 7
Sporné území Kašmíru na indicko-pákistánských hranicích není zrovna velkým tahákem letošní turistické sezony. Do místa, kde v poslední době opět zuří separatistické boje, se nehrnou ani ti největší dobrodruzi. Kašmírské turistické úřady však chtějí vzkřísit pověst území, které platilo za ráj horolezectví, raftingu a lyžování.

V krásném, avšak problematickém himálajském regionu Kašmíru se střetávají zájmy Afghánistánu, Číny, Indie a Pákistánu. Oblast je turistickým rájem v zajetí separatistických bouří a strachu z jaderné války mezi Indií a Pákistánem.

Turistické centrály v Kašmíru však poukazují na světlé stránky oblasti. "Máme toho tolik, co můžeme nabídnout. Kašmír je jako stvořený pro turistiku," říká Muhammad Ašráf, vedoucí představitel pro turismus v indickém Džammú a Kašmíru.

"Jsou tu ohromné možnosti horolezectví, sjíždění řek na raftech, lyžování na vysokých kašmírských horách. Dále se tu dá chodit na pěší túry mezi opicemi, medvědy, vysokou zvěří a sněžnými leopardy. Pro ty, kteří mají rádi klidnější dovolenou, je tu 1500 dřevěných hausbótů na klidné hladině jezera Dál," dodává Ašráf.

Tato lákadla přitahovala do "Švýcarska východu" ročně 720 tisíc návštěvníků, avšak dnes má Ašráf co dělat, aby někoho přesvědčil.

Úřady varují: Oblasti se vyhněte!
Napětí způsobené 13 let trvajícím odbojem militantních muslimských skupin proti indické nadvládě, při němž přišly o život tisíce lidí, změnilo Kašmír v jednu z nejmilitarizovanějších oblastí.  Mnoho západních vlád varuje své obyvatele před návštěvou Kašmíru kvůli únosům turistů v roce 1992.

"Stupňuje se násilí... Pokračují vážné vojenské střety," varuje britské ministerstvo zahraničí. "I když není násilí namířeno na turisty, incidenty se odehrávají i na veřejných místech...Je tu riziko únosu."

Jedním z hlavních důvodů, proč se turisté Kašmíru vyhýbají, je postoj pojišťoven. Ty totiž odmítají pojistit návštěvníky, kteří mají do Kašmíru namířeno.

Napětí se ihned projeví na turistice
Před několika málo lety se Ašráfova kampaň vyplatila. Po neúspěšném roce 1991, kdy přijelo jen 6000 návštěvníků a povstání začínalo, se jejich počet znovu zvedl v roce 1999 na 200 tisíc a směřoval k půl milionu.

V roce 1999 však přišel obrat. Střetnutí Indie a Pákistánu v kašmírském regionu Kardžil postavilo tyto dvě země na pokraj jejich třetí války a zastavilo proces obnovy turistiky.

Loňský rok už byl pro Kašmír slibnější. Situace se zklidnila a počet turistů znovu stoupl téměř na 73 tisíc. Jenže pak přišel prosincový teroristický útok na budovu indického parlamentu, ze kterého Indie obvinila kašmírské separatisty.  Letos zatím navštívilo Džammú a Kašmír sotva 9000 lidí.

V některých oblastech násilí ubývá a tak místní častěji vyjíždějí ven. O víkendech míří do Gulmargu, horského letoviska 50 kilometrů západně od Šrínagaru, kde se nechají vyvézt lanovkou na malé ledovce, které se na svahu drží i v létě. Jiní projíždějí na ponících údolími, která se v zimě mění v lyžařské dráhy.

"Vůbec se nebojíme. Děti to tu milují," říká Muhammad Chátana, který už 40 let pronajímá poníky v Gulmargu.  "Bezpečnost se velmi zvýšila. Je tu víceméně klid. Nehrozí žádné nebezpečí."
 

POLITICKÁ SITUACE V OBLASTI

Indie má kontrolu nad polovinou Kašmíru, tedy nad oblastí zhruba o rozloze Velké Británie. Pákistán spravuje třetinu a Čína zbytek. Ve státě Džammú a Kašmír je asi 450 tisíc indických vojáků a hlavní město Šrínagar je bezpečně opevněno. Šrínagarské letiště slouží zároveň jako vojenská základna a často je tu slyšet hřmění vojenských letadel, která vzlétají, aby střežila hranice.
,