Tanečnice

Tanečnice - Festival Caribana - Toronto, Kanada. | foto: Anthony A. Hubschmann

Karibská hudba oslavuje konec otroctví

Don´t worry, be happy. Tak takhle chytře uměl lidem poradit Bobby McFerrin. A také pořadatelé letošní torontské Caribany, kteří staré písničkové "odhoď starosti, buď štastný" zvolili za ústřední heslo festivalu věnovaného hudbě Karibiku.

Caribana Festival má původ na Trinidadu a probíhá současně s výročními oslavami skončení otroctví v karibské oblasti. V Torontě se letos zásluhou dobrovolných pracovníků koordinovaných Karibským kulturním výborem konala už po třiatřicáté: na hudební rej barevných kostýmů a těl tentokrát dorazilo přes milion účastníků či diváků.

Ti mohli veselou hudbu poslouchat během uplynulých čtrnácti dnů v nejrůznějších částech Toronta. Většinu z nich ovšem přilákal až obří sobotní průvod, který je už třadičně vyvrcholením Caribany.

Průvodu se zúčastnilo třiačtyřicet skupin, které mezi sebou soutěžily o to, kdo má nejlepší kostýmy a kdo nejlépe uspořádal nákladní vozy, které jsou součástí procesí. Na nich vysedávají kapely, které většinou ostošest tlučou do Calypso bubnů (Steel Pan Drums). Skupina, která nemá vlastní kapelu, převáží na náklaďácích gigantické reproduktory, z nichž se valí ohlušující hudba. Disjockey míchá reagge, hip hop či soca music, sem tam připojí komentář, sem tam do písničky naživot zazpívá.

Automobily doprovází spousta tanečníků oblečených do nejrůznějších barevných a velmi sey kostýmů. Ty ukazují hodně z "předností" jejich nositelů či nositelek...

Za nimi pak jde jeden či více lidí v konstrukcích, které mají představovat určité vybrané téma, jenž je pro každý rok jiné. Protože jsou tyto konstrukce velmi těžké, obvykle jsou opatřeny kolečky. Tanečníci se tak mohou pohybovat ladnými kroky, které ovšem připomínají chůzi pávů. V rytmu hudby se otáčejí do všech stran, aby diváci, kteří lemují i v desetistupu trasu průvodu, mohli vychutnávat nádheru kostýmu ze všech úhlů.

Letos měl průvod vyhražen tři proudy silnice vedoucí z města, diváci za železnou ohradou tři proudy vedoucí do města. Po trávnících okolo byly už od rána rozmístěné stany s nejrůznějším občerstvením a se suvenýry. A do toho jsou všude k vidění malé vlaječky různých ostrovů. Jejich barvy: především červená, zelená a žlutá - jsou začleněny do transparentů či kostýmů tanečníků. A často i oblečení diváků, kteří se pro tuto příležitost často  navléknou do něčeho divočejšího, než by troufli jindy, a kteří se po chvíli sledování průvodu sami nechávají strhnout k rytmickému tanci.

Kromě vlaječek je také vidět transparenty různých organizacích, které finančně podporují celou parádu. Například společnost Wester Union se svým heslem a logem "Nejrychlejší způsob, jak poslat peníze na ostrovy" rozdala na sto tisíc různých vlaječek, poutáků a píšťalek. Píšťalky vůbec jsou nedílnou součástí průvodu. Pohvizduje se na ně pro to, aby se zdůrazila rytmika karibskké hudby.

Ačkoliv je průvod vrcholem festivalu, sobotou Caribana nekončí. V neděli a ještě pondělí, kdy se nejde do práce, pokračuje na Torontských ostrovech obřím piknikem. Během něho se karibským jídlem, hudbou a tancem připomínají zvyky ostrovů.