Kansajské letiště - monumentální dílo nebo inženýrský omyl?

Je letiště na umělém ostrově poblíž japonské Ósaky extravagantním inženýrským omylem nebo monumentálním dílem nového tisíciletí? Spory nad prvním plovoucím letištěm světa se vedou ještě sedm let poté, co bylo dáno do provozu. Celý svět totiž rozrušilo, že se celá jeho plocha začala potápět, píše agentura Reuters. Jeho majitelé stále letiště hájí jako inženýrský zázrak, který sice podléhá zemské přitažlivosti, ale na přijatelné úrovni. Jeho kritikové hovoří o prohýřených miliardách dolarů z kapes daňových poplatníků.

Podle profesora půdního inženýrství Naotošiho Takady z Ósacké univerzity se samozřejmě letiště nepotopí celé. K jeho zpevnění bude prostě nutné provést více oprav, které ovšem nebudou levné. Umělý ostrov pod Kansajským mezinárodním letištěm, které zahrnuje dráhu, letištní terminál, železniční stanici, obchodní
centrum a 11podlažní hotel, se potopil od zahájení výstavby objektů v roce 1987 o 11,5 metru.

Úřední zdroje uvádějí, že se s poklesem ostrova vzdáleného pět kilometrů od ósackého pobřeží počítalo. Podle nich se má propadnout ještě o 80 centimetrů, než se konečně stabilizuje. Usazování prý nevzbuzuje bezpečnostní obavy. Mluvčí provozovatele letiště k tomu dodává, že byla přijata opatření s cílem vypořádat se se zemskou přitažlivostí.

Kritikové ale tvrdí, že navzdory hydraulickým pilířům, které umožňují udržovat plochu neustále ve vodorovné poloze, mnohem stabilnější podpěry na plovoucích letištích v Hongkongu a Soulu ukazují, jakých chyb se dopustili stavitelé ósackého letiště. Navíc, plánovaná výstavba nové dráhy by udržela rozpočet letiště ve ztrátě do roku 2017. V březnu 2000 dosahovaly ztráty 1,28 miliardy dolarů.

Letištní budova s téměř svislou střechou připomínající křídlo a okny vytvářejícími stěnu od podlahy až ke stropu byla původně považována za vstupní bránu pro mezinárodní spoje mezi Asií a USA a Evropou do jihozápadního Japonska, jako náhrada věčně přeplněného tokijského letiště Narita.

Od zprovoznění ósackého letiště se za opravy a za výstavbu valu proti mořským vlnám, hrozícím zaplavit základy, utratilo 2,21 miliardy dolarů. Tři čtvrtiny výdajů zaplatil provozovatel a soukromé firmy. Čtvrtinu daňoví poplatníci. Profesor Tamocu Macui z Ósacké univerzity se domnívá, že letiště je ze stavebního hlediska úspěch, protože umělý ostrov se usazuje tak, jak se předpokládalo. "Ale když bylo použito peněz daňových poplatníků ke stavbě a opravám, nevím jak se jiní učenci z ostatních oborů na to dívají," dodal.

Pochyby se netýkají jen této stavby. Úvahy o výstavbě další dráhy v ještě hlubších vodách jsou tu i navzdory tomu, že současné letiště není plně využité. Postavit letiště v hustě obydleném Japonsku není snadný úkol, obzvlášť když jde o takový jako Kansai, které slouží nepřetržitě 24 hodin denně. Majitelé pozemků se bouřili proti rozšiřování tokijského letiště v roce 1971, zatímco noční lety z amerických vojenských základen kalily vztahy mezi Tokiem a Washingtonem. Výsledkem byla výstavba letiště uprostřed moře, což se počátkem 80. let, kdy se plán výstavby schválil, považovalo za ideální řešení.

Kansajské letiště postavené na mořském dnu v hloubce 17 až 18 metrů pod mořskou hladinou obdrželo při svém otevření nejlepší známky, včetně označení "Dílo tisíciletí" od Americké společnosti civilních inženýrů, čímž se ihned stalo modelem pro ostatní města potýkající se s nedostatkem prostoru. Počáteční potlesk utlumila až nová letiště u Soulu a u Hongkongu, která projevila větší stabilitu, co do usazování v důsledku zemské přitažlivosti. Hongkongské letiště je položeno na
žulovém podkladu s pískem v mnohem mělčích vodách. Jeho pokles od zprovoznění v roce 1998 byl minimální - dva milimetry ročně. A jeho trvalá stabilizace byla naplánovaná na pár let.

Podobný je i případ soulského letiště otevřeného v březnu ve vodách hlubokých pouhé tři metry. Usazování s poklesem o 2,5 metru by nemělo trvat déle než 20 let.
Plánování dalšího letiště u Ósaky vyvolalo otázky, kde se budou shánět cestující až bude po mistrovství světa v kopané v roce 2002 a po letních olympijských hrách v roce 2008.

Profesor Takada se netají obavami, že výstavba umělého ostrova v ještě větší hloubce může skončit jeho úplným potopením. Kansajské letiště odbavilo v roce 2000 123.000 letů s 20,5 miliónu cestujících. O rok dříve to bylo 118.000 letů a 19,9
miliónu lidí. Jeho kapacita je ale 160.000 spojů. Zatímco řada asijských leteckých společností zvýšila počet letů do Kansajského letiště, jiní dopravci jej naopak snižují, a to kvůli ztrátovosti. Křesla v první třídě či business-class, která jsou nejrentabilnější, nejsou do cíle Ósaka prakticky obsazována. Mnozí se domnívají, že postavení druhé dráhy je zbytečné vzhledem k tomu, že mistrovství a olympiáda, způsobující příliv turistů, jsou jen přechodné jevy.