Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kanadské otazniky nad zasahem cinske ambasady ...

  4:58aktualizováno  4:58
- Predni torontske deniky stale rozebiraji letecky zasah cinske ambasady v Belehrade jednotkami NATO, ke kteremu nedavno doslo. Oficialni verze, ze k tomu doslo nestastnou nahodou, at uz byla pricinou stara mapa, vytistena pred postavenim budovy ambasady, ci jine duvody, by s ohledem na fakt, ze z priblizne 9000 svrzenych bomb a vyslanych strel od zacatku akce NATO v Jugoslavii, minulo cil nebo se "zatoulalo" jen 12, by byla velmi verohodna, kdyby kolem teto udalosti nebylo nekolik vyznamnych nahod a zajimavych okolnosti.
     Objevily se spekulace, ze k zasahu cinske ambasady v Belehrade doslo zamerne po dohode cinskych a americkych autorit a ze cela akce byla pripravena tajnou sluzbou. Zatimco toto fantasticke scenarium je tezko stravitelne i pro ty, kteri jsou ochotni pripustit, ze podobne politicke cachry a manipulace za ucelem odlakani pozornosti od jine veci se v minulosti dely, blizsi zamysleni nad ucelovosti a pragmatickymi dusledky cele veci naznacuje, ze ani tato - byt velmi dobrodruzna terorie - neni zcela nesmyslna.
 
      Podle odhadu je v Belehrade priblizne 200 000 budov, coz znamena, ze pri nestastne nahode je pravdepodobnost zasahu cinske ambasady v pomeru  200 000:l. Dalsi zajimavosti je jiste fakt, ze pri zasahu ambasady silne spratelene zeme, ktera ma vice nez miliardu obyvatel, neprisel o zivot ani jeden clen jiste velmi pocetneho personalu. Byli pouze usmrceni tri novinari. Zakonite se vnucuje myslenka, zda nebyly ucineny preventivni kroky, coz by v takovem pripade napovidalo, ze zasah byl ocekavan.
     Velmi zajimava byla reakce cinskych predstavitelu. Zatimco verbalne tuto vec velmi ostre odsoudili a opakovali sva puvodni stanoviska
o nezakonnem napadeni svrchovaneho statu agresivnimi vojsky NATO, jedine slovo nepadlo o preruseni rozkvetajicich obchodnich styku s USA ,
Kanadou a dalsimi zainteresovanymi zapadnimi  staty, a zadna zminka nepadla ani o stazeni tisicu studentu vyslanych Cinou studovat do americkych,   kanadskych a dalsich zapadnich univerzit.  
     Pragmaticka ucelovost teto teorie je jeste napadnejsi. Spontanni protesty a demonstrace pred americkou ambasadou, silne podporovane cinskymi urady, svou zivelnosti pripominaji demokraticke hnuti, ke kteremu doslo pred deseti lety. Symbolem
hnuti, ktere bylo krvave zmasakrovano a pri nemz bylo postrileno nekolik tisic studentu, byla napodobenina sochy Svobody, a hlavni cilem hnuti byl americky typ demokracie.
     Pri dnesnich demonstacich je prezident Clinton portretovan jako Hitler, proradne a padousske USA jsou razem symbolem dabla, pricemz nenavist protestujicich vuci vsemu americkemu a zapadnimu hranici s davovym silenstvim. Nic vhodnejsiho si cinske vedeni nemohlo prat, ani predstavit. Kdyby totiz nedoslo k zasahu cinske ambasady v Belehrade, dalo se predpokladat, ze by k 10. vyroci masakru na namesti Svatych a krvavemu potlaceni
demokratickeho hnuti doslo ke vzpominkovym demonstracim zcela opacneho razu,  ktere by temer jiste muselo byt opet nasilne potlaceno. Zrejme by take doslo k cetnym ztratam na zivotech, a to se zadne diktature do kramu nehodi.
     Americke vedeni v roce 1989 sice masakr na namesti Svatych ostre odsoudilo, ale jednalo velmi opatrne, aby nebyly naruseny jiz tehdy velmi dobre obchodni styky. Zadne obilni embargo ani blokady se nekonaly. Zcela evidentni dvoji metr: inu byznys je byznys.    
     Ani na dnesni situaci americka strana neprodela. Alespon na cas to do USA omezi cinskou emigraci,
ktera je jiz beztoho velmi silna a ne prilis vitana, pricemz masivni obchodni styky zustavaji zcela netknuty.
     Je mozne, ze se casem prokaze, ze k zasahu cinske ambasady v Belehrade doslo skutecne nestastnou nahodou. Je vsak stejne mozne, ze tato udalost zustane navzdy predmetem dohadu a spekulaci, podobne jako teorie (nepotvrzena), ze americky prezident F. D. Roosevelt nechal zamerne vybombardovat v roce 1941 namorni zakladnu Pearl Harbour, aby zvratil v te dobe silne izolacionisticke americke verejne mineni v podpore vstupu USA do II. svetove valky, kdyz uz bylo jasne, ze se ani s Japonskem a ani s Nemeckem neda nadale obchodne profitovat, a teorie o spiknuti pri atentatu na prezidenta Kennedyho v roce 1963 v Dallasu...
 
Z Toronta sve ctenare srdecne zdravi Petr a Vera Kohoutovi.    
Autor:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.