Axworthy dale upozornil, ze pokracujici teroristicka kampan proti civilnimu obyvatelstvu a vypalovani domu jsou dukazem toho, ze Milosevic bojuje brutalni valku proti vlastnimu obyvatelstvu a soucasne varoval jugoslavskeho prezidenta, ze Kanada vyjadri plnou podporu Mezinarodnimu trestnimu tribunalu v jeho usili privest valecne zlocince pred soud (hlavnim zalobcem tohoto tribunalu je kanadska soudkyne Louise Arbor).
Kanada je jedna z mala zemi NATO, ktere maji moznost davat Jugoslavii prime diplomaticke vzkazy. Jak znamo, Jugoslavie odvolala sve velvyslance z USA, Britanie, Francie a Nemecka.
S pokracovanim leteckych utoku v Jugoslavii se stupnuji demonstrace pred americkym konzulatem v Torontu. Demonstranty nejsou uz jen Srbove, ale take oni velmi znami pseudobojovnici za mir, kteri se v podobnych situacich vzdy vyroji ve velkem mnozstvi a temer vzdy proti americke politice. Ve vcerejsi "vajickove" demonstraci doslo opet k ostrym srazkam mezi demonstranty a policii, pricemz bylo lehce zraneno nekolik policistu. Prekvapujicim faktem je oznameni kanadske policie, ze z 15 zatcenych demonstrantu nebyl ani jeden Srb. Znovu tedy zacina pusobit ten znamy a snadno vyprovokovatelny antiamericky sentiment.
Podle ruznych televiznich diskuzi a polemik na strankach torontskych deniku je zrejme, ze cast verejnosti nechape zasah statu NATO jako nutnost a jedinou moznost vedouci k zastaveni vyvrazdovani kosovskeho obyvatelstva, ale jako akt americkeho vnucovani sve politiky nezavislemu statu. "Neni treba poukazovat na zlociny pachane Milosevicem, proklet budiz Yankee imperializmus," je hlavnim voditkem teto vrstvy lidi. Argumenty a prirovnani, ktere pouzivaji, jsou nekdy az humorne. Viceprezidentka Asociace srbskych zen v Kanade Radica Sasicova se na strankach torontskeho deniku SUN zeptala: "Akceptovali byste prichod jednotek NATO do Kanady na pomoc Quebeku ?" Zjevna narazka na problematickou situaci v teto kanadske frankofonni provincii. Pani Sasicova stravila v poslednich dnech mnoho casu na telefonu, pokouseje se zjistit,. zda jsou clenove jeji rodiny, zijici v Jugoslavii, v poradku. Jeji obavy a stres byly zrejme duvodem k tomu, ze se pokusila zminenou otazkou prirovnat neprirovnatelne. Za poslednich 20 let bylo v provincii
Quebek dvakrat vyhlaseno referendum, kdy v obou pripadech nadpolovicni vetsina Quebecanu hlasovala pro zachovani teto provincie v kanadske federaci. Kdyby mela zminena referenda opacne vysledky, provincie Quebek by se bez problemu osamostatnila. (Quebecka provincni vlada ma podle ustavy pravo vyhlasit referendum.)
Na obzoru neni videt sance, ze by prezident Milosevic povolil v provincii Kosovo, kde zije 90 procent Albancu, referendum za pouhou autonomii, kterou jim poskytla ustava z roku 1974 a kterou jim Milosevic v roce 1989 odebral, natoz za osamostatneni.
Kanada je jedna z mala zemi NATO, ktere maji moznost davat Jugoslavii prime diplomaticke vzkazy. Jak znamo, Jugoslavie odvolala sve velvyslance z USA, Britanie, Francie a Nemecka.
S pokracovanim leteckych utoku v Jugoslavii se stupnuji demonstrace pred americkym konzulatem v Torontu. Demonstranty nejsou uz jen Srbove, ale take oni velmi znami pseudobojovnici za mir, kteri se v podobnych situacich vzdy vyroji ve velkem mnozstvi a temer vzdy proti americke politice. Ve vcerejsi "vajickove" demonstraci doslo opet k ostrym srazkam mezi demonstranty a policii, pricemz bylo lehce zraneno nekolik policistu. Prekvapujicim faktem je oznameni kanadske policie, ze z 15 zatcenych demonstrantu nebyl ani jeden Srb. Znovu tedy zacina pusobit ten znamy a snadno vyprovokovatelny antiamericky sentiment.
Podle ruznych televiznich diskuzi a polemik na strankach torontskych deniku je zrejme, ze cast verejnosti nechape zasah statu NATO jako nutnost a jedinou moznost vedouci k zastaveni vyvrazdovani kosovskeho obyvatelstva, ale jako akt americkeho vnucovani sve politiky nezavislemu statu. "Neni treba poukazovat na zlociny pachane Milosevicem, proklet budiz Yankee imperializmus," je hlavnim voditkem teto vrstvy lidi. Argumenty a prirovnani, ktere pouzivaji, jsou nekdy az humorne. Viceprezidentka Asociace srbskych zen v Kanade Radica Sasicova se na strankach torontskeho deniku SUN zeptala: "Akceptovali byste prichod jednotek NATO do Kanady na pomoc Quebeku ?" Zjevna narazka na problematickou situaci v teto kanadske frankofonni provincii. Pani Sasicova stravila v poslednich dnech mnoho casu na telefonu, pokouseje se zjistit,. zda jsou clenove jeji rodiny, zijici v Jugoslavii, v poradku. Jeji obavy a stres byly zrejme duvodem k tomu, ze se pokusila zminenou otazkou prirovnat neprirovnatelne. Za poslednich 20 let bylo v provincii
Quebek dvakrat vyhlaseno referendum, kdy v obou pripadech nadpolovicni vetsina Quebecanu hlasovala pro zachovani teto provincie v kanadske federaci. Kdyby mela zminena referenda opacne vysledky, provincie Quebek by se bez problemu osamostatnila. (Quebecka provincni vlada ma podle ustavy pravo vyhlasit referendum.)
Na obzoru neni videt sance, ze by prezident Milosevic povolil v provincii Kosovo, kde zije 90 procent Albancu, referendum za pouhou autonomii, kterou jim poskytla ustava z roku 1974 a kterou jim Milosevic v roce 1989 odebral, natoz za osamostatneni.
