Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kanada - nemůžete stihnout všechno

  11:58aktualizováno  11:58
První věc, kterou by si měl každý před odjezdem do Kanady uvědomit, je, že se chystá do země zhruba tak 125krát větší, než je Česko. (Ostatně: naše republika by se měla bez větších potíží vejít na rozlohu některého z velkých kanadských jezer, třeba do Lake Superior). Logický vývod z těchto propočtů je jen jeden: nemá cenu snažit se vidět toho co nejvíce. Mnohem lepší je zaměřit se na určitou část a prohlédnout si ji zevrubně, necestovat chaoticky napříč provinciemi.

Většina turistů míří na východní pobřeží Kanady - do provincií Onatrio či Québec. Podle mě proto, že tu najdou tu  "kulturnější" část Kanady a přitom nemusí oželet ani výpady do divočiny. Obě provincie se totiž můžou pochlubit řadou nejrůznějších přírodních parků a rezervací.
Pokud chce člověk opravdu vidět něco nádherného, stačí, když se vydá z Toronta podél toku řeky Svatého Vavřince (St. Lawrence River). Dřív nebo později  dorazí k městu Kingston. Odtud - až po Brockville - leží oblast, která se nazývá Thousand Islands (Tisíc ostrovů). Řeka je tu hodně široká a plná menších či větších ostrovů - na některém stojí jenom strom, na jiném maják, na dalším třeba dva domky. Mezi tím vším se proplétají lodičky a výletní parníky. Na podzim, když odtud zmizí velké skupiny výletníků, se místo nich po řece prohánějí plaché lisky, kačeny a další vodní ptáci. Skoro to vypadá, že neplujou, ale chodí po suchu - v řece se totiž ze všech těch ostrůvků zrcadí stovky krvavě rudých a žlutých javorových listů.
Z Toronta se dá uspořádat ještě řada fantastických výletů: za tři hodiny jízdy podél Lake Ontario se člověk dostane k Niagarským vodopádům a nedalekého romantického města Niagara on the Lake.  Ještě blíž k Torontu, nedaleko Kitchener (před válkou se město jmenovalo Berlín) leží St. Jacobs.
St. Jacobs osídlila náboženská komunita Mennonites, o níž se jednou větou dá říct jen to, že odmítá většinu vymožeností moderní civilizace. Příslušníci takzvaného "Old Order" zamítají jakoukoliv techniku - všechno si dělají ručně. Po ulicích jezdí koňka, s kobylou zapřaženou k valníku se jezdí pro pokosené seno.Vítejte do devatenáctého století!
Pokud člověk zkousne delší přesuny autem (narozdíl od tuzemska se v Kanadě na nějakou tu desítku či stovku kilometrů moc nekouká) dostane se za den cesty po populární dálnici 401 z Toronta až do québeckého Montréalu. Po cestě rozhodně nesmí vynechat zastavení v Big Apple - motorestu podoby jablka, kde servírují ty nejúžasnější jablečné koláče.
Přijet do Montréalu přímo z Toronta je tak trochu šok. Je to asi stejné, jako byste se přesunuli během pár hodin z USA do Paříže. (Koneckonců - ne nadarmo se Torontu přezdívá kanadský New York!) Všechno je echt francouzské: změní se dokonce i značení na silnicích. Zatímco v Ontariu jsou semafory až za křižovatkou, v Québecu jsou podobně jako doma před ní.
Z živého Montréalu to není daleko do hlavního města celé Kanady, do Ottawy, která je o poznání klidnější. Stojí za to si na ní vyhradit alespoň dva dny a prohlédnout si Parlament, který střeží skotská garda, Muzeu civilizace, kde se snad opravdu nemůže  nikdo nudit, nebo Národní galerii, kde se zas Evropan zvyklý na staré mistry nudit opravdu může.
Tiumvirát velkých měst východního pobřeží uzavírá právě Toronto. Skrblit časem při prohlídce tohoto města by nikdo neměl: jinak naprosto nepochopí, o čem vlastně je. Nezjistí, že to je město, kde lze na ulicích slyšet až 169 nejrůznějších jazyků. Že je to tudíž město národnostních čtvrtí, město bleších trhů i nejdražších obchodů, slamů, muzeí i galerií. Ačkoliv praská ve švech, najdou se tu místa, kde se dá v klidu odpočívat. Samostatný výlet by si měl každý udělat z torontského přístavu (vybíhá z něj také údajně nejdelší ulice světa) na ostrovy, které leží o pár set metrů dál v Lake Ontario. Odtud je možné si Toronto (a vlastně celou Kanadu) prohlédnout jako na dlani.

 

Být v Kanadě a nevyfotit javorové listy.

V St. Jacobs se usídlili Mennonité.

Niagárské vodopodády.

Niagárské vodopády, pravděpodobně nejnavštěvovanější turistická atrakce.

Kanadské hlavní město Ottawa.

Kanadský parlament sídlí v Ottawě.

v ottawském muzeu je k vidění řada indiánských totemů či výrobků.

Autor:




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.