Oba stáli (a s nimi stovky dalších turistů) na jednom z nejvýznamnějších míst Kréty, na troskách monumentálního paláce Knóssos.
Faktem je, že návštěva Knóssu je téměř povinná pro každého turistu, který na Krétu zajede. Faktem ovšem také je, že tu celkem nic moc k vidění není a turista musí mít opravdu obrovskou představivost, aby si dokázal vybavit jak to tu všechno před 4000 lety vypadalo.
Sir Arthur Evans, který toto významné archeologické místo našel, tady nechal postavit dva betonové sloupy v dobovém stylu, aby si lidé udělali alespoň představu o tom, jak obrovský to byl palác.
Rozkládal se na 20.000 metrech čtverečních a v době svého největšího rozkvětu měl 1400 místností. V jeho obytných, kultovních a panovnických sálech, v kancelářích a dílnách žilo odhadem více než 10.000 lidí. Odkud se vzala 2000 let před naším letopočtem kultura, která na Krétě stavěla obří paláce, na to zatím nikdo přesně neodpověděl.
Po návštěvě knósského "kamenolomu" (otevřeno je denně od 8 do 19 hodin), by vaše kroky rozhodně měly vést do Archeologického muzea - a to i v případě, že rozhodně nejste muzejními fanoušky. Teprve tady si totiž z nalezených předmětů, fresek, zbraní, nádob a soch uděláte ten pravý obrázek o tom, jak vlastně tenkrát vyspělá mínójská kultura žila.
Sály Archeologického muzea se můžete toulat i dlouhé hodiny. Za prvé je tu opravdu co vidět a za druhé je tu plná klimatizace, kterou v horkém krétském slunci oceníte.
Navíc si po prohlídce ve zdejší kavárničce můžete dát skvělé řecké frappé a nad tím se o minojské civilizaci přemýšlí daleko lépe než na rozžhavených kamenech Knóssu.
