Zatímco všude jinde se snaží postavit mosty tak, aby vydržely co nejdéle, v Kambodži to mají jinak. Mezi městem Kampong Cham a ostrovem Koh Pen každý rok postaví víc než kilometr dlouhý bambusový most, aby jej za několik měsíců znovu zbourali.
Unikátní most tvoří v období sucha spojnici přes řeku Mekong, ale jakmile přijde období dešťů (od května do listopadu) je její proud příliš silný a most by strhl. Proto jej místní pokaždé rozeberou
Materiál se vždy uskladní a znovu se použije o několik měsíců později, kdy hladina řeky opět klesne. Během období dešťů pak přepravu cestujících mezi dvěma městy zajišťuje trajekt. V období sucha je řeka pro trajekt příliš mělká.
Most tvoří víc než padesát tisíc bambusových stébel. Bambus je natolik pružný a pevný, že po mostě mohou chodit nejen pěší, ale jezdit i motorky a auta. Nosnost bambusových rohoží, které tvoří povrch mostu, je údajně až čtyři tuny. Úctyhodná stavba se samozřejmě stala i obrovským lákadlem pro turisty, kterých sem každoročně míří tisíce.
Stavba mostu, na které se podílí tisícovka místních rodin, je dlouholetou tradicí, kterou přerušila pouze občanská válka v letech 1967 až 1975.
Umění konstrukce se dědí z generace na generaci. Za jeho přechod zaplatí místní sto rielů (to je zhruba padesát haléřů), zatímco cena pro turisty je čtyřicetkrát vyšší. Nicméně i tak samozřejmě jde o částku, která váš cestovní rozpočet rozhodně nezruinuje.
Ohrožení betonem
Teď se však turistická atrakce i odvěká součást místní kultury ocitla v ohrožení, protože o dva kilometry dál vyrostl nový betonový most. Podle cestovatelů, kteří Kambodžu v poslední době navštívili, bambusový most ještě letos stál, ale byl užší a otevřený pouze pro pěší.
Bambusový most přes Mekong spojuje kambodžské město Kampong Cham s ostrovem Pen.
Na druhou jde o jednu z nejpopulárnějších atrakcí této provincie a místní si to velmi dobře uvědomují. „Most je velmi důležitou atrakcí v Kampong Cham,“ uvedl současný provozovatel mostu Yung Oun. „Kvůli němu sem přichází místní i zahraniční turisté. Ztratit most by zároveň znamenalo ztratit i je.“
Zároveň panují obavy, že existence betonového mostu výrazně omezí provoz na bambusovém mostě a ten si tudíž na sebe nevydělá. Protože jeho postavení, opravy a údržba stojí ročně padesát až šedesát tisíc dolarů a je závislý na poplatcích vybíraných za jeho přechod. V současnosti vydělá most svému majiteli od dvě stě padesáti do pěti set dolarů denně. V období dešťů pak Yung Oun provozuje trajekt přes řeku.
Detail konstrukce bambusového mostu přes řeku Mekong v kambodžském Kampong Chamu.
Oproti tomu místní zdůrazňují, že pro ně přináší nový most spoustu výhod. „Cestování po novém mostě bude jednodušší, zejména v noci, a navíc za přechod přes řeku nebudeme muset platit,“ říká například dvaatřicetiletý Yong Sarim.
Navíc je stále těžší najít lidi, kteří bambusový most každý rok postaví, protože členové rodin, které se po generace na stavbě mostu podílely, si našli stálá zaměstnání v kancelářích, nebo se přestěhovali pryč. Vláda zatím o podporu unikátního bambusového mostu nejeví zájem a tak je možné, že letošní rok byl jeho poslední sezonou.
