Kambodža: pivo za dolar, restaurace v ložnici i krvavá minulost

aktualizováno 
Kambodža byla ještě před pár lety to zapovězená země a turisté se sem nehrnuli. Nejdřív ji zpustošili komunističtí Rudí Khmerové a pak v devadesátých letech občanská válka. Teď už je v Kambodže bezpečno.

Maximálním počtem cestujících v autech se zde opravdu neřídí | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Míříme do města Siem Reap, odkud vyrážejí tisícovky návštěvníků severní Kambodže do Angkoru – centra starodávné a mocné khmerské říše, kouzelného chrámového komplexu ukrytého mezi kořeny stromů v džungli.

Jeho nejznámější duchovní stavba Angkor Wat se dostala i na státní vlajku. A mimochodem na svůj věk nevypadá špatně, i když ji už před půltisíciletím opustili místní králové.

Fotogalerie

V rychle rostoucím městě Siem Reap se nám průvodcem stává pětatřicetiletý Ton, který si po vysoké škole založil na provádění turistů byznys. Místní tržiště bychom nejspíš našli sami, stejně jako všudypřítomné masážní salony, jež se cizincům nabízejí. Stačí se položit na lehátko a přímo na ulici vás namasírují drobné a zručné kambodžské dívky.

Hůře bychom už hledali restauraci (no, tedy spíše místnost velikosti větší garáže), kde nám kromě skvělého jídla natočí dokonce i pivo – jmenuje se Angkor. Mimochodem stejně se jmenuje i balená voda.

Na jídlo do ložnice

Steak z mořské dravé barakudy chutná skvěle a s hromadou zeleninové oblohy, vynikající zálivkou a česnekovým pečivem stojí jen tři dolary. Nad takovým jídlem člověk zalituje, že z Česka je to z ruky a nemůžeme sem v polední pauze skočit na oběd.

Tip na dovolenou

Kambodža je skvostem jihovýchodní Asie. Vyberte si z aktuální nabídky zájezdů na Dovolena.iDNES.cz a poznejte ji i Vy.

Pivo Angkor je trošku sladší, než jsme zvyklí z našich pivnic. Ale vzhledem k tomu, že jsme na druhém konci zeměkoule a teplota přes den neklesá pod třicet stupňů, chutná skvěle. Je výborně vychlazené, občas ho dostaneme na stůl i s pěnou. No nekupte to za jeden dolar!

Už vstup do restaurace nás přesvědčuje, že Kambodža je úplně jiný svět. A potvrzuje to i toaleta pro hosty s pověšenými župany a kartáčky na zuby. Asi slouží také jako rodinná koupelna. Nakonec se od Tona dozvídáme, že restaurace se plynule mění v ložnici majitele.

Čemu se tady nevyhnete, je nedávná krvavá historie Kambodže. Průvodce Ton se k ní dostane nad talířem s barakudou. "Kambodža byla vždy zemí, na kterou útočili nepřátelé ze všech stran. Před pěti staletími to byli Thajci, v devatenáctém století Francouzi, pak Vietnamci a Američané."

Nezapomene však dodat, že nejvíc v poslední době škodili Kambodžané sami sobě. Krutá vláda komunistického diktátora Pol Pota vyvraždila v sedmdesátých letech tři miliony vlastních obyvatel. Jediné, o čem nechce mluvit, je období občanské války, která na Pol Potův režim navázala. Důvod mlčení je prostý, byl v té době sám vojákem. Víc se od něj však nedozvíte. Dokonce ani to, na které straně bojoval.

Fotografie obětí mučení ve věznici Tuol Sleng v centru Phnom Penhu

Fotografie obětí mučení ve věznici Tuol Sleng v centru Phnompenhu

Prohlubně po masových hrobech v Choeung Ek, známém jako Killing fields.

Prohlubně po masových hrobech v Choeung Ek, známém jako Killing fields.

"Děly se hrozné věci. Na obou stranách," to je jediné, co na téma občanské války, která v Kambodži skončila v roce 1998, nakonec Ton řekne. Teď ale prý podle něj konečně získali svobodu, i když většina lidí žije v chudobě. Je to však jiná chudoba, než jak si ji představujeme my. Lidem tu stačí k obživě málo. Vyžijí z toho, co si dokážou vypěstovat nebo ulovit. Jsou neuvěřitelně skromní.

Naučil je to polpotovský režim. V době, kdy i rýže byla na příděl, dokázali Kambodžané sníst vše, co leze, létá, běhá. Tedy v podstatě vše z živočišné říše včetně hadů, pavouků, brouků, ptáků. Dodnes jsou místa, kde můžete ochutnat smažené tarantule. A nejde jen o atrakci pro turisty, místní považují pražené pavouky za delikatesu.

Bývalá střední škola Tuol Sleng, v letech 1975-1979 ji Rudí Khmérové přeměnili

Bývalá střední škola Tuol Sleng, v letech 1975-1979 ji Rudí Khmérové přeměnili na vězení známé jako S-21.

Nebezpečný Mekong

I přes velkou chudobu však v Kambodži rostou nové domy jako houby po dešti. Stavějí hlavně lidé jako Ton, kteří dobře investovali a umějí se pohybovat v byznysu. Mnoho vil vyrostlo i v okolí Siem Reapu. Poznají se jednoduše, většinou už nestojí na kůlech jako stará obydlí, ale naopak hned v úrovni terénu mají garáže nebo rovnou vchody do obývacích pokojů.

"To je tím, že už několik let se v této oblasti nevylil Mekong z břehů," vysvětluje průvodce. "Jinak tady bývají dva metry vody a původní domy jsou postaveny tak, aby lidé mohli přenést vše, co mají, do horních pater. Tam přečkají, dokud voda zase neopadne."

Králičí ostrov (Koh Tonsay) se vyhýbá masovému zájmu turistů, většinou zde

Králičí ostrov (Koh Tonsay) se vyhýbá masovému zájmu turistů, většinou zde potkáte jen místní rybáře.

Na Angkor se vyplatí jet časně ráno, východ slunce nad chrámy je opravdu

Na Angkor se vyplatí jet časně ráno, východ slunce nad chrámy je opravdu úchvatný.

Nová sídla tady stavějí hlavně mladí lidé z hlavního města Phnompenhu nebo cizinci. Ti budou asi koukat, až Mekong zase přijde. A tam, kde dnes parkují luxusní auta, bude dva metry vody, která má barvu kávy s mlékem. Tady v Kambodži přichází Mekong skoro se stejnou jistotou jako jinde den a noc. Dříve nebo později prý budou roviny kolem pod vodou.

A venkov bude zase kontaminován. Proč? To člověk pochopí, když zjistí, že v zemi se čtrnácti miliony obyvatel nemá deset milionů z nich toaletu. Především malé děti, které si hrají venku a nikdo na ně nedohlíží, se stávají obětí epidemií.

Na druhou stranu je voda zdrojem obživy. Zavlažuje totiž rýžová pole země, která je největším světovým exportérem této plodiny.

Dřevěné domky v Siem Reapu stojí kvůli častým záplavám na kůlech.

Dřevěné domky v Siem Reapu stojí kvůli častým záplavám na kůlech.

Kambodžské pyramidy

To už konečně opouštíme město Siem Reap a míříme k chrámovému komplexu, který je kromě zdejší nádherné venkovské krajiny, jež vás vrátí o sto let v čase zpět, hlavním důvodem, proč sem jezdí turisté z celého světa. Patří totiž k tomu nejtajemnějšímu, co kdy lidská ruka vytvořila.

Právě Angkor Wat je jedním z nejzachovalejších chrámů. Stavba připomíná panoráma majestátního Himálaje, odkud sem přišli původní hinduisté. Stejně jako ostatní chrámy, z nichž některé jsou prorostlé kořeny stromů tak, že staré lidské stavby vytvořily s džunglí jakýsi úžasný celek.

Kambodžské děti odpočívají v houpací síti nedaleko chrámového komplexu Angkor

Kambodžské děti odpočívají v houpací síti nedaleko chrámového komplexu Angkor Vat.

Tak jako v Egyptě nelze nenavštívit pyramidy, v Kambodži nejde nejet k chrámům. Pro někoho je to sice jen běhání po vyprahlých kamenech, stačí se však projít nekonečnými chodbami s neuvěřitelně zachovalými reliéfy, které nechrání na rozdíl od jiných stejně unikátních památek žádná bariéra, na chvíli zapojit fantazii a představovat si, jak těmito chodbami procházeli dávní panovníci a v okolním městě žilo přes milion lidí. A to v době, kdy měl Londýn jen padesát tisíc obyvatel.

Autoři: ,


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...



Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Trendy nejlepších restaurací světa. Co objevili čeští kuchaři na cestách?

Kachní prsa s kachními játry foie gras v La Verandě – inspirace ze Singapuru

Návštěva nejlepších restaurací světa je zážitek, na který se nezapomíná. Co všechno v nich hosty čeká, prozradí...

Další z rubriky

Kolo, surf i naháči. Podzimní dobrodružství v portugalském Algarve

Surf: vypadá to tak lehce, ve skutečnosti je to ukrutná dřina.

Na jihu Portugalska opadla spalující vedra a nastává ideální čas pro aktivní dovolenou. Do plážové provincie Algarve,...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Jak dostat mrtvého blíž k nebi. V Sagadě dávají rakve na skálu

Tradice zavěšování rakví na skály je v Sagadě stará až dva tisíce let.

Filipínská Sagada je jedním z míst, kde stále můžete zahlédnout rituální pohřbívání z dob dávno minulých. Odlehlé...



Najdete na iDNES.cz