Komunita Afroameričanů se přestěhovala do Izraele ze Spojených států v roce 1969 a enklávu města Dimona pojmenovala Království Yah. Tvrdí, že jsou potomci starého židovského kmene, který byl přinucen odejít do exilu do západní Afriky, odkud byl po staletích odvezen k otrocké práci do Ameriky. Podle mluvčího komunity Ahmadiela Ben-Jehudy písně o Sionu a řece Jordán, které zpívali afričtí otroci při práci na plantážích, svědčí o jejich izraelských kořenech.
Většina odborníků tvrzení kultu odmítá jako přehnané a říká, že důkazy, jimiž svou víru podpírá, jsou v nejlepším případě mlhavé. Nicméně i kdyby tvrzení Černých Hebrejců bylo pouhou fikcí, faktem zůstává, že 2700 let poté, co bylo deset kmenů Izraele zavlečeno do exilu a zmizelo, patří stále osud ztracených kmenů mezi nejtajemnější záhady dějin.
V roce 722 před Kristem dobyla Asýrie severoizraelské království, kde žilo 10 z 12 izraelských kmenů, a obyvatele vzala do zajetí. Biblická Druhá kniha královská zaznamenává, že byli vyhnáni "do Chalachu a Chabóru po řece Gózanu a do měst médských". Zbývající dva kmeny, Juda a Benjamín, které obývaly jižní Judské království, odešly pod nátlakem Římanů až v roce 70 našeho letopočtu. Na rozdíl od severních bratrů, kteří byli asimilováni, si uchovaly identitu a jsou považovány za předky moderních židů.
Rabín Elijahu Avichail pátrá po ztracených kmenech celá desetiletí. Podnikl nebezpečné výpravy do Barmy a jiných válkou zmítaných částí Asie, aby našel potomky lidí, kteří zmizeli téměř před 3000 lety. "Mezi nežidovským obyvatelstvem hledám židovské zvyky a známky," říká Avichail.
Paštunové z Afghánistánu a Pákistánu stojí na předních místech seznamu národů, které podle Avichaila patří ke ztraceným kmenům. Avichail říká, že staré jméno Paštunů je "Bnai Jisrael" neboli Synové Izraele a mnoho klanů je prý pojmenováno po deseti izraelských kmenech jako Rúben, Ašer, Neftalí a Efrajim.
Ještě přesvědčivější jsou zvyky Paštunů, které odrážejí staré a dodnes praktikované židovské rituály. Paštunové se podobně jako židé žení pod svatebním baldachýnem, zapalují svíce v předvečer šabatu a nosí modlitební šály. Dokonce také stejně jako židé obřezávají osm dní staré syny.
Avichail věří, že po útoku Asyřanů se kmeny rozprchly podél "hedvábné cesty" do Kašmíru, Číny, Barmy a Thajska. Mohly se prý dostat až do Japonska. "Bible uvádí, že deset kmenů odešlo na východ od Izraele a podle proroka Izajáše se ze stejného směru navrátí," dodává Avichail. Nespokojuje se však pouze studiem biblického proroctví. Snaží se je naplnit a přivézt lid, který podle něho pochází ze ztracených kmenů, zpátky k židovství a do Svaté země.
Jeden z největších úspěchů zaznamenal u kmene Šinlung z barmsko-indické hranice, který věří, že patří k izraelskému kmeni Manases. Ten byl podle šinlungských legend vyhnán do Číny a později na území dnešní Barmy. S rabínovou pomocí se již 500 členů dostalo do Svaté země a konvertovalo na židovství.
Rivka Gonenová, archeoložka a kurátorka židovské etnografie v Izraelském muzeu v Jeruzalémě, tvrdí, že izraelské kmeny zmizely nadobro. Nedokáže si představit, že by si lidé, kteří po tisíce let žijí v exilu, uchovali rysy židovského dědictví. Připomíná, že i bible říká, že deset izraelských kmenů bylo poraženo, neboť nedodržovalo židovské zvyky a klanělo se modlám. Neexistuje tedy podle ní žádný důvod, aby si v exilu podržely židovské rituály, když je porušovaly i doma.
"Kdekoliv najdete kmen, který tvrdí, že patří k deseti ztraceným, vždy narazíte na stopy po křesťanských misionářích nebo romanticích, kteří tam přijeli s biblí, a když objevili
nějaké vágní podobnosti ve jménech a zvycích, okamžitě v tom viděli důkaz," říká Gonenová.
Tvrdí, že metody, které se používají k hledání ztracených kmenů, nejsou z antropologického či lingvistického hlediska vůbec vědecké, protože mnoho jazyků má podobně znějící slova a rituály, jako je obřízka, nejsou výlučně židovské.
Mnoho teorií hraničí až s absurdností, říká Gonenová. Někteří například tvrdí, že Britové jsou jeden z deseti ztracených kmenů, jiní zase, že Dánové pocházejí ze ztraceného kmene Dan. "Lidi lákají záhady minulosti a toto je jedna z nich," uzavírá.
 Negevská poušť se stala novým domovem Černých Hebrejců. |
