Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kam v Kanadě pro pomoc v případě nutnosti

  13:52aktualizováno  13:52
"Jak bych jednoduše charakterizoval poslání Českého a slovenského sdružení v Kanadě?", opakuje po mně otázku jeho předseda Josef Čermák, dnes 75letý význámý činitel české komunity v Kanadě, aktivní člen mnoha obchodních kanadských a ontárijských společností, bývalý činovník správní rady kulturních organizací, jakými jsou například Pro Arte Orchestra, Canadian Ethnic Heritage Foundation, Canadian Fund for Czechoslovak Refugees, Čs. společnosti pro vědy a umění, Klubu Milady Horákové, Sokola, Nového divadla, člen redakční rady Naše hlasy, dopisovatel do mnoha českých novin vydávaných v Torontě atd. Především však velice dobrý právník, který pomohl vyřešit osobní problém nejednomu z emigrantů. "Jsme tady pro lidi, jsme tady pro to, abychom jim sloužili, abychom jim pomáhali řešit jejich svízele zejména v začátcích jejich emigrace," říká všemi milován a vážen právník.

Abychom však pochopili smysl práce Sdružení, je zapotřebí alespoň krátce nahlédnout do jeho bohaté historie.

 „Činnost sdružení byla kdysi mnohem širší nežli je tomu dnes. Vzniklo jako politická krajanská organizace a nesla přívlastek československá. Czechoslovak National Association of Canada vzniklo na kongresu v červenci 1939 v Torontu. Název byl později změněn na Czechoslovak Association of Canada – Československé sdružení v Kanadě, a po rozdělení Československa na Czech a Slovak Association of Canada – České a slovenské sdružení v Kanadě,“ pouští se do objasňování historie vzniku a poslání této významné zahraniční organizace Pepíček Čermák.  Prvním předsedou byl zvolen Štefan Rudimský a generálním tajemníkem Karel Buzek – (první původem Slovák a druhý  Ostravák), jehož zýsluhou vznikly desítky nových odboček po celé Kanadě (a který byl u kolébky Československého charitativního fondu v Kanadě, jenž pro čs. jednotky v Anglii vybral desetitisíce dolarů, a později se stal výkonným ředitelem celokanadského fondu). Veliké úsilí sdružení za 2. sv. války bylo zakončeno Victory Congress (Vítězným kongresem) v listopadu 1945.”

Po válce, po vítězství komunismu, nastalo dlouhé období skutečně tvrdé práce. “Během komunistického režimu Sdružení na mnohem obtížnější politické šachovnici s řadou jiných krajanských organizací hájilo demokratický ideál Masarykova Československa a jeho kulturního  dědictví”, pokračuje předseda Sdružení. “Aniž bych chtěl vyzvedávat jednotlivce, musím tady uvést několik jmen spojených s činností sdružení z tohoto období: Karel Buzek, již sehrál významnou roli v Kanadském fondu pro čs. uprchlíky (Canadian Fund for Czechoslovak Refugees), Karol Stark, Jiří Corn, Blanka Rohnová aj., kteří věnovali desítky hodin svého volného času na přesvědčování kanadské veřejnosti, že Československo si zaslouží svobodu. Byť by se tato práce mohla jevit jakkoliv marná, přece jen nebyla, neboť po přepadení Československa tzv. spřátelenými armádami v roce 1968, byla delegace sdružení přijata ministry kanadské vlády a během příštích šesti měsíců přijala Kanada 12 tisíc čs. uprchlíků.  A krátce nato byly s finanční podporou Sdružení a Masarykova ústavu učiněny první kroky ke zřízení oddělení českého a slovenského jazyka a literatury na University of Toronto,” vzpomíná dále pan Čermák.

Dalším významným mezníkem v činnosti sdružení se stala  revoluce v ČR v roce 1989. Po ní se sdružení soustřeďuje jednak na krajany v Kanadě a jednak na podporu akcí

v České republice a na Slovensku. Jako příklad může posloužit organizování finanční pomoci  postiženým povodněmi v ČR, kdy bylo obětem odesláno 100 tisíc dolarů.

“V současnosti se většina akcí odbývá na torontském ústředí, ale přece jen řada odboček vyvíjí nejen místní, ale i celokanadskou iniciciativu,” přistupuje opět k současnosti pan Čermák. “ Mezi  ně patří odbočky např. ve Vancouveru, Winnipegu, Calgary, Kingstonu, Montrealu, Batawě, Ottawě, Londonu, Hamiltonu, Kitcheneru a v St. Catharines, když zhruba  do revoluce 1989 jsme většinou pracovali s československými uprchlíky a po ní s emigranty. Pomáhali jsme nově příchozím, kteří se na nás obraceli se vším možným – vyřizovat papíry na úřadech, tlumočili jsme, překládali doklady, vyplňovali je, hledali pro emigranty bydlení, zasvěcovali jsme je do základního kanadského práva, pokud bylo v našich silách pomohli jsme najít práci, ověřovali jsme dokumenty a  podpisy, vyřizovali víza, dokonce řešili problémy i alimentů atd. Zúčastňovali jsme se kulturních a politických akcí dalších našich organizací, pořádali sbírky např. na podporu orgánů v ČSR po revoluci 1989, pořádáme kulturně-politické akce při různých výročích – např. k 70. výročí vzniku ČSR,  ke  400. výročí narození J.A. Komenského, 150. výročí narození T.G. Masaryka atp. Zvláštní kapitolou je náš torontský Dámský spolek, který kdysi plnil nezastupitelnou úlohu při pomoci uprchlíkům.

Náplň činnosti Sdružení byla vždycky určována politickými, kulturními, společenskými a vzdělávacími potřebami emigrantů z republiky a situací v ní. Sdružení nikdy nestálo na okraji dění, ale naopak aktivně reagovalo na všechny významné politicko-společenské události ať už v rodné či adoptované domovině.

Nakonec, nic nebrání tomu, abyste sami informační středisko Českého a slovenského sdružení  navštívili. Sídlí na Spadina Av. 740 v Torontě a schůzku s jeho předsedou Josefem Čermákem si můžete domluvit telefonem na čísle 416-925 2241.

Z kanadského Ontária své čtenáře srdečně zdraví a každý den úsměv přeje Věra Kohoutová. Chcete-li mi psát: vera.brampton@home.com



Nejčtenější

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, nejslabší mají stále Afghánci

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, ale Singapurci. Obyvatelé tohoto městského státu v jihovýchodní Asii se díky...

Experti varují před tuningem elektrokol. Stroj zničí a je nebezpečný

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Někteří majitelé elektrokol své stroje upravují a navyšují jejich maximální rychlost s podporou motoru. Proti tuningu...



Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...

Tady nepospíchá ani řeka. Pěšky naším nejmenším národním parkem

Ráno u Dyje na rakouské straně

Řeka Dyje vyhloubila za miliony let mezi Vranovem a Znojmem divoký a zalesněný kaňon se spoustou meandrů, kamenných...

Na Mount Everestu řádí pojistná mafie. Horolezce okrádaly i nemocnice

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Stovky milionů dolarů během několika posledních let měly vydělat na pojistných podvodech nemocnice, společnosti s...

Další z rubriky

Sixtinská kaple Alp. Malá švýcarská vesnice ukrývá poklad nedozírné hodnoty

Interiér kostela sv. Martina v Zillis

Pouhé tři kilometry od propasti Viamala v údolí Hinterrhein se nachází malá vesnička Zillis, která se nijak neliší od...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, nejslabší mají stále Afghánci

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, ale Singapurci. Obyvatelé tohoto městského státu v jihovýchodní Asii se díky...

Řecký ráj trpí pod návalem turistů z výletních lodí, Santorini chystá omezení

Kromě výletních plaveb je Santorini přední destinací pro svatby a líbánky.

Obrovské výletní lodě jsou pro někoho požehnáním, někomu přinášejí jen utrpení. K řeckému ostrovu Santorini jich každým...

Najdete na iDNES.cz