Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kam v Česku nejvýš na kolo a na lyže? Na Praděd

aktualizováno 
Tahle hora je nejvyšší na Moravě a pátá nejvyšší v Česku. Za dobré viditelnosti z ní můžete dohlédnout do Krkonoš, a dokonce až do Tater. Výška hory se číselně shoduje s rokem, kdy Kryštof Kolumbus objevil Ameriku. Tím vším se pyšní Praděd (1492 m), král Moravy.

Praděd - Pohled na Praděd od Petrových kamenů | foto: Jan HocekiDNES.cz

popisek2. kolo soutěže
Praděd poznalo téměř 60% čtenářů, nejčastější chybou byl Králický Sněžník

Jeseníky, po Krkonoších druhé nejvyšší pohoří České republiky, najdeme v nejsevernějším cípu Moravy, při hranicích s Polskem. Majestátný Praděd, přibližující se svou výškou na dosah nejvyšším vrcholům Krkonoš, dominuje horské hradbě Hrubého Jeseníku.

Díky drsným přírodním podmínkám nebyl tento kraj nikdy hustě osídlen, a proto tu najdeme ideální útočiště pro oddech daleko od civilizace. Síť turistických tras a cyklostezek nabízí optimální podmínky pro pěší turistiku, cyklistiku i zimní sporty.

Pohled na východ
* Výhled z Pradědu na hlavní hřeben směrem na východ, uprostřed pod horizontem Petrovy kameny, nad nimi Vysoká hole, vlevo od Petrových kamenů střecha hotelu Figura, vpravo hřebenovka končí výrazným vrcholem Břidličné, v pozadí masiv Kamenného vrchu
Autor: Aleš Matějíček/www.fotobanka.cz

Pamatujete si nezapamatovatelná data?

Praděd získal své jméno podle pověsti po dobrém horském starci s dlouhým vousem až v r. 1848. Již ve 14. století býval nazýván Sněžnou horou či Sněžníkem, později Klínovcovou horou a v 19. století se již začalo objevovat německé pojmenování Altvater či Vaterberg.

Praděd je čtvrtá nejvyšší hora České republiky a na jeho vrcholu stojí 162 metrů vysoký televizní vysílač, jehož horní plošina je nejvyšším (byť umělým) bodem u nás.

Přesnou výšku nejvyššího bodu Moravy a české části Slezska vám zpaměti řekne málokdo. Kdo si špatně pamatuje čísla, tomu snad pomůže následující pomůcka: víte, kdy Kolumbus objevil Ameriku? Letopočet 1492 si naopak nepamatují jen největší záškoláci – a přitom přesně tolik metrů Praděd měří!

Praděd, vrcholový vysílač

Na vrchol divokou soutěskou Bílé Opavy

Díky silnici, vedoucí až na parkoviště na Ovčárně, je přes svou výšku hora dostupná i méně zdatným turistům. Z parkoviště, kam denně vyjíždějí linkové autobusy, je to totiž na vrchol hory necelé 3 km po kvalitní asfaltové cestě s převýšením necelých 200 m.

Pokud na Praděd chcete vystoupat "poctivě“ z podhůří, můžete se na výlet vydat hned z několika stran. Značené turistické trasy dosahují většinou velkého převýšení, ale dřina při výstupu je za dobrého počasí vykoupena nádhernými rozhledy.

Jedna z nejzajímavějších variant výstupu vede z Karlovy Studánky údolím horské říčky Bílé Opavy. Žlutě značená trasa tvoří zároveň naučnou stezku a odvážně vedena po lávkách a mostcích vyšplhá po třech kilometrech na rozcestí u Ovčárny.

Cestou budete moci obdivovat divoká zákoutí, četné vodopády, kaskády a skalní útvary. Smrkový les, kde roste unikátní varianta tzv. jesenického smrku, byl sice při nedávných vichřicích částečně poškozen, ale i tak tu na vás dýchne jedinečná atmosféra jesenického pralesa.

Výlet na Praděd
* Soutěskou Bílé Opavy

Výše se u nás na kole nedostanete!

Ani cyklistům není vrchol Pradědu zapovězen. Na rozdíl od Krkonoš, kde na nejvyšší vrcholy s kolem nesmíte, cyklisté sem za hezkých dní proudí ve značných počtech. Praděd tak vlastně tvoří nejvyšší kótu, kam u nás můžeme legálně na kole vyjet.

Nemusíte se však bát extrémního stoupání – značnou část převýšení lze "zdolat“ i pomocí cyklobusu, jenž denně v 11 hodin vyjíždí z parkoviště "Hvězda“ u Karlovy Studánky. Podle chuti tedy můžeme absolvovat největší stoupání autobusem, nebo jej poctivě vyšlapat vlastní silou.

Silnice vedoucí na Ovčárnu překonává na necelých 6 km převýšení 450 metrů, a důkladně tedy prověří naši trénovanost. Po kvalitním asfaltu se nám však pojede dobře, a to i z toho důvodu, že provoz aut je zde díky dopravnímu omezení minimální.

Cesta na Ovčárnu vede lesem a teprve těsně před první chatou vyjedeme nad hranici lesa a před sebou poprvé spatříme vrchol Pradědu ozdobený vysokou věží vysílače.

Praděd
* Cyklistka na cestě z vrcholu Pradědu na Švýcárnu

Nejvyšší lyžování u nás

Hotel Ovčárna spolu s dalšími chatami v bezprostředním okolí tvoří hlavní základnu pro výlety na vrchol nejvyšší hory Moravy. I proto zde panuje čilý ruch, zejména pěších turistů, kteří od parkoviště na Ovčárně vyrážejí na 2,5 km vzdálený vrchol.

Postupně během stoupání od parkoviště na vrchol mineme hotely Figura a Ovčárna, stanici horské služby, odbočku na chatu Barborka a nakonec Kurzovní chatu.

Po levé straně si všimneme několika lyžařských vleků – lyžařské středisko Ovčárna patří k nejoblíbenějším na Moravě a zároveň je nejvýše položeným centrem lyžování v České republice. Sedm sjezdovek, ležících převážně na severních svazích Petrových kamenů, poskytuje pravděpodobně nejkvalitnější sněhové podmínky u nás a díky tomu se zde lyžuje dlouho do jara.

Na vrcholu bývá rušno

Široká silnice nás nakonec vyvádí k samotnému vrcholu hory Praděd s restaurací a rozhlednou umístěnou uvnitř věže vysílače.

Těsně pod vrcholem vpravo si všimneme historického hraničního kamene, který připomíná dávné obyvatele zdejšího kraje – trojboký mramorový kámen z roku 1721 zdobí znaky řádu německých rytířů, mitra vratislavských biskupů a žerotínský lev.

Praděd

Na holém vrcholu hory byla v roce 1912 vybudována rozhledna – kamenná Habsburská věž, kterou můžeme spatřit na četných dobových vyobrazeních. V roce 1959 se totiž věž zřítila a na jejím místě byla po roce 1970 vystavěna televizní věž s vysílačem a s rozhlednou ve výšce 40 m.

Vrchol Pradědu však poskytuje daleké kruhové rozhledy, aniž bychom na věž vystoupali. Z ochozu kolem věže můžeme za dobré viditelnosti spatřit Orlické hory, Krkonoše, a dokonce prý i vzdálené Tatry!

Může se hodit

 

Jak se tam dostat

Oblast Jeseníků je dobře dostupná veřejnou dopravou i osobním autem. Vstupní branou hor je město Šumperk. Sem se dostaneme jak autobusem, tak i vlakem.  Druhým velkým centrem oblasti je město Jeseník se světově proslulými Priessnitzovými lázněmi.
Autem se do Jeseníků dostaneme nejrychleji po komunikaci vedoucí od Olomouce.

Místní doprava na silnici Hvězda – Ovčárna je omezena na kyvadlovou autobusovou linku a automobily hostů ubytovaných v některém z hotelů na Ovčárně.

Parkování na Ovčárně je omezeno a poplatek za osobní auto činí 180 Kč. Autobus s cyklovlekem vyjíždí na ovčárnu 1x denně v 11.00 od parkoviště Hvězda.

Ubytování
Množství penzionů a hotelů najdete v Karlově Studánce a Malé Morávce.
Pokud budete chtít bydlet v okolí vrcholu Praděd, můžete si vybrat z těchto hotelů: Hotel Figura (tel. 602 514 174), Vojenský hotel Ovčárna (554 779 007 ), Sporthotel Kurzovní (603 444 190), Chata Barborka (554 779 016) a chata Švýcárna (554 779 018). Opravdoví fajnšmekři se dokonce mohou ubytovat přímo na vrcholu nejvyšší hory Moravy, v hotelu Praděd (554 779 017).

Užitečné weby

www.jeseniky-praded.cz
www.jeseniky.net

Tip iDNES.cz: Lázně
Pro případ deštivých dnů, kdy se na výlet na vrcholky hor nikomu nechce, lze doporučit některou z lázeňských procedur – ať už v Karlově Studánce (www.k.studanka.cz) nebo v lázních Jeseník.
Za svou existenci a pozdější proslulost vděčí lázně v Jeseníku jedinému člověku, a to Vincenzi Priessnitzovi, zakladateli vodoléčby, který v roce 1822 založil na Gräfenbergu první vodoléčebný ústav na světě. Více na www.priessnitz.cz.

Pohled na jih
* Výhled od Pradědu směrem na jih, v popředí pomníček, na kterém byla deska věnovaná výstavbě bývalé kamenné rozhledny, za ním částečně ukryt hřeben Dlouhých Strání, vlevo části hlavního hřebene od Velkého Máje k Jelenímu hřbetu a výrazné Břidličné, zelená střecha Kurzovního hotelu.
Autor: Aleš Matějíček/www.fotobanka.cz

Autoři:




Nejčtenější

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Další z rubriky

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.