Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kam na výlet? Zkuste Ostravu, region razovity!

  13:47aktualizováno  13:47
Bizarní ocelové město jako z Verneovky. Těžní věže osaměle se tyčící se k nebi. Výchozy uhelných slojí a prehistorické sídliště. Největší bludné kameny na našem území i prastaré kostelíky. To vše nabízí Ostrava, jedno z nejpozoruhodnějších měst České republiky.

 

Špatná pověst neprávem

Plošně druhé a co do počtu obyvatel třetí největší sídlo České republiky má mezi širokou veřejností stále špatnou pověst. Lidé většinou Ostravu vnímají optikou dob dávno minulých jako špinavé a nehostinné město drsných lidí, továren a zdevastovaného životního prostředí.

Za posledních patnáct let se však mnoho změnilo a to především k lepšímu. Nenávratnou minulostí je nejen těžba uhlí, ale také hornické hospody otevřené od 6. hodiny ranní a štiplavý zápach, který vás dříve při prvním kontaktu s Ostravou neomylně práskl přes nos.

Naopak vás příjemně překvapí nové fasády domů, oživené historické centrum, opravené technické památky, dobré podmínky pro cyklisty a také znatelně menší množství aut v ulicích, než bývá ve velkých českých městech zvykem.

V Ostravě můžete shlédnout pestrou škálu zajímavostí. Jeden den vám na ně určitě nebude stačit!

Hornický skanzen pod Landekem


Bývalá těžní věž dolu Jindřich

Asi největším turistickým magnetem Ostravy je hornický skanzen pod vrchem Landek v areálu bývalého dolu Anselm. Muzejní areál vznikl jako reakce na překotné rušení ostravských dolů počátkem 90. let, kdy ve šrotu nenávratně mizelo veškeré důlní vybavení a tím vlastně neodmyslitelný kus historie Ostravy.

Muzeum je otevřeno od roku 1993 a poutavým způsobem seznamuje návštěvníky se vším, co souviselo s dolováním uhlí. Jako průvodci zde pracují vysloužilí horníci, kteří na základě vlastních bohatých zkušeností objasňují veškerou důlní problematiku a jadrným dialektem obohacují výklad vlastními humornými zážitky.

V areálu muzea můžete rovněž shlédnout celoevropský unikát: výchoz zvrásněných uhelných slojí přímo na zemský povrch. Těchto vrstev černého hořlavého kamene si všimli již lidé v době kamenné a pravděpodobně poprvé zde použili uhlí jako topivo. Přítomnost pravěkých lidí dokazuje nález sošky nazvané podle nejbližšího návrší Landecká Venuše.

Výchozy uhelných slojí, prehistorické sídliště a dřevěnou rozhlednu spojuje naučná stezka. Občerstvit se můžete ve stylové Harendě u Barborky, zvýšení adrenalinu nabízí lanová dráha – atrakce pro děti i dospělé.

*** PŘEČTĚTE SI

Na nejvyšší horu Ostravy

V ocelovém městě Julese Verna

Ocelové srdce republiky

Na opačném konci Ostravy, ve Vítkovicích, můžete pro změnu poznat Ostravu jako někdejší "ocelové srdce republiky".

Vítkovický průmyslový areál, nazývaný Dolní oblast, je od června 2002 chráněn jako národní kulturní památka z první poloviny 19. století. Kromě komplexu Vítkovických železáren k němu patří navazující Důl Hlubina s koksárnou. Ten je dnes zakonzervován a uvažuje se o jeho turistickém zpřístupnění. Ve Vítkovicích je tak možno spatřit ojedinělý průmyslový komplex dokumentující na jednom místě těžbu uhlí, výrobu koksu a tavení železa.


Koksovna bývalého dolu Hlubina

Unikátní však jsou nejenom tovární budovy, ale i celá obytná čtvrť Vítkovic vystavěná v 19. století významnými vídeňskými architekty tehdejší doby. Dochovala se zde svérázná architektura budov, jejichž typickým znakem je režné neomítnuté cihlové zdivo.

Kromě dělnických domků, pocházejících ze čtyř stavebních fází, najdete ve městě také radnici, nemocnici, kostel, tržnici, školy, tělocvičny, plovárnu, krytý bazén a závodní hotel se společenským sálem. Stará část Vítkovic tak trochu připomíná bizarní "ocelové město" z románu Julese Verna.

Největší bludné balvany

Ostrava kupodivu není chudá ani na přírodní památky a vzácnosti. Jen kousek za posledními ostravskými domy začíná Chráněná krajinná oblast Poodří – vzácné území rybníků a mokřadů kolem dosud nenarušeného meandrujícího toku řeky Odry, které je domovem řady vzácných vodních živočichů, zejména ptactva.

Ostrava se však po přírodovědné stránce proslavila zejména nálezy bludných balvanů – svědků ledových dob. Největší z nich co do objemu a hmotnosti je kunčický bludný balvan, který se nachází na konečné tramvaje č. 9 v Ostravě–Kunčicích před jižní bránou do Nové Huti. Pochází ze středního Švédska nebo jižního Finska, má rozměry 3,2 m x 2,5 m x 1,5 m, hmotnost 16,5 t a objem přibližně 6,5 m3.

Balvan byl nalezen pod vrstvou mladších nánosů v říjnu 1954 při výkopu základů velké slévárny Nové Huti v hloubce 6,8 m. Po čase se dočkal důstojného umístění na betonovém podstavci. Od roku 1989 je chráněn, dnes má statut přírodní památky.


Na území města Ostravy můžete obdivovat rovněž rovninské balvany v areálu Výstaviště Černá louka a porubský bludný balvan, který má ze všech u nás dosud nalezených nejdelší osu 3,7 m.

Znovuobnovení dřevěný kostelík v Hrabové

Z Ostravy je to coby kamenem dohodil do Beskyd. Důkazem toho je mimo jiné i krásný dřevěný kostel sv. Kateřiny v okrajové čtvrti Hrabová. Ten byl na své nynější místo přenesen podle lidové pověsti z beskydské vesničky Metylovic u Frýdku-Místku, snad někdy v 16. století.

Pohnutý osud potkal svéráznou památku v roce 2002, kdy svatostánek do základů vyhořel. Hned po roce se však začalo s jeho obnovou a na stavbu se organizovaly veřejné sbírky. Od loňského podzimu stojí na místě původního kostela jeho věrná kopie a Ostrava tak nepřišla o jednu ze svých nejstarších, nejcennějších a nejhezčích památek.

Inu jak vidíte, v Ostravě je opravdu na co koukat a na své si tu přijdou nejenom milovníci techniky a průmyslu. Ostrava určitě stojí za návštěvu!

Co dalšího je v Ostravě k vidění

MINIUNI – expozice více než 20 modelů nejvýznamnějších staveb evropských měst v měřítku 1 : 25. Najdete zde slavnou Eiffelovu věž, athénskou Akropolis i Staroměstskou radnici. Nachází se v areálu Výstaviště Černá louka.

Ostravské muzeum – sídlí v budově Staré radnice na historickém náměstí. Shromažďuje historické, národopisné, přírodovědné, fotografické a technické exponáty z Ostravska.

Pohádkový svět strašidel – expozice pohádkových bytostí ve sklepních prostorách určená především nejmenším. Nachází se v areálu Výstaviště Černá louka.

Průmyslové muzeum – národní kulturní památku tvoří autenticky dochovaný areál bývalého dolu Michal. Unikátní architektura z let 1913-15 i dobové strojní vybavení.

Rozhledna Landek – volně přístupná dřevěná rozhledna s výhledem na Ostravu a Beskydy. Je přístupná po naučné stezce z Hornického muzea.

Slezskoostravský hrad – původní středověký hrad upravený později na renesanční zámek  v důsledku důlní činnosti poklesl o 16 m a byl prakticky zničen. V 90. letech 20. století se přistoupilo k jeho rekonstrukci a od května loňského roku je otevřen pro veřejnost.

Stodolní ulice – nová atrakce Ostravy, síť asi 70 nejrůznějších klubů pro mladou a střední generaci, specializovaných na hudbu různých žánrů a stylů. Obdobná hustota zábavních podniků zřejmě neexistuje nikde jinde v republice.

Vyhlídková věž Nové radnice – ideální vyhlídkové místo v centru Ostravy. Za dobré viditelnosti krásné panorama Beskyd, výjimečně jsou vidět i Jeseníky.

Zoologická zahrada – rozkládá se na ploše 102 ha, žije v ní 274 druhů zvířat v celkovém počtu asi 1300 jedinců. Mezi typické živočichy patří slon, žirafa, nosorožec, lev.

 

Největší bludný kámen v České republice, který váží téměř 17 tun. Je k vidění v Ostravě-Kunčicích.

Prohořelá haldovina na vrcholu Kuželové haldy, jeden z průduchů, kte­rým stále unikají exhaláty

Uhelné haldy v samém centru Ostravy byly ve třicátých letech využívány jako zábavní park Tivoli

Výstup na Kuželovou haldu

S dobrým dalekohledem lze například z Přívozské haldy u bývalého Dolu František spatřit Ostravu jako na dlani i s panoramatem vítkovických vysokých pecí

Rekonstruovaný Slezskoostravský hrad

Ostrava z Landeku

Slezská Ostrava z radniční věže

Slezskoostravský hrad

Obnovený dřevěný kostel sv. Kateřiny v Ostravě-Hrabové

Koksovna bývalého dolu Hlubina

Kolonie cihlových dělnických domků v Ostravě-Vítkovicích

Kunčický bludný balvan – největší u nás

Rozhledna na Landeku

Autoři:




Nejčtenější

Čerpací stanice pro lodě na ostrově Ugljan
Chorvaté otestovali své mariny. Vítězem je přístav na ostrově Krk

Plachtění na jachtě podél jadranského pobřeží v Chorvatsku je stále populárnější i mezi českými turisty. Podívejte se, které mariny ocenili jako nejlepší sami...  celý článek

Další vodní plochou, kterou je možné se při cestě kochat, je Zámecký rybník u...
Na kole za prohranou bitvou Napoleona. Putování okolím Ústí nad Labem

Pokud je pro vás ideální cyklistický výlet spojený nejen s poznáváním krajiny, ale i s místy, kde se psaly dějiny, přesměrujte svoji pozornost na sever Čech....  celý článek

Jezero Onneto na úpatí sopky Meakan
Mlha a medvědi ostrova Hokkaidó. Výlet do snového Japonska bez turistů

Nejodlehlejším místem celého Japonska je poloostrov Širetoko, který vybíhá jako severovýchodní cíp ostrova Hokkaidó do Ochotského moře. Stejnojmenná rezervace...  celý článek

Nebezpečím jsou pro cyklisty nepozorní řidiči i koleje.
Narazil do dveří, spadl na kolejích. Rady, jak přežít jízdu na kole

Řidič otevřel dveře auta, cyklista do nich narazil a zemřel. Muž na kole přejel zpomalovací práh, spadl a oživit ho už nedokázali. To jsou příklady nehod...  celý článek

Další z rubriky

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.