Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kam na výlet? Na zámek v Jevišovicích

  13:34aktualizováno  13:34
Městečko Jevišovice leží na jižním okraji moravské části Českomoravské vrchoviny, šestnáct kilometrů severozápadně od Znojma. První zmínky o něm pocházejí z konce třináctého století. Dominantu tvoří bývalé panské sídlo zvané Starý zámek z poloviny patnáctého století. Z té doby je také známý tehdejší vlastník Jevišovic, známý bouřlivák a loupeživý rytíř Hynek z Kunštátu a Jevišovic zvaný Suchý čert.

"Byl to vysoký, černovlasý, divoký muž, který prý skutečně jako čert vypadal. Navíc byl velmi hubený, tehdy se říkalo suchý. Tady na zámku ho máme na několika obrazech," říká o historické postavě místní kastelánka Jana Kampfová. Po Suchém čertovi se navíc v Jevišovicích jmenuje i jedna z místních hospod, těsně sousedící právě se Starým zámkem. Dnešní podobu zámku dala koncem sedmnáctého století další známá postava moravských dějin, organizátor obrany Brna proti Švédům v roce 1645, Ludvík Raduit de Souches. "Původní hrad však dnes můžeme v tehdejší přestavbě spíše jen tušit," doplňuje kastelánka. V Jevišovicích pak další majitelé postupně vybudovali další zajímavé stavby. "Koncem devatenáctého století byla na okraji obce dokončena přestavba původně loveckého zámečku na pohodlnou rezidenci v novogotickém stylu. Ta stojí v anglickém parku se zachovalými vzácnými dřevinami a sochami z řecké a římské mytologie. V současnosti je v ní domov důchodců," říká Kampfová. Další stavbou, která byla dostavěna koncem devatenáctého století, je i Jevišovická přehrada. Ta měla městečko bránit proti povodním a dnes patří k nejstarším ve střední Evropě. "Když s návštěvníky procházím zámek a ukazuji jim z okna okolí, vždy je zajímá několik věcí. Kde stál původní hrad, kterým směrem je Nový zámek a přehrada a v které chalupě bydlí herec Pavel Landovský," poukazuje na patrně nejznámějšího současného obyvatele Jevišovic.

KASTELÁNKA JE DOBROU DUŠÍ ZÁMKU

Marie Kampfová je kastelánkou a dobrou duší starého jevišovického zámku již osmnáct let. V historické budově pracuje i bydlí. Od letošního roku jí chvíle na hradě zpříjemňuje nový přítel, osmiměsíční německý ovčák Max. "Vlčáků jsem se vždycky trochu bála. Prý jsou ve stáří trochu nevrlí. Známí mi ale poradili, abych na něj pořád mluvila, že pak bude pořád přátelský. Tak si teď s ním neustále povídám," směje se žena. Z jejího vyprávění je však zřejmá její další velká láska. Historie. Jak obecně, tak samotného zámku. A zvláště pak dvou jeho dávných vlastníků. Hynka z Kunštátu a Jevišovic alias Suchého čerta a Ludvíka Raduita de Souches. O tom má dokonce celou slohu materiálů a dovedla by o něm vykládat jistě několik hodin. Přes hlavní turistickou sezonu nemá zámek žádné oficiální průvodce. "Máme brigádníky, ale spíš na hlídání expozic, nejsou to průvodci. Většinou však nevydržím a obejdu s výpravou celou expozici sama. Pro lidi je určitě záživnější a zajímavější, když jim někdo něco řekne, než když musí číst spoustu cedulek. Když je čas a nálada, tak občas pro pobavení dětí děláme ve sklepě s jedním zaměstnancem i strašidla," vypráví. Co ji naopak nejvíc trápí, je stav střechy. "V některých částech je již ve velmi špatném stavu. Někdy mám i strach, aby na někoho nespadla taška. To by se snad v blízké budoucnosti mělo změnit. Jsem ale zvědavá, jak to uděláme s kolonií asi tří set netopýrů, kteří na půdě sídlí."

V PŘÍKOPU BUDOU MEDVĚDI

Její zápal je vidět i na další věci. Nedávno se totiž v nejrůznějších médiích objevila informace, že do zámeckého příkopu mají přesídlit medvědi z brněnské zoo. Od té doby je otázka na atraktivní obyvatele tou nejčastější, kterou musí návštěvníkům zodpovídat. "Sehnala jsem si knížku o medvědech a teď ji studuji. I když se medvědů, asi tak jako každý člověk, samozřejmě bojím a oni tu budou mít své ošetřovatele, přece jen za ně budu zodpovědná. Tak o nich musím vědět co nejvíc," říká. O přestěhování páru medvědů hnědých z brněnské zoologické zahrady do příkopu jevišovického zámku se již několik měsíců jedná. "Termín stěhování se poněkud posunul. Původně jsme totiž předpokládali, že se vejdeme do dvou set tisíc korun za úpravu příkopu. To ale nebude pravda. Přestože je zámek i samotný výběh v příkopu velice hezký, bude potřeba udělat odkanalizování, provést bezpečnostní opatření, zimovací ubikaci a podobně. V současnosti tedy zpracováváme projekt. Až ten bude hotov, musí ho schválit hygienici, veterináři, odbor životního prostředí a další," vysvětluje zdržení ředitel brněnské zoologické zahrady Martin Hovorka. On sám by rád rozšířil výběh i za hranice zámeckého příkopu, aby prostředí bylo jak příjemné a důstojné pro medvědy, tak atraktivní pro návštěvníky. "Původně jsme předpokládali, že zvířata přestěhujeme ještě letos. Dosud nás ale plně zaměstnávala nová expozice Tygří skály, takže na medvědy přišel čas až teď. Nyní bude záležet na tom, jak se s jednotlivými úřady domluvíme. Pokud budeme muset nejdříve upravit úplně všechno do konečného stavu, tak se medvědi do Jevišovic dostanou až v příštím roce," předpovídá Hovorka. Podle něj je však i nadále tomuto projektu nakloněno i vedení Moravského zemského muzea. "Problémem jsou samozřejmě peníze. Budeme muset sehnat nějakého sponzora," uzavírá šéf zoo. Kastelánka jevišovického zámku neví nic o tom, že by medvědi už někdy dříve v hradním příkopu žili. "Vím jenom, že tady hraběnky koncem devatenáctého století chovaly opice v klecích. Jen tak pro zábavu a potěšení. To je psáno, takže to vím spolehlivě," tvrdí.

PAMÁTKU BRZY ČEKAJÍ OPRAVY

Již na první pohled je patrné, že jevišovický zámek není v nejlepším stavu. "Přestože tady byla vyměněna kvůli dřevomorce okna i jiné dřevěné části, musím to neustále hlídat. Ani s vlhkostí to tady není nejlepší, ale to je asi problém každého staršího domu. Nejakutnější problém je teď střecha. Na některých místech je už značně prohnutá. Trámy již asi nebudou v nejlepším stavu," soudí kastelánka. S opravou střechy na Starém zámku v Jevišovicích Moravské zemské muzeum, pod které památka spadá, počítá v blízké budoucnosti. "V rámci ochrany památek již máme zažádáno o zpracování projektu. Jakmile potom dostaneme z ministerstva peníze, můžeme začít opravovat. Nebude to ale najednou. Budeme muset postupovat po etapách," tvrdí Petr Hlaváček ze správy budov Moravského zemského muzea. Optimistický termín počátku samotných oprav je podle něj již příští rok. "Všechno ale záleží na penězích. Kolik budeme potřebovat, to budeme vědět až po zpracování projektu," dodává. V lepším případě by se tedy Starý zámek mohl dočkat nové střechy za dva či tři roky.

NEJVÍCE NÁVŠTĚVNÍKŮ PŘICHÁZÍ V LÉTĚ

"V současnosti je návštěvnost soustředěna hlavně do letních měsíců. Od června do srpna máme otevřeno denně kromě pondělí, v květnu a září pak jen o víkendech. Pokud se ale se mnou nějaká skupinka lidí domluví, tak jim otevřu i mimo tyto měsíce," říká Jana Kampfová. V loňském roce se na místní expozice přišly podívat čtyři tisíce lidí. "Letos to asi bude díky nástěnným jeskynním kresbám víc. Počty se nijak výrazně nemění. Před listopadem osmdesát devět jezdilo asi více organizovaných autobusových zájezdů, teď jsou to spíše rodiny s dětmi. Prospekty se snažíme nabízet v různých regionálních cestovních kancelářích i informačních centrech," dodává správkyně zámku. Ještě dnes si pamatuje na ceny vstupenek v době, když sem přišla. "Děti platily dvě koruny, dospělí čtyři. Dnes stojí vstupenka pro dospělé třicet korun, dětská polovinu. Nabízíme však i rodinné vstupné pro rodiče s dětmi - celkem za sedmdesát korun," upřesňuje. Zdi zámku občas oživí koncert, různé místní plesy, zábavy i jiné kulturní události ve velkém společenském sále. "V obci jiný srovnatelný sál není a alespoň zámek vždycky na chvíli ožije," poukazuje kastelánka na význam zámku pro jevišovický kulturní život.

ZÁMEK MÁ ČTYŘI EXPOZICE

V současné době jsou na zámku čtyři samostatné expozice přístupné veřejnosti. Ty tvoří asi třetinu všech věcí, které jsou v historické budově uloženy. "Další dvě třetiny tvoří depozitář Moravského zemského muzea. Ten je nepřístupný. Pokud se ale někde koná nějaká výstava, tak exponáty načančáme, zabalíme a na výstavu pošleme," vysvětluje správkyně. Vstupní část přístupných expozic nabízí standardní skleněné panely s fotografiemi a obsáhlými texty, ale i drobné předměty z historického vývoje Jevišovicka. "Tuto část bychom chtěli v blízké budoucnosti trochu zmodernizovat. Je jasné, že dlouhé texty a skleněné panely nemusí být pro každého atraktivní," míní Kampfová. Přesto se zde návštěvník dozví množství zajímavostí z historie zámku, ale i prehistorického osídlení Jevišovicka s bohatými nálezy z období neolitu a eneolitu i z doby husitství. Staré fotografie zase připomínají stavbu nedaleké přehrady. Druhou velkou součástí zámku je veřejnosti přístupný studijní depozitář malovaného lidového nábytku. Počtem kusů a hodnotou patří k nejvýznamnějším v českých zemích. "Charakteristické jsou především modré truhly s pestrobarevným květinovým vzorem, které patřily do výbavy vesnických nevěst. Z moravsko-slovenského pomezí jsou zase známé súsky, truhly velmi staré konstrukce zdobené rytím. Z dalších oblastí pak pocházejí nejrůznější malované truhly, skříně, spížní almárky zvané chlebníky. Opravdovým bonbonkem je vyřezávaná a malovaná židle z Chebska s postavami svatebčanů," ukazuje lidová díla kastelánka. Dalším zpřístupněným depozitářem je expozice klávesových hudebních nástrojů. V hudebním oddělení Moravského zemského muzea je čtyřicet kusů těchto zajímavých nástrojů, z nichž většina je uložena právě v zámecké kapli jevišovického Starého zámku. "Zastoupeny jsou zde i takové rarity jako malé cestovní klavírky s toaletní zásuvkou, používané bohatými urozenými dívkami, přenosné varhany - portativ, snadno demontovatelné varhany - positiv, terpodion poháněný mechanikou ve stylu šlapacího šicího stroje, skleněná harmonika, na kterou se hrálo navlhčenými prsty, i nejrůznější hrací strojky," předvádí jejich zvuk Kampfová. Od čtrnáctého června letošního roku je v Jevišovicích znovu vystavena expozice jeskynních kreseb s názvem Umění starých maleb. Ta zde byla již před pětadvaceti lety. Poté však byla zapůjčena na výstavu do Mongolska a odtud putovala do depozitářů muzea. Na zámek se vrátila až letos. "Lidé se na ni často ptali, je to evropský unikát, na světě existují ještě dvě další série kopií skalních kreseb. Jsem ráda, že tady skalní malby znovu máme," pochvaluje si správkyně. Výstava se skládá ze tří částí. První představuje skalní malby mladopaleolitických lovců francko-kantabrijského stylu z jeskyní Altamira, Lascaux a dalších. Druhá pochází z centrální Sahary z libyjského Fezzanu a pohoří Tassili v jižním Alžírsku. Poslední soubor pochází ze severní Austrálie a jeho dokumentace byla pořízena na expedici Moravského zemského muzea v roce 1969. "Expedice se tehdy setkala i s domorodci, žijícími bez kontaktu s Evropany, kteří až do té doby jeskyní malby vytvářeli. Je proto známá jak technika malby, tak mytologie, která se k malbám váže," hladí rukou vystavené exponáty Jana Kampfová.


 

Jevišovice na Znojemsku.

Autor:




Nejčtenější

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Další z rubriky

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Během dne, kdy vůbec nebylo pěkné počasí, začalo na chvíli zpoza mraků...
Za jedovatými pavouky na Moravu. Začíná seriál procházek v přímém přenosu

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme zavítali do krajiny Moravského Toskánska, vinařského kraje kolem Kyjova, který překvapuje přirozeným...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.