Zdroj: Mapy © PLANstudio
Trochu opomíjený bunkr N-71 "V sedle" je zastíněn blízkostí dobrošovského pevnostního komplexu. Zatímco tento obranný systém byl prezentován v socialistickém Československu jako monolitické "pomníky zrady", kdy se stále diskutovalo o možnosti bránění či nebránění se za hradbami betonu, a z dělostřeleckého srubu "Zelený" se stala turistická atrakce, o Kahanu se léta mlčelo.
Známa byla i "Březinka", spojovaná nejen s navrácením původního pevnostního kanonu, ale také s akcemi pořádanými military kluby z celé republiky a zahraničí, většinou představujícími nikdy neuskutečněnou obranu bunkru.
Ale protože Náchodsko je kraj bunkrologů, dostalo se i na srub ukrytý nenápadně v lese za Dobrošovem nad silnicí spojující Náchod s Novým Hrádkem. Dokonce i řada místních obyvatel se domnívala, že v lese je nějaká vodárna nebo podobné zařízení.
Pěchotní srub N -71 byl zařazen v pásmu opevnění československé státní hranice. Před druhou světovou válkou jsme s Německem sdíleli asi 1500kilometrovou hranici, úsek na severovýchodě v oblasti mezi Krkonošemi a Ostravou byl z hlediska možného útoku nejexponovanější. (Přítomnost řopíků, malých pěchotních bunkrů, opevněných kulometných hnízd na hřebenech Krkonoš, zaskočila nejednoho návštěvníka hor.)
Proto se na této obranné čáře stavěly pevnostní systémy s plánovanou dělostřeleckou a minometnou výzbrojí doplněné pásmem navzájem se kryjících lehkých objektů a kombinované s překážkami. Zvláště exponovaná místa, jako byly strategické nástupní průsmyky ze Slezska, měly krýt tvrzové objekty, např. na Žacléřsku Babí/Stechelberg, Dobrošov nad Náchodem, Skutina v Orlických horách, Hanička a Bouda na Kralicku, Smolkov na Opavsku, Darkovičky…
Srub byl téměř připraven k boji
Se stavbou N-71, oboustranného dvoukřídlého objektu, se začalo 28. června 1937, srub byl spolu s devíti dalšími zařazen jako 3./V. stavební podúsek ŽSV v Náchodě. Pracovní režim na celý úsek počítal s 250 dny, což se podařilo splnit a téměř všechny kryty měly plnou výzbroj i vybavení, nebylo ale provedeno osazení ocelovými zvony a chyběly i dieselagregáty.
Srub měl mít dva protitankové s těžkými kulomety spřažené kanony vzor 36, osazen byl jen levý, osádka 35 mužů měla dále k obraně ještě dva spřažené těžké kulomety a šest lehkých. Na střeše byly dva ocelové zvony.
Po okupaci byly odvezeny nejen zbraně, ale i pancéřové zvony a ocelové střílny. Ty se nakládaly na vlaky na náchodském nádraží a odvážely do Německa na přetavbu.
Spojovací uzel v případě atomového útoku
V polovině 70. let minulého století, v době tzv. studené války, se o bunkr začalo zajímat Federální ministerstvo vnitra ČSSR. Mohutné betonové pevnosti v Orlických horách měly být využity v rámci přísně tajného projektu Kahan jako operační středisko pro případ vypuknutí jaderného konfliktu.
Označení Kahan I a II bylo přiděleno pevnosti Hanička u Bartošovic. Její vybavení bylo uzpůsobeno pro přežití vybrané skupiny elitní vrstvy tehdejšího režimu. Povrchové objekty byly upraveny a hermeticky uzavřeny. Dobrošovský Kahan III byl zapojen do programu později, v roce 1986, tedy již v období ruské perestrojky, kdy se začalo s jeho přestavbou jako náhradního zdroje elektrické energie.
V expozici uvidíte plně funkční dieselagregát - bunkr měl sloužit coby telekomunikační a spojovací uzel, takže potřeboval velký napájecí zdroj.
Objekt byl do 90. let minulého století ve vlastnictví ministerstva vnitra. Poté, po letech rozkrádání všeho, co se dalo odnést do sběru, se jej v roce 2003 podařilo získat místním nadšencům z Klubu vojenské historie jako muzejní exponát, který vybavením ukazuje, jak se připravovala tehdejší moc na případný jaderný konflikt. Vnitro projekt pozastavilo v roce 1991, poté byl zrušen. Beton by sice zřejmě byl schopen zachytit první dávku radiace, sporné ale je, nakolik by byly odolné i filtry.
Kromě tohoto srubu měly být využity ještě stavby s označením 70 A a 70 B, které jsou zhruba 300 metrů od tohoto objektu.
Počítali s vystěhováním vesnic?
Kolují zvěsti, že v rámci totálního utajení byl vypracován plán vysídlení okolních vesnic, což se ale jeví jako velmi nepravděpodobné, neboť oblast je nejen turisticky velmi frekventovaná.
V objektu je zřízeno Muzeum studené války, místnosti jsou průběžně vybavovány dobově se spoustou fotomateriálu z výstavby opevnění i z let normalizace.
Může se hoditOtevřeno je od 1. 5. do 31. 10., nejlépe je zavolat na níže uvedené číslo a informovat se o otvírací době. |
