Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


K zaniklému hradu Jeseníku

  12:00aktualizováno  12:00
Tentokrát se vydáme pohořím Hrubého Jeseníku do míst, jimž se vyhnuly všechny značené turistické cesty. Proto s sebou musíme mít dobrou mapu a případně také buzolu. Naším cílem jsou některé skalní útvary, z nichž jeden je spojen se zříceninou hradu Quinburk. Vystoupíme také na odlesněný vrchol Orlíku (1203 m).

Na začátek dnešního výletu se dostaneme nejlépe osobním autem z Vrbna pod Pradědem směrem na sever, před Heřmanicemi odbočíme vlevo a sjedeme dolů k rozcestníku Drácov, kde auto necháme. Je tady také turistické odpočívadlo, i když uvnitř je dosti znečištěné. Z Drácova půjdeme krátce po červené turistické značce směrem na hrad Koberštejn, ale po pár desítkách metrů odbočíme vlevo na lesní cestu do nepříliš širokého údolí Slučího potoka.

Pomalu nabíráme výškové metry na silnici vedoucí po levém břehu potoka. Cesty se držíme až po prudkou zatáčku vpravo. Tady silnici opustíme, odbočíme opět vlevo a stoupáme stezkou přímo vzhůru až na boční hřebínek směřující k východu. Průsekem po jeho temeni nejprve odbočíme vpravo, ale zakrátko se vynoříme z lesa u poměrně rozsáhlého skalnatého útvaru, z jehož horní části je daleký rozhled na Zlatohorskou vrchovinu. Dostaneme se na něj snadno ze západní části, kde se dá po přírodních schodech vylézt na nejzápadnější část skaliska. Jeho vrcholová partie má podobu široké plochy, jednotlivé skály jsou odděleny úzkými škvírami. Ze skal se vrátíme průsekem zpátky k odbočce, od níž pokračujeme ve stejném směru lesní cestou do kopce, až les opustíme.

Tady se před námi otevře výhled na oblý vrchol 1203 metrů vysokého Orlíku, k němuž pohodlně dojdeme po kamenité cestě. Přitom ale podlezeme bránu, jež má, stejně jako oplocení celého vrcholu, zabránit vysoké lesní zvěři v okusování a ničení mladého lesního porostu. Z Orlíku můžeme vidět velkou část Jeseníků s dominantou vysílače na nejvyšším kopci Pradědu (1492 m). Je z něj také vidět cíl dnešního výletu - hrad Quinburk, přesněji řečeno skála, na níž tento hrad v dávných dobách stál.

Orlík opustíme jihovýchodním směrem, a když překonáme oplocení, vejdeme do lesa, z něhož se zanedlouho vynoříme nejprve u Staré heřmanovické chaty a poté u Nové Heřmanovické chaty. Stará chata, postavená převážně ze všudypřítomného kamení, je v současné době v nejvyšším stadiu rozkladu, a přestože ještě stojí tlusté kamenné obvodové zdi, zůstala z ní víceméně ruina podobná hradním zříceninám. Oproti Staré chatě působí Nová Heřmanovická chata málem jako udržovaná dřevěnice. V jejím okolí ale najdete neuvěřitelné množství odpadků, včetně pozůstatků červených dětských plastových bobů či úlomků a kování kachlových kamen. Skoro to vypadá, že někdo zničil kachlová kamna uvnitř chaty, a Novou chatu tak potká osud původní Heřmanovické chaty a bude postupně zničena.

Pod chatami narazíme na vrstevnicově vedenou cestu, po níž se vydáme vpravo k jihu a posléze k východu traversem pod Medvědím vrchem (1218 m). Pak se opět stočíme na jih a silnici opustíme. Začneme sestupovat v původním východním směru po nepatrném bočním hřebeni. Asi po kilometru narazíme na točnu, je ž ukončuje asfaltově šotolinovou cestu vedoucí do těchto míst z Drácova údolím Sokolího potoka. Od točny sestupujeme stále k východu ještě přibližně půl kilometru hustým lesem znemožňujícím výhled, až narazíme na oplocení, které částečně obepíná skaliska s malými zbytky hradu Quinburku.

Skalní útvar s několika převisy a jeskyněmi obejdeme zprava a dojdeme až na jeho nejvýchodnější část, která nám umožní rozhled do údolí Černé Opavy. Pokud bychom se chtěli podívat na místo původní hradní budovy, musíme se podél skal kousek vrátit a vyjít několik metrů po skále s úzkým temenem. Tak se dostaneme na nejvyšší základové místo původního hradu. Tato plocha je také ideální pro občerstvení. Z Quinburku je pak nejkratší cesta do Drácova prudký sestup přímo na sever do údolí Sokolího potoka.

Tato trasa je lemována starým hustým lesním porostem a občasnými malými skalními útvary. Pod jedním z nich bylo v nedávné době vybudováno pamětní místo v upomínku na jednoho z lesních dělníků, který tam zahynul při odstraňování kůry ze stromů v době druhé světové války. Když dojdeme k potoku, přejdeme na jeho druhý břeh a vystoupáme na kamenitou silnici, po níž se dostaneme až na startovní místo u rozcestí Drácov. Auta můžeme využít k cestě do Heřmanovic, kde se dá velmi dobře a levně občerstvit v místní restauraci. Další možnosti občerstvení nabízí Vrbno pod Pradědem nebo lázeňské městečko Karlova Studánka.

 

Autor:




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Cyklovznášedlo Hydrofoiler XE-1 od novozélandské společnosti Manta5
Elektrokolo pro jízdu na vodě. Novozélanďani uvádí do předprodeje bombu

Novozélandská značka Manta5 vyvinula a začne brzy prodávat Hydrofoiler XE-1, speciální vodní e-kolo z karbonu, které využívá kombinaci technologií kluzáku či...  celý článek

Další z rubriky

Turisté na vrcholu Sněžky
Přírodní „Václaváky“ v Česku. Fenomén, který nechceme, ale máme

Patří mezi nejkrásnější místa v Česku, mají ale jednu velkou vadu na kráse: v sezoně je lepší se jim vyhnout. Velká parkoviště, restaurace, kiosky a přetížené...  celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Nejlevnější turistická metropole v Evropě? Ano, je to Praha

Připadají vám ceny v centru Prahy absurdně natažené? Omyl. Praha patří v cestovatelských žebříčcích mezi nejlevnějších evropské metropole.  celý článek

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.