Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Julské Alpy jsou pro turisty rájem a peklem v jednom

  10:49aktualizováno  10:49
Krkonoše, Roháče, Vysoké Tatry, Dolomity, Dachstein, Mont Blanc, Himaláje – to jsou schody, po kterých dnes obvykle vystupují horští turisté na cestě za svými vysněnými výšinami. Z tohoto pomyslného seznamu sice na pár let vypadly Julské Alpy na pomezí Itálie, Slovinska a Rakouska, ale Češi se sem začínají znovu vracet. „Postupem doby jsme se nabažili alpských ledovců, pořídili jsme si auta, abychom sem mohli dojet, a chceme si užít levného dobrodružství,“ pronesl s lehkou nadsázkou brněnský mladík, který loni v létě spolu se svými kamarády vystoupal k bivakovací chatce pod Škrlaticí.

Shrnul tak důvody mnohých, kteří sem váží sedmihodinovou jízdu přes troje hory a několikero dálnic. Slovinské hory jsou totiž turistickým peklem i rájem zároveň. Při výstupech na vrcholky se překonávají pekelná převýšení, ďábelské jsou kamenité stezky  rozlámanými stěnami i čertovská překvapení přesekaných lan na nepříliš četných úsecích zajištěných cest. Podmínky navíc ztěžuje absolutní nedostatek vody ve vápencových srázech, a tak turisté zvažují každé odplivnutí nebo odskočení do kosodřeviny, protože je připravují o poslední zbytky cenných tekutin.

Představy o chladném potoku tak provázejí téměř každý návrat do údolí. Kdo však tyto překážky překoná, dočká se čarokrásných rozhledů v bizarních skalních scenériích. Kdo jednou navštíví odlehlejší místa a vychutná si divokou atmosféru rozeklaných věží a stěn, tomu budou připadat známější Dolomity jako krotké neviňátko spoutané spoustou ocelových lan pro pohodlné turistické výstupy.

Kultovním místem slovinské vysokohorské turistiky i horolezectví je dolina Vrata. Její spodní lesnatá část, která se projíždí autem po prašné cestě, nic nenapovídá o jejím grandiozním závěru. Navíc řidiči si musejí hledět spíše než okolních štítů ručičky teploměru na palubní desce, protože místy jedou až dvacetiprocentním stoupáním. Nejedna škodovka se tady už uvařila. 

Poté, co turisté konečně nechají ocelového oře na parkovišti u Aljaževa domu a projdou lesíkem, náhle se jim otevře výhled na severní stranu Triglavu. Jedna z nejvyšších evropských skalních  stěn je sice nebezpečným bludištěm pilířů, suťových lávek, převisů a  žlabů, ale i tudy vede pro turisty lezitelná cesta přes Prag. Podmínkou je, že mají s sebou jednoduché horolezecké vybavení, umějí s ním zacházet a fyzicky vydrží celodenní výstup. „V této stěně je nutno počítat se vším. Kromě lana, karabin, přesného nákresu a všech dalších nutných věcí je nutné mít s sebou i bivakovací pytel a dost vody a jídla na tři dny,“ varuje horolezecký instruktor Pavel Sýkora.

„Stačí, aby zapršelo nebo trochu nasněžilo, a  člověk výstup nestihne a zároveň se nemůže vrátit.“ Sám přitom vzpomíná na svůj květnový pokus o výstup, který objevil již začátkem století Rakušan Prusik, vynálezce populárního prusíkova uzlu. „I když to byla stará známá cesta,  vrátil jsem se svými kamarády až po půlnoci. A to nás zastavil zamrzlý vodopád už ve třetině stěny.“

Úplně nejjednodušší cesta na Triglav z Vrat vede přes sedlo Luknja a lany zajištěnou cestu Bambergova pot.  „Včera jsme to zvládli nahoru i dolů,“ vesele hlaholil loni v červenci opálený důchodce, který tu byl jako vedoucí českého turistického oddílu. „Dneska jdeme na Škrlaticu,“ upřesňoval cíl pochodu, zatímco mnozí jeho svěřenci vypadali velmi schlíple. Oba dva dny totiž museli překonat téměř dvoukilometrové převýšení nahoru i dolů. O Škrlatici dokonce píše nejnovější turistický průvodce s jistou škodolibostí: „Výstup na ni je úžasným zážitkem. A to jak pro námahu, kterou musíme obětovat, tak i pro nádherné rozhledy na okolní vrcholy.“ Jen pro srovnání: na Sněžku v Krkonoších nebo na Lysou horu v Beskydech jsou i nejdelší výstupy poloviční.

Dalším poutním místem pro vysokohorskou turistiku je sedlo Vršič.  Asi málokdo vynechá výstup na Prisojnik. Skrz Okno Prisojniku totiž vede atraktivní, ale těžká zajištěná cesta. „Zapomněl jsem si vzít vybavení na ferraty a jen tak-tak jsem to  v pohorkách a s batůžkem vyšplhal,“ popisoval svoji túru hned po návratu horolezec Lukáš Bludský. „I když často lezu po skalách, tady jsem měl vyvalené oči – lana byla pověšená v kolmých stěnách, z obrovského skalního okna na mne pršelo a suť mi ujížděla pod nohama.“  

Pravověrní pěší turisté, kteří se odmítají omotávat lany a cvakat karabinami, vyrážejí z Vršiče dolů k pramenům Soče. Vede je sice turistická značka, ale to jsou jen občasné červené fleky na stromech či kamenech. Orientaci navíc stěžuje spousta zarostlých stezek, polorozpadlých opěrných zídek, kamenných plošinek a občas zbytek vojenské ubikace. Divoké romantické údolí bylo totiž opevněným týlem pro rakousko-uherské střelecké bataliony za první světové války. Dnešní silnici dokonce stavěli ruští zajatci. Pramen Soče po desetikilometrovém sestupu je pověstnou třešničkou na dortu. Je tak mohutný, že jen co se voda prodere ze skalní pukliny, okamžitě se stává řekou a padá v peřejích do údolí. Žádný vltavský pramínek ve smrčí, žádná studánka uprostřed Labské louky, ale nespoutaný živel.  

Ještě jeden vrch stojí za to navštívit hned při prvním setkání s Julskými Alpami. Vládce rakousko-italsko-slovinského trojmezí Mangrt je dostupný po závratné zajištěné stezce, která vede v italských stěnách, nebo pěšky ze slovinské strany od hraničního sedla Predel. „Je to však cesta jen pro zdatné chodce, protože přístup k chatě Na Mangrtskem sedlu po kamenité silničce zabere půl dne úmorné chůze do jižního svahu, kde se nedá ukrýt před sluncem," varuje italský trekkingový vůdce Fulvio Pisani.

Výstupem na vrchol ovšem dobrodružství teprve začíná. Zdatní turisté se totiž vydávají po hřebenu na Malý Mangrt. Často se překonávají úseky, ze kterých se až točí hlava. Stezka vede nad kolmými stametrovými skalami nebo dlouhými travnatými úbočími. Potom se cesta prudce láme dolů a ve špatném počasí je někdy dokonce nutné vytáhnout lano a slanit po něm nejtěžší úseky. Na úzkém sedélku sedí jako orlí hnízdo bivakovací bouda Tarvisio. Ovšem pozor! Nikde v dalekém širokém okolí není voda a tak je nutné si ji přinést s sebou. Návrat druhý den je jednodušší. Sutí a trávou pořád dolů k potoku a do civilizace.  

Jak se tam dostanete
Po dálnici na Salzburg, Tauernským tunelem (placený úsek lze objet horskou silničkou přes Obertauern a Katschberg), přes sedlo Wurzenpass do Kranjské Gory. Pod severním úbočím hor vede silnice, ze které odbočují lesní silničky do jednotlivých dolin.

Je nutno koupit pouze krátkodobou rakouskou dálniční známku za necelých dvě stě korun. Cesta ze středu Čech trvá okolo osmi hodin.  

S čím musí řidič počítat
Všechny pohraniční přechody z Rakouska i Itálie vyjma placeného tunelu pod Karavankami mají velmi prudká stupání a klesání. Ve Slovinsku se svítí i ve dne. Benzinové pumpy berou místní tolary i rakouské šilinky, litr benzinu přijde přibližně na 25 korun. Parkovné na sedle Vršič přijde na osm marek za den.

Informace
Nejnovější turistický průvodce v češtině společně vydala nakladatelství Kletr a Freytag and Bernd. V angličtině, němčině a slovinštině jsou ke koupi v každém městečku i na turistických chatách.

Důležitá slova
Planinarstvo – vysokohorská turistika
Plezarstvo – horolezectví
Jamarstvo – jeskyňářství a krasová turistika

Autor:




Nejčtenější

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Další z rubriky

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.