Jména dětí ovlivňují módní vlivy

Jedna stará paní z vesničky na Bruntálsku dodnes vyčítá dceři, že vnukovi dala jméno Aridian.
Jedna stará paní z vesničky na Bruntálsku dodnes vyčítá dceři, že vnukovi dala jméno Aridian. "Ta ostuda, když se sousedky v krámu zajímaly, jak se miminko jmenuje. Chvíli jsem to tajila, ale nešlo to navždy. Ženské vůbec nevěděly, jestli je to jméno pro kluka, nebo pro holku. Rozebírala to celá vesnice," vzpomíná. Neobvyklá, exoticky znějící jména se v posledních letech začala objevovat v českých matrikách mnohem častěji než dříve. Víc rodičů však začalo sahat také ke jménům ryze staročeským, svého času už téměř zapomenutým. Jisté je, že pro generaci současných dětí jsou běžná jiná jména, než obvykle dostávali jejich rodiče. I tato oblast podléhá módním trendům. Český statistický úřad sleduje údaje o četnosti jmen každoročně vždy k lednu. Z jeho poznatků za poslední tři roky vychází stejný údaj: rodiče teď nejčastěji dávají novorozeňatům jméno Tereza a Jan. Velké znovuzrození zažívá jméno Anna, která se drží na třetím místě za Kateřinou. Kromě Honzíků dostává nejvíc chlapců v posledních třech letech jména Tomáš a Jakub. Přibývá však dívek se jménem Denisa. Toto dříve poměrně neobvyklé jméno se tlačí do první dvacítky nejčastěji užívaných. Velmi časté jsou kdysi výjimečné Sáry. Naopak ubývají předtím oblíbené Jany, Zuzany a Lenky.

Radit musí jazykovědec

"Jsou to módní vlny. Už delší dobu například lidé dávají dětem jména židovská, do módy teď přišla jména keltská," říká lingvistka Miroslava Knappová, která jako jediná v České republice vypracovává pro matriky znalecké posudky. V nich se vyjadřuje k tomu, zda slovo, které rodiče žádají zapsat do matriky, vůbec může být použito jako jméno. Pravomoc rozhodnout mají vždy matriky. Žádosti jsou však mnohdy tak neobvyklé, že musí žádat o radu jazykovědce. "Někdy se rodiče inspirují zahraničním seriálem, který zrovna běží. Jindy jde o případy, kdy je jeden z rodičů Čech a druhý cizinec. Jméno, které je z našeho pohledu nesrozumitelný výstřelek, je například pro otce z Nigérie běžné. Hledám pak ve slovnících, zjišťuji, zda skutečně jde o jméno. Jak se přepisuje do latinky, jestli je spisovné či zda je to jeho základní podoba," vysvětluje lingvistka Knappová. "Když se někdo dívá na seriál a chce dát dívce jméno Manuela, není to problém. Horší je, když ve filmu slyší nějakou zdrobnělinu nebo citově zabarvenou podobu jména a trvá na tom, že tak pojmenuje své dítě," dodává.

Jako filmoví hrdinové

Inspirace hrdinou knihy, filmu či seriálu je častá. "Když byla maminka těhotná, byla v kině na filmu Heidi, děvčátko z hor. Prý jí tak dojal, že se rozhodla, že holčičku pojmenuje po hlavní hrdince," vysvětluje zpěvačka Heidi Janků, jak přišla ke jménu, jež mnozí při začátku její kariéry považovali za umělecký pseudonym. "Je to opravdu moje jméno. A z vyprávění vím, že to na začátku šedesátých let byla docela patálie. Soudruzi na úřadech prý mamince tvrdili, že není důvod dávat takové jméno, když je dostatek těch hezkých českých," říká Heidi Janků. Televizní hlasatelka Saskia Burešová zase přiznává, že její rodiče inspirovalo jméno ženy malíře Rembrandta. "Doufám, že mi to holka jednou nebude vyčítat," přemítá Renáta Horváthová z Prahy, která před půl rokem dala dcerce jméno Graciela. "Když mě se ten seriál tak líbil. Jenom jsem se bála, že po něm dá jméno hlavní hrdinky Esmeraldy hodně lidí. To už by nebylo ono. Proto jsem vybrala druhou postavu Gracielu," líčí mladá maminka, jak ji okouzlily hrdinky známé telenovely.

Aničky i Graciany

Zvláštní a cizokrajně znějící jména jsou v posledních letech hitem mezi romskými rodiči. Potvrzují to úřednice z radnic v místech, kde žijí četné romské rodiny. "Teď jsme tady zapisovali Kevina, Jennifer, Gracianu. Je pryč doba, kdy Romové často dávali dívkám jméno Denisa. V posledních třech letech pozorujeme, že vybírají stále víc exotická jména," říká Vlasta Klapačková, matrikářka úřadu ostravského obvodu Vítkovice. Zapsali tam například Eliota, Timothyho, Chiaru. "Vzpomínám si, že se tady kdosi byl ptát, jestli může dát jméno John," vypráví matrikářka. Pořekadlo "jiný kraj, jiný mrav" platí i při pojmenovávání novorozeňat. Zatímco v Praze teď s přehledem vedou malé Aničky (jméno Anna tam dostává každé čtvrté narozené děvče), v celorepublikovém průměru je Anna na třetím místě za Terezou a Kateřinou. Pražané mají také oblíbené jméno Karolína. Celkově se drží na třináctém místě žebříčku častých jmen, v Praze je to však třetí nejčastěji oblíbené ženské jméno. Podobně je na tom jméno Filip. V Praze čtvrté nejčastější, celkově je v republice až na dvanáctém místě. Obyvatelům Jihlavského kraje se zřejmě nelíbí Honza. Jedno z nejčastějších mužských jmen se tam v posledních letech pohybuje co do četnosti na sedmnáctém až čtyřiadvacátém místě. V Olomouckém a Královéhradeckém kraji teď lidé nejčastěji dávají klukům jméno Tomáš, na Zlínsku a Ostravsku vládnou Jakubové.

Petrů a Jan ubývá

Jak se móda jmen mění, je patrné například z údajů na internetové stránce Českého statistického úřadu. Jsou tam mimo jiné srovnána nejčastější jména rodičů a jejich dětí narozených letos v lednu v Praze. Maminky se převážně jmenují Jana, Lenka a Petra, otcové Petr, Jiří, Pavel. Novorozencům dávali nejvíc jména Tereza, Kateřina, Anna, Nikol a Jan, Tomáš, Jakub, Martin. Zajímavá srovnání a údaje o jménech lze nalézt i na internetové stránce ministerstva vnitra, například přehled všech jmen zapsaných do českých matrik. I nositel velmi neobvyklého jména tam zjistí, že není sám. Víc než padesát českých dívek a žen se jmenuje Sieglinde, pětadevadesát je Zinaid, šestasedmdesáti dali rodiče jméno Tekla. Sedmdesát chlapců a mužů se jmenuje Engelbert, šedesát je Leonhardů, osmdesát Lambertů, pět Arbenů, šest Armandů a pět set sedmdesát Miloušů.