Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jižní Írán se mění ve vyprahlou poušť

  18:05aktualizováno  18:05
Studené vody jihoíránského jezera Ardžán a jeho okolí bývaly kdysi rájem stěhovavých ptáků, divoké zvěře a nejrůznějších rostlin. Dnes slunce nemilosrdně praží do tvrdého a rozpukaného dna někdejšího jezera. Nomádi vodí své kozy k posledním ostrůvkům píce, které poskytuje nezadržitelně vysychající vláha. Je tu voda, kterou můžeme použít pro dobytek, ale mnoho kusů jsme raději prodali, říká jeden z nomádů Mohsen Rostámí stojící u stanu postaveném ve sluncem sežehnuté pustině.

V Íránu panují už třetím rokem extrémní vedra; OSN je hodnotí jako největší za posledních 30 let. Většina pastvin a zemědělských pozemků vyschla a zemědělci bojují o život. Nejpostiženější jsou nomádi, kteří nemohou pro svá stáda najít dostatek vegetace. Prodali 80 procent dobytka. Loni pomřelo 800.000 kusů a podle úřadů je letos ohroženo milión ovcí, koz, krav, ale také proti vysokým teplotám odolných velbloudů.
   

"Sucho je pro zdejší rostlinstvo i zvěř ničivé. Vyschlo 90 procent polí a pastvin," tvrdí odborník na životní prostředí z provincie Fárs Alamdar Alamdarí. Netrpí jenom zvířata přivyklá na pastvu, ale i divoká zvěř, jako jsou divoké kočky, horské kozy nebo lišky.
   

Téměř ve všech 28 íránských provinciích v minulých třech letech prudce kleslo množství srážek; např. v jihoíránském Balúčestánu a Sístánu byl zaznamenán 78procentní, ve Fársu 47procentní úbytek srážek. Provincie Fárs má nyní jediné
nevyschlé jezero - Paríšán - ale i jeho hladina klesá. Z krajiny Ardžánu nevymizelo nejen 50.000 stěhovavých ptáků, ale také milión opeřenců ze 160 druhů, kteří v krajině hnízdili po celý rok.
   

Jezero Hámún leží u íránské hranice s Afghánistánem. Vždy to byl hlavní vodní zdroj pro místní pastevce a součást ekosystému, i když ho obklopovala pouštní krajina. Dnes je jeho vyschlé dno vyšlapané od pašeráků drog, kteří trasu používají jako vítanou zkratku.
   

Vyschlé zůstávají kanály, kterými odtud proudila voda k místním statkům. Vesničané, kteří ještě ze svých domovů nebyli nuceni odejít, se denně tahají s vědry vody ze vzdálených studní. Zpráva OSN hovoří o tom, že sucho vyhání zemědělce do měst, kde je zatím pitná voda k mání.
   

Jezero Bachtegán mívalo 150.000 hektarů a bývalo nejen zdrojem vody ale také zárukou úrodnosti okolní krajiny provincie Fárs. Dnes je z něj zkratka řidičů kamiónů. "Zůstane-li Bachtegán bez vody, začne se poušť z východu šířit," tvrdí Alamdarí. Ve zprávě, kterou zveřejnila v červenci OSN, se odhadují letošní škody způsobená suchem panujícím v Íránu na 2,6 miliardy dolarů. Loni byla škoda vyčíslena na 1,7 miliardy. "Znehodnoceno je sedm miliónů hektarů zemědělské půdy a 1,2 miliónu hektarů sadů," sdělil Abbás Džadajerí z oddělení pro živelné pohromy z ministerstva vnitra.
   

Íránské zemědělství letos vyprodukuje až o tři čtvrtiny míň obilovin než obvykle. Loni Írán dovezl rekordních sedm miliónů tun obilí. "Vůbec neprší," zoufají si zemědělci poblíž jihoíránského Šírázu mlátící hubenou úrodu obilí. Nedostatek vody začínají pociťovat i městští obyvatelé. Ve 30 velkých městech začaly úřady omezovat dodávky pitné vody. Desetimiliónový Teherán byl rozdělen na šest oblastí, v nichž je
jednou týdně postupně voda zastavována na 12 hodin.
   

OSN žádá dárcovské země zejména o 12.000 pojízdných cisteren, které vodu dostanou k zemědělcům a nomádům. Zapotřebí je také 12.000 stabilních nádrží, 2500 vodních pump, 1,5 miliónů  tun krmiva pro dobytek, který potřebuje rovněž multivitamíny a minerální přísady. Na vodě z pojízdných cisteren už nyní závisí 12
nejpostiženějších provincií. Nepřestává klesat odolnost rostlinstva proti škůdcům a zvířat vůči nemocem. Hmyz začíná být takovou hrozbou, že úřady začaly zemědělcům platit v přepočtu 25 dolarů za každý kilogram sebraného hmyzu či jeho larev. V Gonábádu na východě země už stát zaplatil za téměř 300 kilogramů
larev.

Autor:


Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Další z rubriky

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Do Pákistánu prý jezdí jen hlupáci, ale Žlutý cirkus si to stejně užil

Babu, trabant, který se nikdy nezastavil, se nám začal rozpadat. Čím dál jsme,...

Skoro čtvrt roku jsme cestovali Indií. Bylo to krásné, bylo to intenzivní, ale bylo toho dost. Před námi je Pákistán,...

Najdete na iDNES.cz